Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Negativní vliv větrných elektráren na ptáky a netopýry


Jiří Gaisler, č. 3/2007, s. 14-16

Ve Veronice byly publikovány tři články o větrných elektrárnách a jejich vztahu k životnímu prostředí. V prvním (Veronica XIX, 3) se Edvard Sequens podrobně věnoval větrné energetice a její možné negativní dopady hodnotil spíše optimisticky. Závěrem nicméně konstatoval, že větrné elektrárny nelze postavit všude. Autorem mnohem kritičtějšího druhého článku (Veronica XIX, 5) byl Antonín Buček. Upozornil jednak na možné negativní vlivy tzv. větrných parků nebo farem na krajinu a její biodiverzitu obecně, jednak - asi jako první u nás - citoval konkrétní zahraniční poznatky o mortalitě ptáků a netopýrů způsobené provozem větrných elektráren. Zvláště se zmínil o úhynech dravců, např. ve větrném parku Tarifa ve Španělsku bylo nalezeno 48 supů bělohlavých a ve větrných parcích v Německu zahynulo po střetech s vrtulemi elektráren 25 luňáků červených a osm orlů mořských. Přiznám se, že jsem Bučkův článek přehlédl při sestavování diskusního příspěvku věnovaného netopýrům (Veronica XX, 4). Naše dva články však nejsou v rozporu, každý jsme citovali jiné doklady fatálních kolizí netopýrů s větrnými elektrárnami. O sepsání tohoto čtvrtého příspěvku ke stále aktuální problematice mě požádala redakce. Mezitím se počet publikací vyšlých tiskem nebo vystavených na internetu zvýšil v případě ptáků na mnoho desítek a v případě netopýrů asi na 40. Na tomto místě není možné rozebrat dostupný materiál ze všech hledisek. Úvodem si dovolím konstatovat jen dvě prokázané skutečnosti: (1) Větrné elektrárny mají vliv na krajinu a její biotu. (2) Pomineme-li hmyz, jsou ze živočichů nejvíce postiženi ptáci a netopýři prostě proto, že létají.

Ptáci

Záhy po započetí intenzivní výstavby větrných farem v západní Evropě a Severní Americe od osmdesátých a zvláště devadesátých let minulého století se objevily nejprve úvahy a později konkrétní doklady o vlivu těchto zařízení na ptáky. Asi první zpráva o negativním vlivu větrných elektráren na ptáky byla předložena v Holandsku (Winkelmann 1989). O deset let později již byly publikovány práce o vlivu větrných parků na hnízdící, odpočívající a migrující ptáky, a to zejména v Německu (Bach a spol. 1999, Kruckenberg a Jaene 1999). V USA se této problematice věnovaly speciální konference, např. Avian-wind power planning meeting (Kalifornie 2001), Avian interactions with wind power structures (Wyoming 2002) nebo Research meeting on onshore wildlife interactions with wind developments (Washington, D.C. 2004). Třebaže bylo pozorováno, že většina ptáků větrné turbíny obletuje nebo dokonce bez zranění proletuje mezi rotujícími vrtulemi, byly získány také doklady o mortalitě ptáků nejrůznějších skupin od drobných pěvců po velké druhy dravců nebo vrubozobých. Někdy bylo možno zvýšení případů kolizí ptáků s rotujícími listy vrtulí větrných turbín přičíst špatné viditelnosti (mlha) nebo nočnímu tahu. V současnosti monitorují situaci v mnoha evropských státech ornitologické organizace, jako příklad lze uvést Královskou britskou společnost na ochranu ptáků. Na jejích webových stránkách k datu 1. 3. 2007 se lze např. dočíst o celkem neškodném větrném parku 42 turbín vybudovaných na místě opuštěného povrchového dolu u vesnice Forth ve Skotsku a na druhé straně o akcích proti výstavbě větrného parku na ostrově Lewis v Hebridách, kde je ptačí rezervace.

Netopýři

První parky větrných elektráren se budovaly na pobřeží moře, kde je obvykle silný vítr a pravděpodobnost letové aktivity netopýrů nízká, navíc u severních moří je netopýrů málo, např. na Islandu nežijí vůbec. Skutečné nebezpečí se ukázalo, když byly postaveny rozsáhlé větrné farmy ve vnitrozemí, a to jak v USA a Kanadě, tak v západní Evropě. V Americe byla zjištěna mortalita netopýrů ve stovkách až tisících jedinců na jednu farmu za rok, v Evropě jsou to desítky mrtvých netopýrů (Johnson a spol. 2000, 2005, Kerns a Kerlinger 2004, Dürr a Bach 2004, Hensen 2004 a další). Často je usmrcených netopýrů víc než ptáků, ačkoli skutečná početnost jedinců těchto dvou skupin obratlovců v okolí větrných elektráren bude většinou v opačném poměru. Jsou však známé i případy, kdy je nalezeno víc ptačích mrtvol, např. pod turbínami tří větrných parků v jižním Švédsku bylo během několika týdnů zjištěno 33 ptáků 17 druhů a 17 netopýrů šesti druhů (Ahlén 2003). K úhynům netopýrů dochází nejčastěji od konce července do konce září, zejména za teplých nocí, kdy po bezvětří začne slabě foukat a vrtule se pomalu roztočí. Postiženy jsou především druhy létající rychle a vysoko, což jsou zároveň migranti, v Evropě např. netopýr rezavý. V Americe se testují možnosti zaplašování netopýrů ultrazvukem, v Británii navrhli použít k odhánění netopýrů radar (Nicholls a Racey 2007), obě metody jsou však teprve ve stadiu testování. Jediný způsob, jak aspoň dočasně zabránit kolizím netopýrů s lopatami větrných turbin, je nastavení listů jejich vrtulí za určitých situací tak, aby se netočily. Jednalo by se o teplé noci od konce července do září, pokud večer před tím nefouká nebo je proudění vzduchu malé. Oslovené firmy provozující větrné parky, a to v USA i v Evropě, bohužel takové akce odmítly.

Břežany

U nás byly s ohledem na úhyn ptáků a netopýrů monitorovány nejméně dvě lokality, zmíním se jen o větrném parku Břežany, protože výsledky výzkumu jsou dostupné a sám jsem k němu okrajově přispěl identifikací některých netopýřích kadaverů. Jedná se o skupinu pěti turbín o výšce stožáru 74 m a délce listu vrtule 26 m, stojící u vesnice Břežany na Znojemsku. V době od 28. 2. 2006 do 26. 2. 2007 tam bylo nalezeno 12 mrtvých ptáků a 20 mrtvých netopýrů, u nichž dle nálezových okolností nelze pochybovat o usmrcení následkem kolize s rotujícími vrtulemi. Po započtení korekčních faktorů je odhadovaný úhyn 21,4 jedinců ptáků a 35,7 jedinců netopýrů za rok, přičemž u netopýrů jsou nálezy koncentrovány hlavně do doby od července do září, stejně jako v zahraničí. Nejčastěji nalezené druhy jsou netopýr večerní a n. rezavý. Zjištěné počty mrtvých ptáků a netopýrů nejsou nijak alarmující. Další výzkum na našem území je nicméně žádoucí, a to jak preventivní průzkum, tak monitoring již existujících větrných parků. S podrobnostmi se lze seznámit v částečně publikovaných materiálech Ornitologické stanice Muzea Komenského, Přerov (Kočvara 2007a, b, Volf 2007).

Individuální přístup

Otázka vhodnosti či nevhodnosti budování větrných parků je složitá a podle místních podmínek může být řešena různě. Negativní vliv těchto zařízení na přírodu však nelze podceňovat. V případě fatálních kolizí ptáků a netopýrů se nejedná o pouhé pověry, jak se domnívali autoři některých starších materiálů o větrné energetice, ale o zjištěná fakta. Úplné citace použité literatury jsou u autora.

Jiří Gaisler

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu