Revitalizované koryto řeky Isar v Mnichově. Foto Tomáš Just

Koryto mlýnského náhonu v Chrudimi u divadla bylo pročištěno a doplněno o říční dřevo, brody a byliny, které se běžně vyskytují v přirozených korytech. Foto Lukáš Krejčí

Srovnání současné (nahoře) a možné revitalizační (dole) podoby Bečvy na horním okraji Přerova. V návrhu je počítáno s rozšířením a rozdvojením koryta včetně možnosti tvorby štěrkopískových lavic. Podkladový letecký snímek – Národní geoportál INSPIRE

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Řeky ve městech – přírodní zahrady pro všechny


Lukáš Krejčí, č. 3/2012, str. 22-23
Plošky osázené bylinami a rozvlněná proudnice Botiče v Praze.
Plošky osázené bylinami a rozvlněná proudnice Botiče v Praze. Foto Jiří Karnecki

Rychle s vodou pryč

Řeky si z minulosti nesou velké břímě nevhodných vodohospodářských úprav. Ve městech tyto úpravy většinou spočívaly v geometrizaci koryta, s jediným cílem zvládnout povodeň. Jiný význam řeky byl naprosto potlačen. Nehledělo se na ekologický stav, návaznost řeky na okolí, natož estetickou hodnotu. Postupem času tak ve městech zaniklo spojení lidí s řekou. Jednak byl obyvatelům v důsledku úpravy a velkých sklonů břehů značně ztížen přístup, jednak byl ztracen vizuální kontakt sevřením, zahloubením a ohrázováním řeky. Vodní hladina tak byla v podstatě vidět jen z mostů či břehů (pokud na ně byl přístup). V nejhorších případech došlo k úplnému zatrubnění. Řeky se tak staly zejména překážkou a hrozbou.

Jde to i jinak

Až nyní si začínáme uvědomovat, že řeky ve městech jsou neuvěřitelně působivé. Různé kašny a fontány jsou schopny jen částečně vyvážit pocit, jaký dokáže poskytnout řeka. Vhodně upravený městský poříční koridor plní velké množství úloh (městotvornou, přírodní, odpočinkovou, migrační, společenskou). Občanské sdružení Unie pro řeku Moravu na základě současných potřeb dospělo k vyváženému pojetí protipovodňové ochrany a revitalizace městských vodních toků. Úpravy potoků a řek by obecně měly zahrnovat částečné zpřírodnění, zpřístupnění pro obyvatele a začlenění do urbanistické struktury. Z ekologického hlediska je hlavním cílem oživení řeky a jejího okolí, obnova podélného i příčného říčního kontinua, tj. spojitosti a postupné změny.

Aby řeka dobře navazovala

Podélné kontinuum znamená volnou průchodnost pro organismy po i proti proudu. Příčné kontinuum vyjadřuje postupnou změnu biotopů od suchozemských v podobě horních částí břehů přes přechodné (občasně zaplavované lavice) až po vodní, vázané na dno. Podélné kontinuum se nejčastěji napravuje migračním zprostupněním četných překážek, příčné kontinuum členitou modelací vlastního koryta.

Často se však zapomíná na lužní a městské kontinuum. Lužní kontinuum si lze představit jako postupný přechod z volné krajiny přes parkovou úpravu do krátkého sevřeného nábřeží a naopak. Městské kontinuum znamená obnovení schopnosti řeky spoluutvářet město. Navazuje v podélném směru na lužní kontinuum a spočívá ve vytvoření „zelené páteře“ města. V příčném směru se jedná o co největší pohledové a funkční napojení na přilehlé části města tak, aby se propojily v jeden urbanistický prostor žijící společenským životem.

V tomto pojetí mohou řeky a jejich okolí sloužit jako veřejné přírodní zahrady, na okrajích města jako divoká lužní příroda a v centrech jako upravované zahradní plochy. Ve velkých městech je to často umocněno skutečností, že mnoho obyvatel vůbec nevlastní pozemky a poříční prostory jim nahrazují chybějící spojení s přírodou.

Je zřejmé, že v zastavěných územích je nejdůležitější protipovodňová ochrana. Ale i ta může být prováděna citlivým a přírodě blízkým způsobem. Od zástupců měst a obcí často slýcháme, že tyto prostory jsou náročné na údržbu. To může být pravda, ale je to zcela přiměřená cena za příjemné životní prostředí.

V Praze, Chrudimi a Karlových Varech se to povedlo

I v dnešní době se často setkáváme s projekty, které neodrážejí současný přístup a skutečné potřeby měst a jejich obyvatel. Protipovodňová ochrana je prováděna čistě technickými prostředky v co nejužším pásu podél řeky. Výsledkem může být dokonce zhoršení původního stavu, který vznikal postupným zpřírodňováním. Nicméně jsou i příklady, které nevyvolala potřeba protipovodňové ochrany, ale zkrátka jen vůle po dobrém prostředí.

Ukázkou vhodného řešení vodního toku na malém prostoru může být Botič v oblasti Fidlovačky v Praze. Ačkoliv se jedná o velice stísněné prostředí, našel se způsob, jak stav městské říčky zlepšit. Ve zcela vydlážděném a částečně poničeném korytě byly umístěny plošky osázené bylinami, které jednak koryto ozelenily, jednak rozvlnily proud vody. Velkorysejší byla revitalizace mlýnského náhonu v Chrudimi. Původně zcela zanesený náhon byl pročištěn, zprůtočněn a otevřen pro lidi. Nyní ho doplňuje hojnost bylin, dřevin i mrtvé dřevo. Pro připomenutí starých tradic byl obnoven mlýn s mlýnským kolem. Na několika místech byly umístěny naučné tabule. Na ještě větší ploše (přes 7 ha) se odehrály úpravy meandru řeky Ohře v Karlových Varech. Nejprve tu byly odstraněny černé skládky a invazivní rostliny. Poté následovala tvorba nových vodních prvků (umělé koryto, ale v přírodní podobě, větší či menší vodní plochy a tůně) a plocha byla doplněna velice pestrou zelení od luk přes keře po stromy. Vzniklo zde biocentrum územního systému ekologické stability. Místní tu mají dětská hřiště, lanové centrum, okružní zpevněnou cyklostezku či udržovanou oddechovou loučku. Území teď naplňuje potřeby města, jeho obyvatel i přírody.

Bečva pro Přerov

Městem, kde by bylo možno ve velkém měřítku uplatnit takový přístup, je Přerov. Když už budou veřejné prostředky vynaloženy, je dobré, aby tak bylo učiněno co nejefektivněji a s protipovodňovou ochranou se spojila i revitalizace. Unie pro řeku Moravu vypracovala alternativní protipovodňové řešení nevyžadující výstavbu poldru Teplice, které by obyvatelům Přerova přineslo mnohé výhody.

Na horním okraji Přerova by došlo k rozšíření a otevření koryta s parkovou úpravou. Zpestřením je rozdvojení koryta - směrem k nábřeží by se poříční koridor zužoval a postupně přecházel do stísněných podmínek husté zástavby. V tomto úseku je pamatováno na obyvatele cyklostezkou vedoucí přímo korytem. K příjemnému pobytu poslouží poloostrovy vybíhající do řeky. Na levém břehu je navrhován nový zajímavě pojatý společenský prostor. Pod přerovským jezem by se koryto rozšiřovalo tak, aby sama Bečva mohla utvářet svoje koryto. Pro obyvatele Přerova by to znamenalo mít divokou přírodu na dosah. Tento úsek řeky může být využíván k aktivnímu odpočinku, je zde navrhována cyklostezka. Široké štěrkové náplavy společně s tůněmi umožňují letní koupání. Území revitalizované Bečvy je přitom tak rozsáhlé, že tu najdete i naprostý klid. Z mnohých štěrkonosných řek jsou známé také projevy lidové tvořivosti v podobě nejrůznějších stavbiček a obrazců. Jelikož nejdůležitější zůstává protipovodňová ochrana, jednou za čas jsou nutné lidské zásahy pro udržení průtočné kapacity.

Skutečnost, že tento typ prostředí je z hlediska pobytu pro člověka velice přitažlivý, potvrzují i v zahraničí. Velice podobně přistoupili k řece Isar v Mnichově. Revitalizace naplnila jak požadavky protipovodňové ochrany, tak oživení. V létě tady tráví volné chvíle stovky lidí.

Ne kanál, ale živá řeka

Řeky ve městech mají své nezastupitelné místo. Po dlouhá staletí byly člověkem mohutně využívány. Později se staly hrozbou a protipovodňovými úpravami byly odříznuty od života měst. V současné době, kdy je protipovodňová ochrana zastavěných území naléhavá, lze v jejím rámci řeku pozměnit citlivým způsobem zohledňujícím jak bezpečnost, tak přírodní a urbanistické hodnoty řeky. Úpravy řeky jsou dělány na dlouhá období a je škoda promarnit šanci na zlepšení jejich stavu. Povodně trvají řádově jen dny, mimo ně je možné poříční koridor využívat. Proto by řeka neměla být kanálem, ale měla by mít přívětivou tvář.


Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D., (1982) - v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU a Unii pro řeku Moravu se zaměřuje na studium říční krajiny a její ochrany, krejcilukas(zavináč)atlas.cz Článek byl napsán v rámci projektu Společně pro řeky, podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu