Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Zhoř


Dušan Šlosar, č. 4/2007, s. 14

Tak se u nás jmenuje čtrnáct vesniček, ponejvíce na Vysočině, ale i jinde, k tomu tři Zhořce, jedna Zhůř a jedno Zhůří. Všecko to jsou vesnice horské. (Jsou to sídla stejného založení jako dvacet Žďárů, několik Žďárků, Ždírců a ještě pár vsí podobných názvů.) Jejich jména jsou svědectvím o tom, že byly založeny při kolonizaci pustých území, po vypálení tamních lesů, na shořelých plochách. Nic nedbejme na to, že sloveso shořet dnes píšeme na počátku se s-. Ve staré češtině se předpona sloves znamenajících likvidaci objevovala často jako z(e)-: zežrati, zhubiti, zmařiti, zmordovati… Zhoře jsou možná o trochu mladší než ony Žďáry, jejichž názvy se zakládaly na starém, dnes už zaniklém slovese ždžářiti, které znamenalo „vypalovat les“, ale pořád pocházejí z doby raných kolonizací našeho území.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu