Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Příspěvek k poznání avifauny Znojemska


Mojmír Vlašín, č. 4/2007, s. 30

Ladislav Fiala, Julius Klejdus a Hana Vymazalová napsali a ve vydavatelství Sursum vydali knížku s názvem Ptáci Znojemska. Kniha má 239 stran textu a rozsáhlou fotografickou přílohu. Hned v úvodu autoři konstatují, že publikaci je nutno považovat pouze za dílčí příspěvek k poznání avifauny Znojemska, a toto sdělení najdeme i v podtitulu publikace. Sami autoři tedy reflektují to, že titul knihy je poněkud zavádějící. Nejedná se tedy o publikaci shrnující informace o ptactvu okresu Znojmo či okolí Znojma, nýbrž o příspěvek k jeho studiu.

Je však třeba zdůraznit, že to ale neznamená, že by publikace byla ve své podstatě špatná a nebo nepoužitelná. Právě naopak. Je třeba ocenit, že autoři našli sílu a motivaci dát na stůl svá pozorování za mnoho let nazpět. Každý z nás, ať již profesionálních nebo amatérských, zoologů, ale i botaniků to zná: plné zápisníky pozorování jsou odkládány do četných šuplátek - takzvaně až na potom. A tak se občas stává, že tam všechny údaje zůstanou už navždy. Nejcennější jsou z tohoto pohledu vlastní data autorů ze sedmdesátých let, tedy z období, kdy ještě nebylo velké množství ornitologických periodik. Ornitologické údaje o výskytu druhů byly spíše vzácností. Publikovaných faunistických dat je skutečně najmě na Znojemsku z tohoto období poskrovnu. A právě tato publikace mezery do jisté míry zaplňuje. Škoda jen, že většinou chybí konkrétní údaje u hojnějších druhů. Tak to ale chodí, každý si zaznamená výskyt např. vlhy pestré, málokdo vrabce domácího. A tak právě u vzácnějších druhů je informační přínos této knihy největší. Kdo chce znát pozorování například mandelíka hajního na Znojemsku za posledních 40 let, měl by si tuto publikaci rozhodně otevřít. Musí však mít na paměti, že zde najde zřejmě většinu, ale ne všechna známá pozorování.

Publikace má být zřejmě určena i mládeži a úplným amatérům, a proto je každý druh uvozen sice krátkým, ale podle mého soudu přesto zbytečným popisem zbarvení a biologie druhu, který si zájemce může najít v kterémkoliv atlasu ptáků a dnes spíše na internetu. Je škoda, že autoři nevyužili této příležitosti a v úvodu necharakterizovali druh spíše z hlediska jeho vzácnosti a ohroženosti, a to jak v rámci celé republiky, tak specificky na Znojemsku. Kniha obsahuje také některé drobné chyby: například u značné části mapek chybí legenda - musíte přemýšlet, jestli čtvereček značí obec a kolečko výskyt ptáka, anebo je tomu naopak. Pokud se v publikaci neuvádí u pozorování autor, má čtenář za to, že se jedná o pozorování autorů, ale který z nich to je, se nedozvíme. Jestliže se dozvíme, že pozorování např. pelikána pochází od Zahradníčka a že autorům tento údaj sdělil ústně (in verb.), nemáme šanci se dozvědět, kdo ten Zahradníček je nebo byl. Na škodu by proto nebyl seznam informátorů, jakési poděkování ve stylu: Josef Josefík, ředitel ZS Josefov, Karel Karlík, předseda mysliveckého sdružení Karlov, a tak podobně. Tyto závady však neumenšují význam publikování konkrétních, lokalizovaných a datovaných údajů.

V poslední době se zabývám především herpetologií, a tak tuto publikaci oceňuji především jako ochránce přírody a její nadšený pozorovatel, a nikoliv z hlediska vědeckého. Autorům za jejich nevšední úsilí paří dík. Pokud by někdo podobným způsobem zpracoval a vydal svoje pozorování plazů a obojživelníků na Znojemsku - velmi bych se zaradoval.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu