Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Kroměřížská čítanka


Štěpán Vlašín, č. 4/2007, s. 30

Kroměřížská čítanka
Anežka Fialová a Markéta Mercová: Moje město; Kroměřížské vydavatelství, 2006, 191 str.

Obě uvedené autorky, které výbor sestavily z poezie a prózy věnované krásnému a cennému městu, vybraly 36 spisovatelů a uvedly je v krátké ukázce. Prvním a nejstarším autorem je polský šlechtic a spisovatel Bartoloměj Paprocký z Hlohol (1540-1614), který prožil dvě desítky let ve vyhnanství v Kroměříži. Cizincem byl i rakouský šlechtic C.U. Velius (16. stol.).

Z českých autorů narozených v Kroměříži představuje výbor Jaroslava Vyplela (1890-1969), Marii Glabazňovou (1896-1980), Jaromíra Tomečka (1906-1997), herce Jaroslava Karlíka (nar. 1928), písničkáře a básníka Karla Kryla (1944-1994), dramatika a režiséra Miloše Macourka (1926-2002). S Kroměříží je nemálo spjat i uherskobrodský rodák František Kožík (1909-1997). A také prezident naší republiky Ludvík Svoboda, který byl vojenským velitelem v Kroměříži v letech 1968-1975.

Otec spisovatele Františka Kožíka (1909-1997) působil jako soudce v Kroměříži v letech 1913-1918 - a Kožík na své dětství v poezii rád vzpomínal (básně Kroměřížské aleje a Moje Kroměříž).

Autor historické prózy Jindřich Spáčil (1899-1978) se sice narodil v Kvasicích, ale jako učitel, osvětový pracovník, památkář působil v Kroměříži až do své smrti. Psal historickou prózu a byl jmenován čestným občanem města Kroměříže roku 1967. Stejné pocty se dostalo i Emilu Axmanovi, profesorovi historie, hudební vědy a estetiky na Karlově univerzitě. Žil v letech 1887-1949, pohřben je v čestném hrobě v Kroměříži.

Rodáci i místní zaměstnanci dokázali objevit krásy Kroměříže i jejího okolí - a také historické zásluhy, které město má.

Štěpán Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu