|
Vstup pro předplatitele: |
Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy
A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek
A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře
(Zdeněk Volf)
Kroměřížská čítanka
Anežka Fialová a Markéta Mercová: Moje město; Kroměřížské vydavatelství, 2006, 191 str.
Obě uvedené autorky, které výbor sestavily z poezie a prózy věnované krásnému a cennému městu, vybraly 36 spisovatelů a uvedly je v krátké ukázce. Prvním a nejstarším autorem je polský šlechtic a spisovatel Bartoloměj Paprocký z Hlohol (1540-1614), který prožil dvě desítky let ve vyhnanství v Kroměříži. Cizincem byl i rakouský šlechtic C.U. Velius (16. stol.).
Z českých autorů narozených v Kroměříži představuje výbor Jaroslava Vyplela (1890-1969), Marii Glabazňovou (1896-1980), Jaromíra Tomečka (1906-1997), herce Jaroslava Karlíka (nar. 1928), písničkáře a básníka Karla Kryla (1944-1994), dramatika a režiséra Miloše Macourka (1926-2002). S Kroměříží je nemálo spjat i uherskobrodský rodák František Kožík (1909-1997). A také prezident naší republiky Ludvík Svoboda, který byl vojenským velitelem v Kroměříži v letech 1968-1975.
Otec spisovatele Františka Kožíka (1909-1997) působil jako soudce v Kroměříži v letech 1913-1918 - a Kožík na své dětství v poezii rád vzpomínal (básně Kroměřížské aleje a Moje Kroměříž).
Autor historické prózy Jindřich Spáčil (1899-1978) se sice narodil v Kvasicích, ale jako učitel, osvětový pracovník, památkář působil v Kroměříži až do své smrti. Psal historickou prózu a byl jmenován čestným občanem města Kroměříže roku 1967. Stejné pocty se dostalo i Emilu Axmanovi, profesorovi historie, hudební vědy a estetiky na Karlově univerzitě. Žil v letech 1887-1949, pohřben je v čestném hrobě v Kroměříži.
Rodáci i místní zaměstnanci dokázali objevit krásy Kroměříže i jejího okolí - a také historické zásluhy, které město má.
Štěpán Vlašín