Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Hrozba globálního oteplení a spása v přehradách?


Olga Lepšová-Skácelová, č. 4/2007, s. 32

K diskusi o globálním oteplování (GO) a Plánech oblastí povodí (POP) zahrnujících seznam hájených lokalit pro výstavbu přehrad uspořádala Česká limnologická společnost (ČLS) při AV ČR 12. dubna 2007 v Českých Budějovicích půldenní seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“.

Úvodní příspěvek (Punčochář, MZe ČR) „Problematika opatření k omezení dopadu změny klimatu na vodní hospodářství ČR“ zdůraznil, že „žijeme stále ještě v době vodního blahobytu“ a do budoucna „jde o udržení nejen života, ale životní úrovně“. V jiných evropských zemích se nadále stavějí a plánují další přehrady či dokonce přeložky toků z jednoho povodí do druhého. Seznam plánovaných přehrad vznikl z potřeby hájit lokality pro případnou akumulaci vody jako dlouhodobá vize POP, upřesňovaná v budoucnu podle potřeb. Není totiž jistota, že současné přehrady (i při změně hospodaření v krajině s vodou) budou dostačovat pro akumulaci vod. Varoval před „nevnímáním zásad předběžné opatrnosti pro zajištění vodních zdrojů“.

Scénář GO pro rok 2050 byl použit pro „Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v ČR“ (Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM). Zmenšení celkového nadlepšovacího účinku nádrží negativně ovlivní kvalitu vody. Objem plánovaných nádrží odpovídá predikovaným změnám čili poklesu objemu vody v tocích. Příspěvky tvůrců regionálních scénářů GO (Pretel, ČHMÚ) oproti tomu jednoznačně ve smyslu této interpretace nevyzněly („Nejistoty v predikci regionálních scénářů změny klimatu“ - Dubrovský, ÚFA AV ČR).

Hydrobiologové (Turek a Hejzlar, AV ČR Č. Budějovice) na základě studií stávajícího znečištění vody v povodí horní Vltavy a dopadů změny klimatu na kvalitu zdůraznili ekosystémový přístup (nádrž není jen zásobárnou vody). Autor petice proti výstavbě přehrad D. Pithart (AV ČR Třeboň) apeloval v příspěvku „Úloha říčních niv v krajině ohrožené změnou klimatu“ na obnovu funkcí nivy včetně přirozených rozlivů, kdy je voda udržována v tzv. malém koloběhu.

Druhá část semináře měla dynamický spád. Původně anonymní reakcí z publika - hlasitým zachechtáním posluchače, který se nemínil podělit o své dojmy s tím, že mu jen Pithartova slova přišla legrační, byla odstartována diskuse. Na důraznou výzvu předsedy ČLS (Matěna, AV ČR) se představil jako zástupce České vědeckotechnické společnosti (Vít) a pohovořil o moudrosti předků, kteří již před sto lety vybudovali pod Krušnými horami první přehrady, do nichž se nachytají jarní vody k překlenutí následujícího sucha. Těmi pak jsou ředěny v průběhu roku odpadní vody, takže kvalita vody řek severozápadních Čech je únosná i přes silné zdroje znečištění. (Svůj postoj podpořil argumentem, že ekologové by chtěli nahnat lidi zpátky do jeskyní a povolit jim spotřebu jen 4-5 litrů na den a osobu.)

V samotné „Diskusi k problematice výstavby nových nádrží a jiných vodohospodářských opatření určených ke kompenzaci sníženého odtoku z povodí v důsledku změny klimatu“ vystupovali jednotliví hydrobiologové s tím, že petici proti přehradám podepsali a proč. Že je třeba přehodnotit plán z roku 1988 (který se odvolává na plán z první republiky) a ne jen znovu oprášit (Straškrabová, AV ČR Č. Budějovice), že výstavba přehrad problém sucha nevyřeší, jak je patrné v suchých oblastech Blízkého východu, kde jsou na horních tocích přehrady a dole se válčí o vodu (Vrba, AV ČR Č. Budějovice), že výstavba přehrad narušuje říční kontinuum a samočisticí funkci toku (Kubíček, MU Brno)…

Závěry? Podle vodohospodářů ekologové a část veřejnosti nepochopili, že ministerstvu zemědělství nejde o nic jiného než být připraveni, až bude zle (sucho). Ostrůvky přírody v říčních údolích můžeme chránit před různými podnikatelskými záměry jen tehdy, budou-li na seznamu lokalit pro případnou výstavbu přehrad. Z původních 430 navržených lokalit je nyní na seznamu 190 položek a je možné, že bude výběr nadále zúžen třeba i na jen 135 lokalit. Naopak podle ekologů je nutné přehodnotit priority vodohospodářské strategie a přípravu na globální oteplování řešit systémově: obnovením retenční schopnosti krajiny a dobudováním sítě čistíren odpadních vod včetně zařízení na snížení trofie. V tomto směru je globální oteplení výzvou.

POP budou vystaveny na www stránkách jednotlivých Povodí k připomínkování během následujícího půl roku.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu