Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Hrozba globálního oteplení a spása v přehradách?


Olga Lepšová-Skácelová, č. 4/2007, s. 32

K diskusi o globálním oteplování (GO) a Plánech oblastí povodí (POP) zahrnujících seznam hájených lokalit pro výstavbu přehrad uspořádala Česká limnologická společnost (ČLS) při AV ČR 12. dubna 2007 v Českých Budějovicích půldenní seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“.

Úvodní příspěvek (Punčochář, MZe ČR) „Problematika opatření k omezení dopadu změny klimatu na vodní hospodářství ČR“ zdůraznil, že „žijeme stále ještě v době vodního blahobytu“ a do budoucna „jde o udržení nejen života, ale životní úrovně“. V jiných evropských zemích se nadále stavějí a plánují další přehrady či dokonce přeložky toků z jednoho povodí do druhého. Seznam plánovaných přehrad vznikl z potřeby hájit lokality pro případnou akumulaci vody jako dlouhodobá vize POP, upřesňovaná v budoucnu podle potřeb. Není totiž jistota, že současné přehrady (i při změně hospodaření v krajině s vodou) budou dostačovat pro akumulaci vod. Varoval před „nevnímáním zásad předběžné opatrnosti pro zajištění vodních zdrojů“.

Scénář GO pro rok 2050 byl použit pro „Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v ČR“ (Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM). Zmenšení celkového nadlepšovacího účinku nádrží negativně ovlivní kvalitu vody. Objem plánovaných nádrží odpovídá predikovaným změnám čili poklesu objemu vody v tocích. Příspěvky tvůrců regionálních scénářů GO (Pretel, ČHMÚ) oproti tomu jednoznačně ve smyslu této interpretace nevyzněly („Nejistoty v predikci regionálních scénářů změny klimatu“ - Dubrovský, ÚFA AV ČR).

Hydrobiologové (Turek a Hejzlar, AV ČR Č. Budějovice) na základě studií stávajícího znečištění vody v povodí horní Vltavy a dopadů změny klimatu na kvalitu zdůraznili ekosystémový přístup (nádrž není jen zásobárnou vody). Autor petice proti výstavbě přehrad D. Pithart (AV ČR Třeboň) apeloval v příspěvku „Úloha říčních niv v krajině ohrožené změnou klimatu“ na obnovu funkcí nivy včetně přirozených rozlivů, kdy je voda udržována v tzv. malém koloběhu.

Druhá část semináře měla dynamický spád. Původně anonymní reakcí z publika - hlasitým zachechtáním posluchače, který se nemínil podělit o své dojmy s tím, že mu jen Pithartova slova přišla legrační, byla odstartována diskuse. Na důraznou výzvu předsedy ČLS (Matěna, AV ČR) se představil jako zástupce České vědeckotechnické společnosti (Vít) a pohovořil o moudrosti předků, kteří již před sto lety vybudovali pod Krušnými horami první přehrady, do nichž se nachytají jarní vody k překlenutí následujícího sucha. Těmi pak jsou ředěny v průběhu roku odpadní vody, takže kvalita vody řek severozápadních Čech je únosná i přes silné zdroje znečištění. (Svůj postoj podpořil argumentem, že ekologové by chtěli nahnat lidi zpátky do jeskyní a povolit jim spotřebu jen 4-5 litrů na den a osobu.)

V samotné „Diskusi k problematice výstavby nových nádrží a jiných vodohospodářských opatření určených ke kompenzaci sníženého odtoku z povodí v důsledku změny klimatu“ vystupovali jednotliví hydrobiologové s tím, že petici proti přehradám podepsali a proč. Že je třeba přehodnotit plán z roku 1988 (který se odvolává na plán z první republiky) a ne jen znovu oprášit (Straškrabová, AV ČR Č. Budějovice), že výstavba přehrad problém sucha nevyřeší, jak je patrné v suchých oblastech Blízkého východu, kde jsou na horních tocích přehrady a dole se válčí o vodu (Vrba, AV ČR Č. Budějovice), že výstavba přehrad narušuje říční kontinuum a samočisticí funkci toku (Kubíček, MU Brno)…

Závěry? Podle vodohospodářů ekologové a část veřejnosti nepochopili, že ministerstvu zemědělství nejde o nic jiného než být připraveni, až bude zle (sucho). Ostrůvky přírody v říčních údolích můžeme chránit před různými podnikatelskými záměry jen tehdy, budou-li na seznamu lokalit pro případnou výstavbu přehrad. Z původních 430 navržených lokalit je nyní na seznamu 190 položek a je možné, že bude výběr nadále zúžen třeba i na jen 135 lokalit. Naopak podle ekologů je nutné přehodnotit priority vodohospodářské strategie a přípravu na globální oteplování řešit systémově: obnovením retenční schopnosti krajiny a dobudováním sítě čistíren odpadních vod včetně zařízení na snížení trofie. V tomto směru je globální oteplení výzvou.

POP budou vystaveny na www stránkách jednotlivých Povodí k připomínkování během následujícího půl roku.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu