Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Zlatohlávek Oxythyrea funesta v Jeseníkách


Josef Chybík, č. 5/2007, s. 25-26

V posledních letech zaznamenáváme pozoruhodné příklady šíření hmyzu. Jednou ze zajímavých ukázek je diverzita zlatohlávka Oxythyrea funesta. Druh se zvláště v současnosti zjevně šíří nejen v teplých oblastech Čech a Moravy, ale zamířil i do chladnějších částí našeho Slezska.

Tento poměrně malý brouk, protáhlého a mírně klenutého těla, dosahuje délky 8 až 12 mm. Je celý černý a na lesklých krovkách i štítu má nepravidelné oválné bílé skvrny.

Mimořádnost současných nálezů je patrna ze srovnávacích materiálů - sbírek a literatury. Z podkladů nejlépe vysvítá význam recentních nálezů. Například Balthasar (1956) uvádí, že v Československu tento listorohý brouk vyhledává výhradně teplá stanoviště. Ještě v 90. letech, při faunistickém mapování čeledi Scabaeidae z území České republiky a Slovenska, uváděli jeho autoři pouze ojedinělé nálezy z teplých oblastí Čech a Moravy (Král & Vitner 1993). Podle Hůrky (2005) se tento teplomilný zlatohlávek objevuje v květnu až červenci na květech bylin a keřů. Co se týká nálezů z větších nadmořských výšek, byl podle poznatků Šuhaje et al. (1996) zjištěn v Rožnově pod Radhoštěm a také ve slovenských horách.

Z Jeseníků nebyl dosud znám žádný nález. Z blízkosti tohoto pohoří pochází jeden exemplář ze Slezských Pavlovic u Osoblahy (1994). Velmi starý údaj o úlovcích z Krnova je z roku 1819. Ze 4. srpna 2004 je zpráva L. Mikulenky, který u Zlatých Hor, v nadmořské výšce kolem 800 m, nalezl na okoličnatých květech šest exemplářů.

V roce 2006 byly získány poměrně početné nálezy Oxythyrea funesta z okraje chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Pocházejí z osady Drakov u Heřmanovic v okresu Bruntál. Krajina je zde ovlivněna převládajícím severním a západním prouděním s vlivy baltického klimatu. Jedná se o oblast s nižšími teplotami a poměrně velkou srážkovou činností.

První 3 nálezy jsou z 1. července 2006. Brouci seděli na květech děhele lesního u lesní silničky vinoucí se údolím Černé Opavy. Po projití údolí bylo nalezeno dalších 8 exemplářů.

V průběhu července a srpna a také v září a na začátku října 2006 byli brouci nalézáni u pastviny poblíž centra obce. Sledovanou lokalitou bylo území o ploše přibližně 1 hektaru. Brouci nalétávali také na květy vratiče obecného, řebříčku obecného, chrpy fryšské, heřmánkovce přímořského a na trsy pcháče zelinného. Dne 28. srpna 2006 bylo nalezeno 17 ex. Následně po celodenním dešti se brouci uchýlili do chomáčků chmýří po odkvetlých květech pcháče. V nich bylo 31. srpna 2006 při denní venkovní teplotě 13 °C schouleno 7 ex. Posléze 15. září bylo zjištěno 12 ex. a 17. září další 3 stále aktivní ex. Všichni brouci byli vitální a někteří se pářili. Při posledních exkurzích bylo 30. září, za teplého počasí, zastiženo 14 ex. Následujícího dne 1. října 2006 se ochladilo, avšak na květech bylo ještě pozorováno 6 exemplářů.

Zůstává otázkou, do jakého nejzazšího termínu se populace na této lokalitě může vyskytovat. S ohledem na kondici v říjnu pozorovaných brouků se zdá pravděpodobné, že přežijí až po příchod prvních přízemních mrazíků.

Přesto, že je lokalita autorem článku již několik desetiletí pravidelně navštěvována, nebyl zde zlatohlávek Oxythyrea funesta předtím zastižen. Také je překvapivé, že se oproti dosavadním zkušenostem brouk vyskytoval ještě na počátku října a překážkou mu nebyla ani větší nadmořská výška s vlhčím a chladnějším klimatem.

Josef Chybík

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu