Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Les střední – historie či budoucnost?


Radim Hédl, Antonín Martiník, č. 5/2007, s. 29

Musí být zájmy ochrany přírody a lesního hospodaření nutně v konfliktu, nebo je možné nacházet oboustranně prospěšná řešení? Modelovým případem je tzv. střední les - historický, avšak v současnosti znovu oživovaný tvar lesa. Seminář konaný ve dnech 24.-25. května 2007 v Moravském Krumlově se pokoušel nalézat odpovědi na otázky týkající se právě středního lesa. Akce se uskutečnila pod záštitou organizace Pro Silva Bohemica při České lesnické společnosti. Z čistě lesnického hlediska jsou lesy střední považovány za ekonomicky neperspektivní, naproti tomu ochrana přírody tuto formu lesa propaguje jako důležitý stavební kámen lesní biodiverzity. Tento příspěvek má čtenáři přiblížit probíranou tematiku, především seznámit s opomíjenými přístupy k hospodaření v lese.

Tvary lesa

Pro nezasvěcené uveďme, že v lesnickém pojetí je les střední neboli les sdružený jedním ze tří základních tvarů lesa. Kromě něj se rozlišují lesy vysoké, vzniklé ze semen, a to jak uměle, tak přirozeně, a lesy nízké neboli pařeziny obnovované prostřednictvím pařezových výmladků. Lesy střední jsou kombinací obojího. Podobně jako pařeziny jsou přitom vázány na určitý typ podmínek a jsou tvořeny dřevinami schopnými bujně obrážet z pařezu. Jde především o habr, dub, obě lípy, jasan, javory, případně i další listnáče. Naproti tomu nízkou výmladností se vyznačují jehličnany, hůře obráží i buk. Pro úplnost je třeba uvést, že dnes lesy nízké zaujímají kolem 0,1 % plochy našich lesů, lesy střední ještě asi čtyřikrát méně. Všechny ostatní lesy jsou vysokokmenné.

Výlet do historie

Lesy střední jsou stejně jako lesy nízké (pařeziny) typicky lidským výtvorem vzniklým dávno v minulosti. Není ovšem možné pominout ani „potenciální přírodnost“ výmladkových lesů, danou okusem dřevin býložravci. Počátek a rozšíření těchto lesů souvisí s neolitickým nástupem zemědělství. V odlesněných nížinných oblastech byl patrně nedostatek rychle dostupné palivové suroviny, což lze nejsnadněji řešit osekáváním slabších větví a kmenů. Rychlá a snadná obnova dřevní suroviny, její postačující kvalita i kvantita vedly postupně k rozšíření výmladkových lesů především v nižších a středních polohách, kde u nás přetrvaly až do první poloviny dvacátého století, výjimečně (v Karpatech) i do současnosti.

Les střední je kombinací výmladkové nižší etáže a řídkého zápoje starých stromů horní etáže. Výmladková složka byla těžena s periodou kolem 10-30 let, častěji ovšem ještě kratší. V obmýtí pouhých sedmi let (!) byly ve středověku obhospodařovány střední lesy na Pálavě, jak dokládá urbář Mikulovského panství z roku 1414. Dřevní hmota (dnes bychom asi řekli biomasa) sloužila rovnou jako palivo v domácnostech, případně k výrobě dřevěného uhlí. Druhá složka středního lesa, kvalitní staré jedince kácené s obmýtím více než 100 let, sloužila hlavně k produkci stavebního dříví. Protože šlo často o duby, významným vedlejším efektem byla produkce žaludů. V lesích se totiž pásla prasata, pro něž jsou žaludy doslova pochoutka.

Tento typ lesního hospodaření se pomalu stával nevýhodným v době rozmachu těžby uhlí, tedy v průběhu 19. století. Rostla poptávka po kvalitní dřevní surovině, křivé tenké palivové dříví přestalo být žádané v dřívějším množství. Do té doby převažující výmladkové, případně kombinované hospodaření, tzn. nízké a střední lesy tak byly od 19. století buď ponechávány delšímu obmýtí, nebo převáděny systematickou výsadbou na smíšené, příp. čistě jehličnaté porosty smrku, borovice či modřínu.

Ekonomika a ekologie

Existence výmladkových a kombinovaných (středních) lesů byla podmíněna ekonomickými potřebami, které se pokud jde o dřevo příliš nezměnily od neolitu do novověku. Výmladkové hospodaření za souběžného vlivu lesní pastvy znamenalo ovšem i výrazné ovlivnění ekologických podmínek oproti těm přírodním. Mělo to zásadní vliv na podobu lesní biodiverzity. Silně spekulativní je přitom otázka, jak by lesy v těchto podmínkách dnes vypadaly nebýt člověka. To je navíc komplikováno měnícími se klimatickými podmínkami během posledních zhruba deseti tisíc let (období holocénu).

Kromě cenné, specifické biodiverzity skýtá výmladkové obhospodařování i svá ekologická rizika. Vysoká produkce dřevní biomasy se může projevit v ochuzení svrchních (humusových) půdních horizontů. Vegetativní rozmnožování dřevin směřuje ke konzervaci genetické výbavy populace. Z hlediska ekonomického může být les střední vhodnější variantou hospodaření než samotná pařezina. Za stávající situace je však zřejmě les vysoký ekonomicky výhodnější. Konkrétně to však závisí na potřebách trhu, nicméně na některých stanovištích může být les střední po této stránce výhodnější.

Možnosti a vize

V současnosti se u nás začínají objevovat snahy o místní obnovu pěstování lesa nízkého, příp. středního. Je to zejména z důvodu ochrany přírody. Ochranářsky motivované zásahy ovšem směřují téměř výhradně do maloplošných chráněných území. Jsou důležité pro uchování některých biologicky cenných typů lesa, přičemž hospodářské hledisko jde obvykle stranou, tyto zásahy se musí dotovat. To je samozřejmě přípustné pouze ve vybraných případech, kdy jde o zachování kriticky ohrožených druhů nebo kvůli výzkumným účelům, a na omezené ploše.

Jsme přesvědčeni, že citlivé účelové hospodaření, kdy respektujeme přírodní podmínky a současně požadavky ochrany přírody, se může stát cestou jak vhodně a zároveň rentabilně pečovat o řadu vybraných lesních porostů i mimo (příp. i včetně) maloplošná chráněná území. Zaleží na tom, po jakém dřevu bude poptávka v budoucnosti. Předpokládáme, že z důvodu stoupajících cen fosilních paliv budou opět ve velké míře využívány tradiční zdroje paliv, hlavně biomasa v podobě palivového dřeva. Nízký les je k tomuto účelu na vhodných stanovištích ideální - fungoval tak ostatně od pravěku až do relativně nedávné minulosti. Střední les (opět na vhodných stanovištích) kromě toho poskytuje kvalitní stavební a zejména nábytkové dřevo, přičemž o výhodách používání přírodní obnovitelné suroviny snad netřeba ani hovořit.

Ochrana přírody se tedy v podobě nízkých a středních lesů dá snadno spojit s hospodářskými hledisky. Stačí jen překonat předsudky a navázat na způsoby hospodaření v lese osvědčené v minulosti.

Radim Hédl, Antonín Martiník


Radim Hédl - Botanický ústav AV ČR
Antonín Martiník - ČSOP PS Hády

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu