Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Zajímá někoho ochrana přírody?


Mojmír Vlašín, č. 1/2017, s. 47
Bulharské pohoří Rila.
Bulharské pohoří Rila. Foto Anthony Ganev, English Wikipedia (publikováno dle licenčních podmínek)

Bývá zvykem si sem tam kopnout do EU, jak nás omezuje a co nám zase „oni“ vymysleli. V životním prostředí a ochraně přírody jsou ale evropské instituce k nezaplacení, protože státy střední a východní Evropy (kam bohužel stále ještě spadáme) jsou nastaveny na sebedestrukci. V poslední době většinu lidí spíše zajímá, jestli zdraží pivo, anebo jestli bude dost sněhu na lyžování. Přitom například krásná příroda v Bulharsku, kam jsme za totality jezdili do hor, je v ohrožení. A nejen tam.

Bulharské ministerstvo zemědělství a výživy deklarovalo už v roce 2012, že nejméně 10 % státních lesů bude chráněno jako původní přirozené lesy v soustavě Natura 2000. Tento úspěch byl výsledkem dlouhodobých výzkumů bulharských ekologických organizací, které zmapovaly i původní lesy. Organizace WWF (Světový fond na ochranu přírody) a BirdLife (Mezinárodní rada pro ochranu ptáků) pak navrhly k ochraně celou soustavu původních lesů v Bulharsku. O několik let později (v roce 2015) změnami vyhlášky bylo rozhodnuto zastavit všechny holoseče v lesích deklarovaných jako původní, s výjimkou případů, kdy jsou z více než 50 % poškozené. Přesto na mnoha místech pokračovala těžba dřeva legálně i nelegálně dál.

Evropská komise proto dne 22. července 2016 oznámila, že dává Bulharsko k Soudnímu dvoru EU pro jeho neschopnost zajistit ochranu unikátních biotopů a důležitých druhů v pohoří Rila.

Další nádherný kus evropské divočiny by mohl zmizet, pokud by se nezastavily komerční těžby dřeva. Moc nechybělo a to, co se nepodařilo zničit komunistickému režimu pod vlajkou budování socialismu, málem padlo za oběť budování divokého kapitalismu!

Nakonec bulharská státní lesní agentura ve spolupráci se státními lesy vypracovala konečný návrh, který byl podepsán bulharským ministrem zemědělství a potravin 2. 11. 2016. Jedná se o největší krok v ochraně přírody v Bulharsku po vyhlášení tří bulharských národních parků. Celková plocha chráněných lesů je nyní více než 1 091 km2. Jsou po celé zemi, od moře do vysokých horských poloh a zahrnují všechny typy lesních stanovišť soustavy Natura 2000. (Zdroj: European Wilderness Society)

Také Česko čelí zatím předběžnému řízení ze strany EK ohledně neschopnosti zajistit ochranu některým evropsky významným lokalitám jako jsou Soutok-Podluží nebo Chřiby. Tato území byla identifikována jako takzvané evropsky významné lokality. Na zajištění jejich ochrany měla Česká republika 6 let. Lhůta začala běžet 15. 1. 2008 a marně uplynula 15. 1. 2014. To znamená, že už to jsou tři roky, co měla být ochrana vyhlášena. V případě Soutoku-Podluží (území kolem soutoku řek Moravy a Dyje) se vyhlášení zastavilo na nespecifikovaném odporu starostů některých obcí. Nyní se proces horko těžko opět rozbíhá. V případě Chřibů je to ještě bizarnější. Tam starostové neprotestovali, má se zde vyhlásit území o rozloze 192 km2, a nic se neděje.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu