Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Soubor Verdis v Divadle Husa na provázku, 4. února 2017 – tři ohlédnutí


Jiří Hála, č. 1/2017, s. 48

Na hru Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše v podání brněnského divadelního souboru Verdis jsme se s mojí paní dostavili díky pozvání účinkující kamarádky. Dopředu jsem tušil nějakou ekologickou či jemně politickou agitaci pořádajícího spolku Veronica, ale netušil jsem, že se budeme tak dobře bavit. Autor a režisér Mojmír Vlašín totiž ponechal závažným ekologickým problémům (týkajícím se špatného zacházení se zemědělskou půdou) lehkost a nadhled. Hra dostala humorný spád zejména příchodem večerníčkových pohádkových bytostí a to, že se účinkující sami dobře bavili, se přeneslo i na diváky.

Další, čeho jsem si všiml po představení, jak při aukci, tak na následujícím rautu, byla všeobecně velmi pozitivní nálada a laskavá atmosféra. Zejména, když se v předsálí Divadla Husa na provázku všichni sešli a povídali si. Na rozdíl od televizního večera doma (kdy se na diváka hrnou hrůzy, agrese a negativa) byl tento večer pohlazením na duši a navíc se divák ještě něco dozvěděl.

Ing. arch. Jiří Hála


Divadelní ekohry Mojmíra Vlašína obvykle s nadsázkou a humorem poukazují na problémy, které rozhodně nejsou pro legraci. Máme-li někde zásadní problém, tak je to ve vztahu k půdě. Jako půdní biolog, který ve hře našel i narážku na své oblíbené půdní breberky - konkrétně na roztoče pancířníky - mohu hru jen vřele doporučit. Pobavíte se a bude přitom o čem přemýšlet!

doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.


Velký umělecký počin, jako bylo představení Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše, se pozná nejen podle nadšených diváků, ale i podle toho, zda má své následovníky. A proto bych rád informoval o své návštěvě divadelního představení Ovčáček Čtveráček. Velká část představení se odehrávala u stolu, herci četli své role z papíru a většina textu byla opsána ze skutečných rozhovorů a komentářů. Nu i Městské divadlo Zlín pochopilo, jak vypadá progresivní moderní evropské divadlo.

Ing. David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu