VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na hru Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše v podání brněnského divadelního souboru Verdis jsme se s mojí paní dostavili díky pozvání účinkující kamarádky. Dopředu jsem tušil nějakou ekologickou či jemně politickou agitaci pořádajícího spolku Veronica, ale netušil jsem, že se budeme tak dobře bavit. Autor a režisér Mojmír Vlašín totiž ponechal závažným ekologickým problémům (týkajícím se špatného zacházení se zemědělskou půdou) lehkost a nadhled. Hra dostala humorný spád zejména příchodem večerníčkových pohádkových bytostí a to, že se účinkující sami dobře bavili, se přeneslo i na diváky.

Další, čeho jsem si všiml po představení, jak při aukci, tak na následujícím rautu, byla všeobecně velmi pozitivní nálada a laskavá atmosféra. Zejména, když se v předsálí Divadla Husa na provázku všichni sešli a povídali si. Na rozdíl od televizního večera doma (kdy se na diváka hrnou hrůzy, agrese a negativa) byl tento večer pohlazením na duši a navíc se divák ještě něco dozvěděl.

Ing. arch. Jiří Hála

Divadelní ekohry Mojmíra Vlašína obvykle s nadsázkou a humorem poukazují na problémy, které rozhodně nejsou pro legraci. Máme-li někde zásadní problém, tak je to ve vztahu k půdě. Jako půdní biolog, který ve hře našel i narážku na své oblíbené půdní breberky - konkrétně na roztoče pancířníky - mohu hru jen vřele doporučit. Pobavíte se a bude přitom o čem přemýšlet!

doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.

Velký umělecký počin, jako bylo představení Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše, se pozná nejen podle nadšených diváků, ale i podle toho, zda má své následovníky. A proto bych rád informoval o své návštěvě divadelního představení Ovčáček Čtveráček. Velká část představení se odehrávala u stolu, herci četli své role z papíru a většina textu byla opsána ze skutečných rozhovorů a komentářů. Nu i Městské divadlo Zlín pochopilo, jak vypadá progresivní moderní evropské divadlo.

Ing. David Veselý