Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Územní ekologické limity těžby - naděje pro podkrušnohorskou krajinu


Marie Lafarová, č. 1/2006, s. 13-14

Devastace podkrušnohorské krajiny a osídlení v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) je - pod názvem měsíční krajina - známa v celé Evropě. Do těžební jámy od zámku Jezeří na svahu Krušných hor už s údivem shlížel i princ Charles a královna Beatrix. Těžba hnědého uhlí postupně přecházela na lomový a později velkolomový způsob se stále rozsáhlejšími dolovými poli a vnějšími výsypkami. Devastace z pánve se přelila i do okolní krajiny - především Radovesickou výsypkou u Bíliny, v údolí Českého středohoří. Při opačném okraji pánve dospěl lom ČSA koncem osmdesátých let ve střední, mostecké části pánve k úpatí Krušných hor pod zámek Jezeří. Ve snaze zabezpečit stabilitu krušnohorského svahu, k němuž těsně přiléhá výchoz uhelné sloje, byl vykácen les a poté odtěženy a stupňovitě upraveny partie svahu nad úpatím. Měl být zlikvidován i skalní ostroh se zámkem a arboretum pod ním, při úpatí svahu. Jak ukazují následné sesuvy, poslední z června 2005 u arboreta, nejsou rizika zásahů do svahu odvrácena.

Po pádu totalitního režimu svitla naděje na lepší osud pánevní krajiny a osídlení. V roce 1991 byl vládním usnesením a výnosem ministerstva kultury stanoven ochranný pilíř arboreta, čímž byl zachráněn i zámek Jezeří. Lomu ČSA ale nepřekáží nic, aby postupoval stejným způsobem i za pilířem arboreta a nechával za sebou trvale odkryté skalní stěny. Zlikvidoval by zbylý pás krajiny mezi svahem a rozsáhle devastovanými plochami, zabírající napříč celou pánev. Těžba by pokračovala přes Černice a Horní Jiřetín podél okrajů litvínovské aglomerace. Usnesení vlády k územním ekologickým limitům těžby v SHP přitom stanovilo již v roce 1991 pevné hranice povrchové těžby.

Hlavní principy vymezení limitů z hlediska perspektiv krajiny

Limity byly vymezeny s ohledem na podmínky následné rehabilitace pánevní krajiny a její zařazení do širšího krajinného kontextu. Významnou roli v podpoře rehabilitace a v krajinném obrazu pánve představuje nenarušený krušnohorský svah s úpatím. Oporu pro budoucí revitalizaci pánevní krajiny vytváří více či méně rozsáhlá rezidua krajiny a přírody uvnitř pánve, vodní toky v původních trasách se zbytky břehových porostů a luk. Nelze podceňovat ani plochy s pozměněnou vegetační složkou, ale s původním statigrafickým uložením, s rostlými půdami, samovolně vznikající mokřady na terénních poklesech po hlubinné těžbě. To vše jsou opěrné body pro následnou rekultivaci a přerušují obrovský rozsah dolových polí.

Podél mostecké části pánve představuje strmý, členitý svah Krušných hor zvláště cennou, málo ovlivněnou partii krajiny se zachovalými bukovými porosty. Je zde vymezeno nadregionální biocentrum a genová základna buku, přesahující až pod úpatí svahu. V úpatní zóně se dochovaly zbytky dubohabrových lesíků a travinných společenstev včetně mokřadních slatinných a slanomilných, které byly kdysi okrajovou partií postupně zazemňovaného Komořanského jezera. Celá krajinná enkláva představuje životaschopný celek a rezervu pro renaturalizaci rozsáhlých ploch přilehlého přetěženého území.

V chomutovské části pánve ochraňuje vymezená linie těžby zbytky původní sítě vodních toků včetně přilehlých mokřadů a širšího předpolí Chomutova. Zároveň zajišťuje nerušenou existenci maloplošného chráněného území Střezovské rokle a zbytky osídlení po okrajích lomu, které budou svou historickou pamětí krajinu kotvit a odkud bude krajina v budoucnu udržována. Těžba zde může v rámci vymezených hranic pokračovat téměř 40 let.

Snahy o zrušení limitů

Limity se staly ihned po svém vyhlášení předmětem kritiky a odporu. Především šlo o pokračování lomu ČSA pod Krušnými horami, kde má těžba dle limitů skončit za deset let.

Již v roce 1995 VÚHU (výzkumný ústav, jehož akcie dnes společně vlastní obě důlní společnosti v pánvi) zpracoval - za prostředky programu PHARE - studii disponibilních zásob uhlí v území chráněném limity. Krajské zadání konceptu územního plánu pro ústecký kraj nařizuje - navzdory vládnímu usnesení - zpracovat i variantu jejich překročení. Odboráři Mostecké uhelné společnosti požadují na vládě zrušení limitů, které ohrožují údajně 4 000 pracovnich míst.

Závěrečné srovnání

Od stanovení limitů uběhlo 15 let. Za tu dobu mohly být udělány kroky k přípravě restrukturalizace a k zaměření pánevního území na budoucnost. V souvislosti s děním za hranicemi ČR se nabízí jeden příklad:

V SHP se vymezují disponibilní zásoby uhlí pro postup lomů do území, které je chráněno limity. K tomu se využívají prostředky z unijních fondů. Způsob těžby, ničící krajinu a osídlení, se má fixovat na dlouhou dobu, podlamovat podmínky pro obnovu a bránit proměně regionu.

V západní Evropě, v Porýní, se využívá podpora unijních fondů na útlum těžby a hutnictví, regeneraci krajiny a na celkovou proměnu území. V tomto pětimilionovém regionu se v období let 1960 až 2005 snížil počet horníků ze 480 000 na 30 000, počet hutníků z 300 000 na 50 000. Na odstávky a rekvalifikace se čerpaly prostředky ze strukturálních fondů EU. Vznikly tam uznávané vysoké školy, stavby navržené světovými architekty, rovněž spolufinancované EU, probíhají kulturní akce s mezinárodní účastí, asanuje se krajina. Turisté z Japonska prý dávají přednost tomuto regionu před prohlížením Braniborské brány.

Zisky z těžby a z navazující energetiky i pracovní příležitosti pro jednu generaci nemohou všechny trvalé ztráty na osídlení a krajině v SHP ospravedlnit. Dodržení limitů umožňuje přechod území pánve do nové etapy vývoje. Porúří by mělo být vzorem, jak se zaměřit na budoucnost, hledat novou náplň pro území, uchovat hodnoty území a zužitkovat je. A navíc - využívat přitom bohulibým způsobem prostředky z unijních fondů. Ty máme pro příští období přiděleny v tak hojné míře, že si odpovědní činitelé začínají dělat starosti o jejich čerpání.

Osud limitů je nejistý a pokud budou zrušeny, zůstane tíha odporu proti mamutí společnosti Mostecká uhelná na bedrech obyvatel Černic a Horního Jiřetína. Ti statečně odolávají a stvrdili plebiscitem, že nehodlají opustit své domovy. Nebojují jen za sebe, ale za krajinu, osídlení a perspektivy obyvatelstva celé pánve. V obecnější úrovni proti pokračování technokratismu, lhostejnosti a neschopnosti dohlédnout za horizont dneška.


Ing. Marie Lafarová pracovala ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury Praha na problematice vytváření podmínek pro rehabilitaci krajiny SHP včetně podkladů pro vymezení limitů.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu