Vstup pro předplatitele: |
Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…
(František Schildberger)
Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily při mimořádně nízkém stavu vodní hladiny Moravy v roce 1976. Většina zachycených stromů naznačovala, že stromy byly vyvráceny v důsledku hniloby kmene nad úrovní pařezu. Pouze jeden strom, jasan s výčetním průměrem 50 cm, neodpovídal řečenému. Jeho oddenek byl kuželovitě ukončen, jak ukazuje připojená fotografie. Popsaný jev jsem tehdy nedokázal vysvětlit. To se mi podařilo až letos.
V posledních letech osídlili Strážnický luh bobři. Jejich činnost se projevuje především podél ramene Moravy - Vešek. Bobři likvidují svými zuby nejen vrbu, ale i jiné listnáče. V opuštěné štěpnici jim padly za oběť i jabloně. Vyhlédnutý strom začnou ohryzávat, kroužkovat zespodu, takže na konci jejich činnosti má padlý strom oddenek kuželovitě zakončen. A tím je záhada vysvětlena. Jasan likvidovaný bobrem byl aluviálními nánosy lignifikován a po tisíci letech uvolněn říční erozí.
Získaný snímek je nesporným důkazem, že ve Strážnickém luhu se v době velkomoravské bobři vyskytovali. Jejich vyhubení a nová invaze je již jiná historie.
Zdeněk Prudič