Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Malíř orchidejí z Valtic


Jan Viewegh, č. 1/2010, str. 4-5

Franz Bauer - rodák z Valtic, jeden z největších světových malířů botanických témat, první umělecký kreslíř Královské botanické zahrady v Kew - nikdy nedosáhl popularity svého, jen o rok mladšího současníka Pierre- Joseph Redouté (1759-1840), i když styl, umělecká hodnota a botanická věrnost jejich malby je vzácně podobná. Redouté byl oficiálním dvorním malířem královny Marie Antoinetty, které namaloval řadu obrazů jejích oblíbených květin ze zahrady Malého Trianonu. Bez úhony přestál francouzskou revoluci a vrcholná díla vytvořil pro Josefínu, manželku Napoleona Bonaparta - obrazy rostlin ze zahrady zámku Malmaison u Paříže, kde císařovna shromáždila obrovskou sbírku růží (okolo 350 odrůd růže keltské a stolisté). Po většinu života působil v pařížském Muséum d’Histoire Naturelle. Vytvořil tisíce grafik a obrazů a ilustroval řadu soudobých botanických knih, jeho dílo představuje přes 1 800 různých rostlin, ale orchideje mezi nimi najdeme jen sporadicky. Přesto snad nejznámějším portrétem rostliny, který „Rafael botanické malby“ Redouté namaloval, je technicky i umělecky dokonalé zpracování trsu střevíčníku pantoflíčku.

Život Franze (později Francise) Bauera byl mnohem poklidnější, usedlejší a jeho dílo je mnohem méně známé. V literatuře bývají jeho práce někdy zaměňovány s díly jeho neméně talentovaného bratra Ferdinanda Lucase Bauera (1760-1826). Franz Bauer se narodil roku 1758 ve Valticích (Feldsberg) jako prostřední ze synů dvorního malíře a kurátora sbírek knížete Lichtenštejna Lucase Bauera a jeho ženy Teresie. V zahradách zámku, který je perlou Lednicko-valtického areálu, se nepochybně poprvé seznámil se světem exotických rostlin. Na rozdíl od Pierre-Joseph Redoutého a jeho stejně talentovaného bratra Henri-Josepha, kteří vyrůstali pod uměleckým vedením otce - malíře, bratři Bauerovi podobné štěstí neměli. Lucas Bauer zemřel, když byly Franzi Bauerovi tři roky.

Osiřelých chlapců se ujala další pozoruhodná a neprávem zapomenutá postava valtických dějin Norbert Boccius (1729-1806), převor kláštera a nemocnice Milosrdných bratří. Teolog, lékař a milovník květin zasvětil Bauerovy chlapce do tajemství botanické ilustrace. Výsledky jejich valtického období najdeme v lichtenštejnské knihovně ve Vídni, jde o 14 svazků s více než 2 250 ilustracemi. Kníže Lichtenstein umožnil nejstaršímu z bratrů vystudovat umění v Římě a později jej ustanovil kurátorem svých uměleckých sbírek. Mladší bratři Franz a Ferdinand se uplatnili jako malíři květin, Franz nejprve u hraběte Dietrichsteina a později u Nicolause von Jacquina, který ho zaměstnal jako ilustrátora rozsáhlé práce o nových a málo známých rostlinách. Jacquin naučil oba bratry anatomii rostlin jako nepostradatelnou záležitost pro dokonalou a věrnou vědeckou ilustraci. Žádný z bratrů však dlouho ve Vídni nevydržel. Ferdinanda zlákal známý anglický cestovatel John Sibthrop na cesty po jižní Evropě a Franze přesvědčil Sir Joseph Banks, aby přesídlil do Kew jako zdejší oficiální malíř rostlin. Bauer se v Kew rychle zabydlel a záhy začal být fascinován orchidejemi.

Obrovský rozmach pěstování orchidejí v Anglii byl důsledkem poměrně nenápadné technologické inovace. Původní vytápění skleníků suchým horkým vzduchem znamenitě svědčilo jihoafrickým suchomilným importům, ale pro tropické orchideje to byla učiněná jatka. Přechod na vytápění horkovodními systémy umožnil regulaci vzdušné vlhkosti ve skleníku a stál na počátku obrovské orchidejové horečky. Vzhledem k tomu, že v době příchodu Franze Bauera do Kew zdejší sbírka obsahovala hlavně evropské, lépe řečeno britské, terestrické orchideje, Bauer začal kreslit především je. V té době se dařilo udržet tropické orchideje v kultuře pouze krátkodobě a trvaleji přežívaly pouze tři tropické druhy. Po Banksově smrti Bauer úzce spolupracoval s Johnem Lindleyem, který se postupně stal vůdčí osobností evropské orchideologie.

Bauerovo dílo je dnes uloženo především v Přírodovědeckém muzeu v Jižním Kensingtonu. V aukci koupil část pozůstalosti vévoda z Cumberlandu, který se později stal hannoverským králem. Vévoda se s Bauerem přátelil dlouhé roky a byl nadšeným obdivovatelem jeho díla. Tato část Bauerova díla přečkala do dnešní doby v göttingenské univerzitní knihovně. Po Bauerově smrti (1840) vybrali jeho četní přátelé a obdivovatelé značnou finanční částku, za kterou nechali u Richarda Westmacotta ml. zhotovit mramorovou pamětní desku, umístěnou v kostele sv. Anny v Kew (tento svatostánek se postupně proměnil v malý botanický Slavín).


RNDr. Jan Viewegh (1949) - geolog MŽP, pracoviště Brno, jrviewegh(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu