Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 30-31

Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný. Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, cena 120 Kč

Pokud Vás tato tematika zajímá, zkuste touto knížečkou alespoň listovat. Její vyznění možná působí neradostně. Radost v tomto kontextu budoucnosti lidstva však nepochybně není na místě. Ale snad ještě nenastal čas definitivního konce nadějí na změnu člověčích priorit, opravu ekonomických zákonů, a tedy opětný návrat člověka do přírody - nikoliv "na stromy", ale k důstojnému a harmonickému životu v souladu s přírodou. Snad stojí zato si opakovaně a stále připomínat, že příroda bez lidí už byla a zase může být.

Publikace je členěna na vlastní text a rámečky, které obsahují především konkrétní údaje, zejména ve formě tabulek a grafů, o nejrůznějších aspektech čerpání přírodních zdrojů člověkem i o charakteristice spotřeby či vlivů člověka na přírodu.

Trvale udržitelný rozvoj se stal až zcela bezobsažným pojmem politiků a ekonomů i obecnou nadějí málo domýšlených výhledů slibujících trvalou bezproblémovou existenci lidských společností na této planetě. V protikladu s tímto optimistickým očekáváním budoucího vývoje se autor této publikace snaží ukázat reálnější tvář stávajícího vztahu člověka k přírodě a s tím související problematičnost obecného očekávání dalšího ekonomického růstu i blahobytu obyvatel v nejbohatších i nejchudších zemích světa.

Samotná definice trvale udržitelného rozvoje, a to ve své původní podobě uvedené ve zprávě Naše společná budoucnost i jejích mnoha odvozeních, představuje krásnou všelidskou ideu. Leč je to spíše jen ideová proklamace postrádající konkrétní definující hodnotu. Vždyť obecně přijímaná priorita současných ekonomických zájmů by přece měla být odsunuta až za prioritu přírodních zákonů, protože i v technicky nejvyspělejších zemích pokračuje závislost lidí na přírodě srovnatelně, i když někdy odlišným způsobem, se závislostí našich prapředků. Služby ekosystémů trvale přispívají k obecnému blahobytu takovou měrou, že jejich zhroucení by postihlo především lidi.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu