Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Nechtění zavlečenci


Zdeněk Laštůvka, č. 2/2006, s. 1

Kdosi spočítal, že na světě bylo odněkud někam zavlečeno více než 400 tisíc druhů organismů. I když je toto číslo patrně nadsazené (celkem je popsáno kolem 1,5 milionu organismů), upozorňuje na závažnost situace, které je věnována celosvětově značná pozornost. To zejména proto, že počty zavlečených druhů a s tím i vzniklé škody rostou přes veškeré snahy tomu zabránit.

Nás by snad mohlo "uklidnit", že my, myslím tím území Evropy, jsme převážně zdrojem druhů, které působí problémy jinde. Čili Evropané byli a jsou spíše rozvlékači než příjemci invazních druhů. Těmi jsou nejvíce postiženy oblasti se starobylou, a tudíž více zranitelnou flórou a faunou, jakými jsou zejména Austrálie a Nový Zéland, také některé části Jižní Ameriky, jižní Afrika a Oceánické ostrovy. Dobře podchyceny jsou obvykle zavlečené druhy rostlin a uváděné počty jsou často zarážející: Nový Zéland 1 800 druhů, Austrálie 2 681, jižní Afrika 8 750, Havaj 2500, z evropských zemí Velká Británie 1 642. Nedávno publikovaný katalog nepůvodních druhů rostlin České republiky zahrnuje 1 378 druhů. Do Evropy byly mnohé druhy zavlečeny před počátky moderního vědeckého bádání a dnes již nezjistíme, kolik zdejších druhů mohly ovlivnit nebo konkurenčně omezit. V řadě případů ani nejsme schopni posoudit, zda konkrétní druh je zde doma, nebo byl kdysi dávno zavlečen člověkem.

Naše flóra i fauna jsou přizpůsobivější, zvyklé na časté extrémy a změny a s přistěhovalci se obvykle snáze vyrovnávají. Přesto i u nás působí zavlečené a zejména invazní druhy menší nebo větší problémy. Z posledních let patří k nejznámějším klíněnka jírovcová, jejíž problém byl ovšem výrazně mediálně nafouknut. Zavlečené druhy se projevují jako skladištní a bytoví škůdci, škůdci pokojových rostlin, ve vnějším prostředí jako škůdci okrasných, zemědělských a lesních kultur a konečně některé invazní druhy mohou negativně ovlivnit místní biodiverzitu. Z těchto hledisek jsou nepůvodní druhy intenzivně studovány, protože jejich včasné odhalení a předpověď možného vlivu mohou snížit případné škody. Proto se také redakce časopisu Veronica rozhodla sérií několika článků poukázat na různé aspekty této velmi důležité a současně zajímavé problematiky.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu