Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Přistěhovalci mezi vodními měkkýši


Luboš Beran, č. 2/2006, s. 8-11

V posledních více než 100 letech jsme na všech frontách svědky změn fauny a flóry způsobených nezvanými přistěhovalci, pocházejícími často z jiných kontinentů. S těmito nezvanými hosty se však můžeme setkat i mezi vodními měkkýši. Přestože jejich šíření je veřejností prakticky opomíjeno, patří příliv zavlečených druhů spolu s úbytkem řady citlivých druhů k nejzávažnějším a nejvýraznějším změnám naší vodní malakofauny za uplynulých 100 až 150 let.

Naše vodní malakofauna byla od konce 19. století obohacena o 8 druhů, o kterých je možné na základě současných znalostí říci, že se na našem území v minulosti nevyskytovaly. Většina z nich byla zavlečena z jiných kontinentů, u některých je jejich původ nejasný. Nejsilnější vlna šíření byla zjištěna zejména v posledních cca 20 letech, kdy byl u nás zjištěn kromě člunky pravohroté (Ferrissia clessiniana), levatky ostré (Physella acuta) a slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha) výskyt 5 nových druhů, kterými jsou písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum), kružník malý (Gyraulus parvus), menetovník rozšířený (Menetus dilatatus), škeble asijská (Sinanodonta woodiana) a korbikula asijská (Corbicula fluminea). Narůstá však nejen počet druhů, ale mnohem výrazněji i množství dat, a to jak celkové, tak i relativní ve srovnání s množstvím údajů o výskytu všech vodních měkkýšů. Tyto druhy u nás osídlily zejména nivy větších řek, kde se vyskytují v řekách a pískovnách v okolí, a také oblast severozápadních Čech, kde došlo k osídlení sekundárních vodních biotopů, které vznikly v souvislosti s těžbou a následnou rekultivací. Nejsilnější zastoupení zavlečených vodních měkkýšů je v povodí Labe, a to především podél vlastního Labe od hranic s Německem po Hradec Králové a dále pak v povodí Bíliny v severozápadních Čechách. Slabší zastoupení je prozatím v povodí Moravy a Odry.

Písečník novozélandský

Písečník byl do Evropy zavlečen s největší pravděpodobností z Nového Zélandu. V současnosti se vyskytuje ve značné části Evropy a v některých státech (např. Velká Británie) patří mezi nejběžnější vodní měkkýše. Zatímco u nás byl zjištěn až v roce 1981, tak např. ve Velké Británii byl objeven před rokem 1852. Písečník se u nás vyskytuje zejména ve vodních tocích, pískovnách a jiných vodních plochách vzniklých těžbou či poddolováním a velmi rychle se šíří. Na řadě míst je extrémně početný a jeho hustota přesahuje i 20 000 jedinců na 1 m2.

Levatka ostrá

Původ tohoto taxonu není doposud spolehlivě vyřešen. Nálezy z ČR byly vždy označovány jako Physella acuta. Tento druh byl dlouho považován za druh mediteránní a řadou autorů je považován doposud. V současnosti se ale často objevují domněnky, že se jedná o druh ze Severní Ameriky zavlečený k nám již velmi dávno (před rokem 1800). V našich podmínkách osídluje nejčastěji pískovny a vodní plochy vzniklé v souvislosti s těžbou, častý je však také v tocích či vodních nádržích. Běžně se vyskytuje ve vodách silně znečištěných, což dokládá výskyt v čistírnách odpadních vod.

Kružník malý

Kružník malý byl do Evropy zavlečen kolem roku 1970 ze Severní Ameriky a je velmi podobný kružníku hladkému (Gyraulus laevis). Kružník malý má poměrně širokou ekologickou valenci a může se vyskytovat v řadě biotopů především se stojatou vodou. Na našem území jsou typickými stanovišti plochy vzniklé v souvislosti s těžbou, výskyt však byl mnohokrát zaznamenán i z rybníků (obvykle nedávno odbahněných).

Menetovník rozšířený

Menetovník je dalším vodním měkkýšem zavlečeným do Evropy ze Severní Ameriky. Zatímco u nás byl zjištěn autorem u Kolína až v roce 1994, ve Velké Británii byl objeven před rokem 1869 a v Německu a Polsku v období let 1970-1980. V současnosti se jedná o druh běžně rozšířený např. v Labi a jeho nejbližším okolí.

Člunka pravohrotá

Nejnověji je tento druh považován za zavlečený z Afriky, ale názorů je více a neustále se vyvíjejí na základě nových poznatků. U nás žije především ve stojatých vodách, jako jsou odstavená ramena a tůně, pískovny a rybníky, lze ho nalézt i v pomaleji tekoucích vodních tocích. Rozšíření člunky pravohroté je nejvýraznější v oblasti Polabí, proniká však i na mnoho dalších míst v České republice.

Škeble asijská

Původně asijský druh (východní a jihovýchodní Asie), který byl pravděpodobně ve formě larválních stadií na rybích hostitelích (amur, tolstolobik, tolstolebec) zavlečen do Evropy. U nás je známa z několika míst na jižní Moravě (rybníky, odstavená ramena) a v Čechách z Žehuňského rybníka.

Korbikula asijská

Velmi zajímavý je u tohoto mlže způsob, kterým byl do Evropy zavlečen. Nejprve si ho zřejmě čínští přistěhovalci přivezli z Asie jako zdroj potravy do USA a odtud se pravděpodobně lodní dopravou dostal do Evropy. K nám se korbikula rozšířila Labem z Německa a Labe je také prozatím jedinou lokalitou, kde se vyskytuje. Hustota populací v řece Labi je zatím poměrně nízká (obvykle několik jedinců na 1 m2) a zdaleka nedosahuje koncentrací uváděných např. z Kalifornie, kde hustota populace v jednom případě dosáhla až 131 000 jedinců na 1 m2.

Slávička mnohotvárná

Slávička je u nás také obvykle považována za nepůvodní druh, i když s ohledem na skutečnost, že se původně jedná o pontickokaspický druh, je otázkou, zda přinejmenším rozšíření na Moravu nelze považovat za výsledek přirozeného šíření. Do Čech se slávička rozšířila Labem z Německa. První nález pochází z Labe z okolí Ústí nad Labem z konce 19. století. Dnes je známa zejména z Polabí, ale i z řady jiných lokalit jak v Čechách, tak i na Moravě.

Jak z uvedeného vyplývá, ani České republice se nevyhnula expanze nepůvodních druhů vodních měkkýšů, a to lze ještě očekávat, že řada uvedených druhů se u nás výrazněji rozšíří a přibudou i další druhy, které se již vyskytují v okolních státech, jako je např. kružník čínský (Gyraulus chinensis) či korbikula brakická Corbicula fluminalis (O. F. Müller, 1774). Nalezeno by mohlo být také několik druhů známých z ČR obvykle ze skleníků či jiných lokalit mimo volnou přírodu, jejichž dlouhodobější výskyt ve volné přírodě nelze vyloučit. Jedná se např. o blátivku americkou (Pseudosuccinea columella) či příslušníky rodu Planorbella podobné našemu okružáku ploskému (Planorbarius corneus). Přestože zavlečených druhů stále přibývá a některé se vyskytují i ve značných koncentracích, nepodařilo se v podmínkách České republiky prozatím prokázat výraznější vliv na původní malakocenózy, i když k tomu by jistě bylo třeba podrobnějších průzkumů.


RNDr. Luboš Beran, Ph.D. - Správa CHKO Kokořínsko, Mělník

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu