Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Konec vítězného tažení křídlatky


Miloslav Šrubař, č. 2/2006, s. 15

Dominantní likvidátor naší biodiverzity - křídlatka (Reynoutria) - je neporazitelný, pokud nedokážeme zlikvidovat jeho rozvětvený kořenový systém. O to jsme se snažili mnoho let různými doporučovanými způsoby, ale křídlatka, i když oslabena, rostla stále.

Již v 18. století opustila křídlatka letní sídla tehdejších mocipánů v Kunčicích pod Ondřejníkem a začala se šířit z jejich rezidencí na východ povodím Frýdlantské Ondřejnice do řeky Ostravice a na západ potokem Tichávka do řeky Lubiny a Odry. V 60. létech minulého století šířili křídlatku včelaři pro její bohaté medonosné květenství. V současné době má tato krásná příšerka obsazeno v Moravskoslezském kraji stovky hektarů půdy, se kterými se nerada loučí.

Likvidace této invazní rostliny byla jedním z důvodů, proč jsme před 20 lety založili v Kunčicích pod Ondřejníkem organizaci ČSOP. Ihned jsme začali s likvidací křídlatky kosením, trháním a vykopáváním, ale oslabena rostla stále, i když se přestala nekontrolovaně šířit. Dalším úspěchem bylo odstraňování černých skládek schovaných v porostech křídlatky. Kombinace mechanické a chemické likvidace začala po 10 letech. Postupně nám přibývaly zkušenosti, potřebné technické vybavení a znalost účinků všech dostupných herbicidů. Dosahované výsledky byly výraznější, ale po létech se křídlatka objevovala znova.

V této době to byl boj nejen s vetřelcem z Dálného východu, ale i s názory, že křídlatka se vyhubit nedá. Nevzdávali jsme se, navštěvovali semináře a konference o invazních rostlinách a sbírali poznatky od všech, kdo s křídlatkou zápasili. Povzbuzováni majiteli zamořených pozemků, finanční podporou obecních úřadů, referátů ŽP, Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, AOPK a hlavně MŽP. Likvidace pokračovala, i když to bylo jen výrazné tlumení.

Postupným srovnaváním dosahovaných výsledků ve spolupráci s vědeckými pracovníky Botanického ústavu AVČR jsme si ověřili, že všechny současné postupy likvidace křídlatek jsou zaměřeny na ničení nadzemní části biomasy v průběhu celého vegetačního období. Tyto postupy jsou pracné a vyžadují velké množství herbicidů, které se do kořenů proti transpiračnímu proudu jen obtížně dostávají.

Konečně jsme na to přišli!

Před 5 lety jsme dospěli k poznání a ověřili si, že bez vzrostlé, nepoškozené nadzemní části křídlatky nelze kořenový systém totálně zničit. Od té doby svěřené porosty v průběhu vegetace jen zpřístupňujeme obsekáváním a chráníme před poškozením. S chemickým zásahem začínáme až při odkvětu, v době největší translokace asimilátů do kořenů, abychom zajistili transport potřebného množství herbicidů do zásobních orgánů.

Tímto naším novým beskydským postupem (BP) dokážeme zlikvidovat kteroukoliv křídlatku (japonskou, sachalinskou nebo českou) i během jednoho roku, vlastně během dvou podzimních měsíců. Úspěšnost nám prozradí až následné jaro, jestli k některému, třeba v hloubce uloženému kořenu, herbicid v potřebném množství nebo koncentraci nedoputoval. Pokud to zjistíme, stačí ve správnou dobu jen bodové orosení herbicidem, aby nebyla narušena již probíhající sukcese původních rostlin.

Výše popsané máme ověřeno plošnou likvidací různých druhů porostů (na rumištích, naplaveninách, zemědělské půdě, v lužních lesích i zahradách). BP vyžaduje dodržení několika podmínek a harmonogramu prací, aby byla likvidace totální a zároveň šetrná k přírodě.

Podmínky úspěšného zásahu

A. V průběhu vegetace musíme porost chránit před poškozením pro kvalitní orosení celé rostliny herbicidem za příznivého počasí.

B. Chemický postřik provedeme v době couvání měsíce, abychom k dopravě herbicidů do kořenů využili největší zpětný tok živin.

C. Nespěcháme s odstraněním usychající biomasy, aby všechen herbicid byl stažen do kořenové soustavy.

Harmonogram prací BP

1. Podrobné seznámení s lokalitou (vitalita, nákres, rozměry).

2. Projednat s vlastníkem postup likvidace, vstup na pozemek, společnou ochranu před poškozením porostu.

3. Zpřístupnit porost obsekáním a vyřezáním náletových dřevin.

4. Označit lokalitu výstražnými tabulkami.

5. Připravit a provést první zásah při dodržení podmínek A a B.

6. Po deseti až čtrnácti dnech kontrolovat porost (působení herbicidů).

7. Podle stavu porostu provést druhý postřik, nejpozději deset dnů před prvními mrazy.

8. Dodržet podmínku C.

9. V průběhu příštího roku kontrolovat ošetřenou plochu, zda se oslabená křídlatka nebo její semenáčky ještě neobjeví.

10. V případě nálezu zajistit konečnou likvidaci bodovým orosením se zakrytím rostoucího okolního porostu.

Ošetřeným plochám je vhodné věnovat pozornost i v příštích létech, pokud je vlastník nezaseje nebo neobsadí. Obvykle probíhá bouřlivá sukcese původních rostlinných druhů.

Zcela výjimečně jsme se setkali se semenáčky křídlatky české (Reynoutria bohemica), která někdy dozraje a vysemení se. K její likvidaci stačí vykopnutí a spálení.

Probíhající výzkum

V letošním roce pokračujeme ve výzkumném úkolu "Zjištění efektivního způsobu likvidace křídlatek" pro ČSOP. Výstupem bude srovnání úspěšnosti tradičních způsobů s naším BP a porovnání účinnosti několika druhů herbicidů na všechny druhy křídlatek. Výsledky výzkumu budou využity k dalšímu rozšíření optimálního postupu mezi všechny organizace ochotné k upřímné komunikaci. Ať už se jedná o správy jednotlivých povodí, Lesy České republiky, CHKO, orgány ochrany přírody nebo státní správy.

Zatím je pro nás největší odměnou zájem a vděk vlastníků pozemků, které jsme zbavili obav z šíření těchto houževnatých vetřelců. Těší nás hektary ploch, na které se vrací původní flóra a postupně i fauna. Nezakládáme si na autorství našeho účinného, k přírodě šetrného BP, hlavně ať pomůže vrátit biodiverzitu do naší přírody a uplatní se i v dalších zemích Evropy. Abychom holandskému zahradníkovi Philippe von Seibold mohli odpustit, že zapomněl dovézt také predátora, když okolo roku 1840 přivezl křídlatku do Evropy.

Osobně jsem křídlatce věnoval tisíce hodin za to, že jsem si ji v roce 1940 vysadil do vlastní zahrádky. Hlavní je, že jsem v tomto nelehkém boji našel dost obětavých spolubojovníků, kterým dlužím poděkování.


Miloslav Šrubař - člen výboru ZO ČSOP Kunčice pod Ondřejníkem

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu