Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Samoopylování tořiče včelonosného


Rudolf Dundr, č. 1/2010, str. 6

Žádné pravidlo nemůže zůstat bez výjimky, a tak v případě např. našeho tořiče včelonosného dochází i k autogamii čili samoopylení, které popsal již Ch. Darwin. Probíhá za horkého počasí, kdy se brylky uvolňují z pouzder prašníku a překlápějí se ohýbáním stopeček tak dlouho, až se dotknou blizny. Samoopylení je plnohodnotným aktem, po němž se vytváří větší počet semeníků, vzácně dochází i k hybridizaci s jiným druhem tořičů.

Mimo naše území, zejména ve Středomoří, se nachází několik variet tohoto tořiče, které se vyznačují výrazným morfologickým odlišením jednotlivých květních orgánů. Tím je především velikost a zbarvení okvětních lístků, tvar a barva pysku nebo výrazně změněná či chybějící kresba pysku. Je zřejmé, že když k opylení květu není potřebný hmyzí opylovač, není nutná ani napodobenina jeho samičky.

V posledních letech je znám z více lokalit na Moravě, ačkoliv ještě nedávno se uvádělo, že je v našich zemích nezvěstný. V roce 2009 byl překvapivě nalezen i v Českém středohoří. I severněji ležící populace u Jeny v Německu prokazují v poslední době relativně prudký početní rozvoj. Proč je tomu tak a zda nejde jen o nějakou krátkodobou fázi, bude patrno až za nějaký čas. Výhodou tohoto tořiče je totiž asi právě jeho autogamie. Fakt, že není vázán na přítomnost opylovačů, mu dává širší možnosti. Pakliže se dostane na nějaké nové lokality o kus dál, nemusí čekat, zda se na této lokalitě vyskytuje nebo se objeví i jeho opylovač. Možná mu jen stačí pár klimaticky příhodných zim a předjaří, kdy mu nezmrznou již na podzim vytvářené listy. Takové rostliny pak zesílí a vytvoří dostatek zásobních látek, aby vykvetly. V souvislosti s klimatickými změnami se tořič včelonosný může stát naší nejhojnější orchidejí.


MVDr. Rudolf Dundr (1944) - inspektor Krajské veterinární správy pro Ústecký kraj, člen ČSOP a Orchidea klubu, vstavačovité studuje a chrání zejména v severních Čechách v pozemkovém spolku Milý. r.dundr(zavináč)tiscali.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu