Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Záhadné orchideje


Dušan Šlosar, č. 1/2010, str. 7

Název orchidej se v češtině objevuje teprve ve 20. století. Když Jan Svatopluk Presl kolem r. 1820 vytvářel českou botanickou terminologii, čeleď Orchidaceae pojmenoval vstavačovité. To podle bylinářských názvů většiny zástupců čeledi: vstavač hlavatý, vstavač kukačka, vstavač plamatý, vstavač širolistý, vstavač bezový atd. Bylinkáři vydávali tyto rostliny za afrodiziakum a vstavač byl vlastně název reklamní. Ale na rozdíl od viagry takové účinky ve skutečnosti nikdy neměly. K tomu falešnému využití vedla jen dvojice hlízek pod rostlinou, která připomínala mužské pohlavní žlázy. Na této podobnosti je založen také nářeční název vstavače muďatka (moudí = varlata).

Ostatní lidové názvy našich orchidejí, které byly východiskem odborné terminologie, byly jiné: střevíčník pantoflíček, kruštík, okrotice a podobně. Některé však mají něco společného - název kukačky: vstavač kukačka, pětiprstka žežulník. Záhadné je i to, že obdobná pojmenování nacházíme i v ruštině: kukuškin bašmačok neboli „kukaččí střevíček“, a kukuškiny sljozy „kukaččí slzy“, což je ruský název prstnatce plamatého. Střevíček či pantoflíček jsou jistě názvy odvozené od tvaru květu. Záhada je v té motivaci kukačkou, která figuruje od českých nářečí až po ruský Dálný východ. Kdo by o ní něco věděl, ať se ozve.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu