Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Management lokalit s výskytem orchidejí


Ivana Jongepierová, č. 1/2010, str. 8

O orchidejích je známo, že to jsou konkurenčně velmi slabé druhy vázané zejména na přírodní a polopřirozené biotopy, jako jsou lesy, lemy, louky, pastviny a mokřady. Osidlují však i mechanicky narušené biotopy druhotné - lomy, pískovny či okraje lesních cest.

Při aktivní ochraně je nejvíce pozornosti třeba věnovat druhům bezlesí, neboť jejich stanoviště zpravidla vyžadují trvalou údržbu. Patří sem například zástupci rodů vstavač, prstnatec, tořič, pětiprstka nebo vemeník, z dalších třeba rudohlávek jehlancovitý, vemeníček zelenavý či hlavinka horská.

Ještě před sto lety se druhy jako vstavač kukačka nebo prstnatec májový vyskytovaly téměř po celém území naší republiky, nyní však z jejich bývalého rozšíření najdeme už jen žalostné zbytky. Stovky lokalit totiž byly v dobách intenzivního socialistického zemědělství zničeny hnojením, rozoráním, ale i ponecháním ladem.

První snahy o záchranu orchidejových lokalit spadají do začátků 80. let 20. století, kdy díky práci dobrovolníků z TISu, později ČSOP, a hnutí Brontosaurus byla obnovena údržba mnohých v té době dřevinami zarůstajících lokalit. Příkladem z Bílých Karpat jsou dnešní PR Javorůvky, PR Drahy, NPR Čertoryje či PR Hutě.

Asi není třeba zdůrazňovat, že pouhá legislativní ochrana cenné území nezachrání, není-li spojena s pravidelnou péčí. A tak zatímco lokality, na kterých byl odstraněn nálet a zahájeno pravidelné kosení, vyrostly do krásy a pyšní se bohatými populacemi mnoha druhů nejen orchidejí, ale i dalších vzácných a ohrožených rostlin, lokality neudržované změnily v mnoha případech své druhové složení natolik, že jejich legislativní ochrana pozbyla smyslu a byla zrušena.

Nové přístupy ke kosení orchidejových luk

Ještě donedávna byl výskyt orchidejí v mnoha chráněných územích hlavním důvodem ochrany, a dbalo se proto na „pokosení celé lokality po odkvětu během července“. Nyní je přihlíženo i k nárokům dalších organismů, především hmyzu. Dosáhnout vhodného kompromisu vyhovujícího všem organismům ale nebývá jednoduché. Například kvůli modráskům bahennímu a očkovanému, vázaným na krvavec toten, je nutné kosit buď v první půlce června (v té době jsou mnohé druhy orchidejí právě v plném květu), nebo až v září (což podporuje traviny, které tak po několika letech mohou vytlačit řadu bylin, včetně orchidejí). Řešením je rozfázování seče do více termínů, kdy bude každá lokalita sečena po částech, a každoroční ponechání malé části území bez zásahu. Je však nutné tyto plochy rok od roku střídat tak, aby určitá plocha zůstala nepokosena maximálně jednou za deset let. Tento způsob se jeví jako vhodný i pro rostliny, protože mnohým druhům umožní vysemenění. V nekosené ploše by však neměla dominovat třtina křovištní či jiný nežádoucí druh. Údržba je pak podstatně náročnější nejen pro ty, kdo kosení provádějí, ale i pro zadavatele prací. Zkušeným sedlákům se takové „hračičkování“ jen těžko vysvětluje.

Nutné je také pečlivé vyhrabání sena a jeho odvezení. Některá chráněná území se dají poznat podle toho, že jejich okraje lemují hromady tlejícího sena. Tímto způsobem dochází k likvidaci lemových společenstev, na která jsou vázány mnohé vzácnější druhy rostlin i živočichů. Pokud je odvoz sena z důvodů špatné dostupnosti lokality neproveditelný, považuji za menší zlo jeho spálení na jedné, k tomu vyhrazené manipulační ploše v méně hodnotné části území.

Některé druhy orchidejí na dobrý management reagují velmi rychle, je však několik druhů, jejichž početnost výrazněji ovlivňují i další, ne zcela známé faktory. Týká se to například tořiče čmelákovitého. Koncem 80. let 20. století se po odstranění náletu keřů v NPR Čertoryje objevil na vyčištěné ploše v počtu více než 20 jedinců. Postupem doby však i přes pečlivé kosení jeho populace na tomto místě zeslábla na pár jedinců. Je to zřejmě způsobeno zvýšením zápoje sveřepu vzpřímeného, o razantnějším narušení povrchu v tomto místě se však zatím neuvažuje.

Otázky pastvy

Pro některé druhy orchidejí je vhodná i pastva, především ovcí. Jsou to například vstavač kukačka, prstnatec bezový, vemeníček zelenavý či švihlík krutiklas. Zde je největším problémem udržení vhodné intenzity pastvy (ani málo, ani moc) a jejího termínu. Z pohledu vegetace je sice nejlepší brzká jarní pastva, může však při ní dojít k okusu časně kvetoucích druhů orchidejí, jak se stalo v loňském roce v horní části PR Drahy, kde byly sežrány desítky vstavačů bledých i další druhy. Pastva až po odkvětu orchidejí začátkem července nese nebezpečí, že příliš tvrdá tráva již nebude zvířatům chutnat a budou ponechány velké nedopasky. Stejně jako u kosení je nejvhodnější kompromisní mozaikovitá údržba, doplněná střídáním pastvy s kosením.

Udržování mokřadních a lesních stanovišť

Neměli bychom zapomínat ani na kosení mokřadů, na něž je vázáno také několik druhů orchidejí - prstnatec májový a pleťový, kruštík bahenní, ze vzácnějších pak pětiprstka hustokvětá, hlízovec Loeselův či měkkyně bažinná. Vhodnou dobou je srpen, kdy jsou všechny druhy orchidejí již odkvetlé a plodné a na mokřadech často bývá nižší vodní hladina. Výzkumy M. Hájka na karpatských prameništích přinesly zjištění, že pokud chceme podpořit nižší ostřicovomechovou vegetaci, která je vhodná pro mnohé slatiništní druhy rostlin včetně orchidejí, je vhodné kosit porost dvakrát ročně.

Lesní druhy jako kruštíky a další sice speciální údržbu nevyžadují, nesmí však dojít ke změně společenstva například výsadbou nepůvodních dřevin. Negativní vliv může mít i vyšší početnost zvěře, kdy dochází nejen k okusu kvetoucích lodyh zvěří spárkatou, ale i vyrývání hlízek černou zvěří.

 

Kromě vlastní údržby orchidejových lokalit je důležité také mapování výskytu a sledování stavu populací jednotlivých druhů. Vedle profesionálních botaniků a ochranářů se na něm podílejí i amatérští ochranáři a botanikové v rámci programu ČSOP Orchideje a členové Orchidea klubu. Bez zapojení mnoha nadšenců pro tuto krásnou rostlinnou čeleď by mnoho druhů „přežívalo“ pouze v herbářích a na zažloutlých fotografiích. Patří jim proto velký dík a přání, aby jejich úsilí neochablo.


RNDr. Ivana Jongepierová (1962) - botanička Správy CHKO Bílé Karpaty, předsedkyně ZO ČSOP Bílé Karpaty, obnovou druhově bohatých luk v Bílých Karpatech se zabývá více než 20 let, ivana.jongepierova(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu