Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jubileum doc. Pelikána


Karel Hudec, č. 3/2006, s. 32

Trvalým krédem celoživotního vědeckého pracovníka v entomologii, mamaliologii a ekologii, doc. Ing. Dr. Jaroslava Pelikána, DrSc. (* 22. 4. 1926), ve vztahu k ochraně přírody bylo úsloví "nemá cenu něco dělat, lidstvo stejně vymře". Častěji vyjádřil druhou část úsloví poněkud lapidárněji, slovníkem téměř mladistvým. Proč tedy ho vůbec zmiňovat, respektive oslavovat na stránkách časopisu věnovaného ochraně přírody a kulturnímu vztahu ke krajině? Asi proto, že skepse týkající se vztahu člověka k přírodě, krajině a vůbec k jeho vlastnímu životnímu prostředí nepřevážila nikdy u Slávka Pelikána nad energií a zájmem, s jakým "rval přírodě tajemství" a "jako lev bil o mříže naší zoologie". Nebyl to však pouze jeho rustikální slovník se spisovným využíváním dobových klišé, který bylo vždy potěšením poslouchat. Jeho řeč odrážela především všestranné znalosti, které měl ve všech již zmíněných oborech a které byly založeny na pragmatickém fundamentu dětství na venkově a školení zemědělského inženýra. Proto nutný přechod odbornosti z úspěšného entomologa na neméně úspěšného mamaliologa po nástupu do Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně v r. 1954 umožnil doc. Pelikánovi stát se v 60. letech jednou ze zakládajících postav naší tehdy se formující ekologie a tím vlastně i fundamentů pro vědecky podloženou ochranu přírody. A kromě toho jeho osobní vlastnosti a jejich přínos dělají z doc. Pelikána člověka, se kterým se rád setká každý, kdo má rád přírodu. Takže ještě dlouhá léta!

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu