Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Jubileum doc. Pelikána


Karel Hudec, č. 3/2006, s. 32

Trvalým krédem celoživotního vědeckého pracovníka v entomologii, mamaliologii a ekologii, doc. Ing. Dr. Jaroslava Pelikána, DrSc. (* 22. 4. 1926), ve vztahu k ochraně přírody bylo úsloví "nemá cenu něco dělat, lidstvo stejně vymře". Častěji vyjádřil druhou část úsloví poněkud lapidárněji, slovníkem téměř mladistvým. Proč tedy ho vůbec zmiňovat, respektive oslavovat na stránkách časopisu věnovaného ochraně přírody a kulturnímu vztahu ke krajině? Asi proto, že skepse týkající se vztahu člověka k přírodě, krajině a vůbec k jeho vlastnímu životnímu prostředí nepřevážila nikdy u Slávka Pelikána nad energií a zájmem, s jakým "rval přírodě tajemství" a "jako lev bil o mříže naší zoologie". Nebyl to však pouze jeho rustikální slovník se spisovným využíváním dobových klišé, který bylo vždy potěšením poslouchat. Jeho řeč odrážela především všestranné znalosti, které měl ve všech již zmíněných oborech a které byly založeny na pragmatickém fundamentu dětství na venkově a školení zemědělského inženýra. Proto nutný přechod odbornosti z úspěšného entomologa na neméně úspěšného mamaliologa po nástupu do Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně v r. 1954 umožnil doc. Pelikánovi stát se v 60. letech jednou ze zakládajících postav naší tehdy se formující ekologie a tím vlastně i fundamentů pro vědecky podloženou ochranu přírody. A kromě toho jeho osobní vlastnosti a jejich přínos dělají z doc. Pelikána člověka, se kterým se rád setká každý, kdo má rád přírodu. Takže ještě dlouhá léta!

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu