Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

A je tu opět léto...


Dalibor Zachoval, č. 4/2006, s. 1

Nastal znovu čas dovolených, prázdnin a cest za poznáním. Tak jako každoročně jsme čtvrté letošní číslo nezaměřili na konkrétní téma, nýbrž přinášíme tradiční letní pel-mel článků.

V případě, že se teprve rozhodujete, kam se vydat na cesty, a neplánujete zrovna výlet do zahraničí, žádoucí inspirací pro Vás možná bude úvodní článek Jarmily Kocourkové o krajině Kloboucka. Jak autorka sama poznamenává, auta i autokary vezoucí rekreanty tento kout naší země většinou míjejí. Pisatelka nás v textu seznamuje s geologickým vývojem krajiny, místní flórou i faunou, vinařstvím, kulturou i s duchovním rozměrem krajiny. Příspěvek je navíc doplněn historickými záznamy místní rodačky Augusty Šebestové, jež samy o sobě mnohé vypovídají.

Říkají Vám něco pojmy, jako jsou sídelní kaše, urban sprawl, brownfields nebo reurbanizace? Odpověď naleznete v článku Kateřiny Dubské. Autorka navíc ozřejmuje sociální, kulturní i ekologické důsledky, které přináší současný trend výstavby satelitních městeček a nákupních center.

V listopadu roku 2004 postihla Tatry větrná smršť, jež zpustošila více než 12 500 ha lesa. Jak zmiňuje ve svém příspěvku Jaromil Húsenica, kromě zničených porostů vyvolala tato přírodní katastrofa změny v ekologické stabilitě půdy, vody, klimatu i v lesních zoocenózách a fytocenózách. Autor v textu vyslovuje především prognózy, jež v těchto jednotlivých složkách přírody nastanou.

Mezi nejoblíbenější letní aktivity jistě patří pobyt u vody a koupání. V průběhu léta je nám ovšem na většině přírodních koupališť koupání znemožněno. Důvod je jediný (pomineme-li počasí): sinice. Olga Skácelová ve své stati popisuje podstatu těchto organismů, nejnovější metody pro jejich výzkum i možné prostředky směřující k omezení masového rozvoje sinic. V závěru článku přináší rovněž informace o akčním plánu Čistá Svratka, jenž by měl pomoci silně znečištěné brněnské přehradě.

Vážení čtenáři Veroniky, přeji Vám klidný a slunný průběh léta, spojený se spoustou příjemných chvil strávených v přírodě. Věřím rovněž, že během letní pohody si najdete chvíli a vyplníte a zašlete nám anketní dotazník k 20 letům časopisu Veronica. Mile nás překvapilo, kolik z Vás tak již učinilo. Ještě jednou, pěkné léto!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu