Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Tolstolobik bílý - likvidátor sinic?


Radovan Kopp, č. 4/2006, s. 16

Tolstolobik bílý je v podmínkách ČR jedinou běžně se vyskytující nepůvodní rybou, jejíž hlavní potravní spektrum tvoří sinice a řasy. Již v minulosti byly snahy využít schopnost těchto ryb živit se sinicemi k omezení nežádoucích vodních květů. První publikovaná práce o úspěšném využití tolstolobiků k likvidaci sinic pochází již ze šedesátých let z nádrže Skalka u Chebu. Je to však jediný údaj o pozitivním vlivu tolstolobiků na pokles biomasy sinic v nádrži. V posledních letech jsou zkušenosti s využitím těchto ryb přesně opačné.

Skutečná schopnost tolstolobika bílého úspěšně trávit sinice je značně omezená. Sinice řadíme ke gramnegativním bakteriím s pevnou buněčnou stěnou, k jejímuž narušení je potřeba buď extrémně nízká hodnota pH v trávicím traktu ryb nebo schopnost mechanického porušení buněčného obalu sinic. Tolstolobik nemá mimo požerákový aparát žádnou možnost mechanického narušení buněčného obalu a pH jeho trávicího traktu se pohybuje kolem neutrálních až mírně zásaditých hodnot. Většina buněk sinic prochází tedy trávicím traktem tolstolobiků naprosto neporušena.

Procento narušených buněk závisí na fyziologickém stavu populace sinic. V počátcích rozvoje, kdy jsou populace ve fázi exponencionálního růstu, je množství narušených buněk velmi nízké a pohybuje se kolem 10 %. Na konci vegetačního období, kdy je již populace ve stadiu rozpadu kolonií, se množství narušených buněk zvyšuje přibližně na 40 %. Většina životaschopných kolonií se při průchodu trávicím traktem tolstolobika rozpadla na menší celky, což umožňuje rychlejší růst sinicových buněk. Exkrementy ryb živících se sinicemi plavou, uvolněné živiny se znovu dostanou do koloběhu a jsou využity k růstu nové biomasy sinic a řas.

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že možnosti využití tolstolobika bílého k omezení vodních květů sinic v podmínkách ČR jsou minimální a jeho vliv na sinicovou biomasu může být přesně opačný.


Ing. Radovan Kopp, Ph.D. - MZLU Brno, oddělení rybářství a hydrobiologie

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu