Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Tolstolobik bílý - likvidátor sinic?


Radovan Kopp, č. 4/2006, s. 16

Tolstolobik bílý je v podmínkách ČR jedinou běžně se vyskytující nepůvodní rybou, jejíž hlavní potravní spektrum tvoří sinice a řasy. Již v minulosti byly snahy využít schopnost těchto ryb živit se sinicemi k omezení nežádoucích vodních květů. První publikovaná práce o úspěšném využití tolstolobiků k likvidaci sinic pochází již ze šedesátých let z nádrže Skalka u Chebu. Je to však jediný údaj o pozitivním vlivu tolstolobiků na pokles biomasy sinic v nádrži. V posledních letech jsou zkušenosti s využitím těchto ryb přesně opačné.

Skutečná schopnost tolstolobika bílého úspěšně trávit sinice je značně omezená. Sinice řadíme ke gramnegativním bakteriím s pevnou buněčnou stěnou, k jejímuž narušení je potřeba buď extrémně nízká hodnota pH v trávicím traktu ryb nebo schopnost mechanického porušení buněčného obalu sinic. Tolstolobik nemá mimo požerákový aparát žádnou možnost mechanického narušení buněčného obalu a pH jeho trávicího traktu se pohybuje kolem neutrálních až mírně zásaditých hodnot. Většina buněk sinic prochází tedy trávicím traktem tolstolobiků naprosto neporušena.

Procento narušených buněk závisí na fyziologickém stavu populace sinic. V počátcích rozvoje, kdy jsou populace ve fázi exponencionálního růstu, je množství narušených buněk velmi nízké a pohybuje se kolem 10 %. Na konci vegetačního období, kdy je již populace ve stadiu rozpadu kolonií, se množství narušených buněk zvyšuje přibližně na 40 %. Většina životaschopných kolonií se při průchodu trávicím traktem tolstolobika rozpadla na menší celky, což umožňuje rychlejší růst sinicových buněk. Exkrementy ryb živících se sinicemi plavou, uvolněné živiny se znovu dostanou do koloběhu a jsou využity k růstu nové biomasy sinic a řas.

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že možnosti využití tolstolobika bílého k omezení vodních květů sinic v podmínkách ČR jsou minimální a jeho vliv na sinicovou biomasu může být přesně opačný.


Ing. Radovan Kopp, Ph.D. - MZLU Brno, oddělení rybářství a hydrobiologie

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu