Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Tolstolobik bílý - likvidátor sinic?


Radovan Kopp, č. 4/2006, s. 16

Tolstolobik bílý je v podmínkách ČR jedinou běžně se vyskytující nepůvodní rybou, jejíž hlavní potravní spektrum tvoří sinice a řasy. Již v minulosti byly snahy využít schopnost těchto ryb živit se sinicemi k omezení nežádoucích vodních květů. První publikovaná práce o úspěšném využití tolstolobiků k likvidaci sinic pochází již ze šedesátých let z nádrže Skalka u Chebu. Je to však jediný údaj o pozitivním vlivu tolstolobiků na pokles biomasy sinic v nádrži. V posledních letech jsou zkušenosti s využitím těchto ryb přesně opačné.

Skutečná schopnost tolstolobika bílého úspěšně trávit sinice je značně omezená. Sinice řadíme ke gramnegativním bakteriím s pevnou buněčnou stěnou, k jejímuž narušení je potřeba buď extrémně nízká hodnota pH v trávicím traktu ryb nebo schopnost mechanického porušení buněčného obalu sinic. Tolstolobik nemá mimo požerákový aparát žádnou možnost mechanického narušení buněčného obalu a pH jeho trávicího traktu se pohybuje kolem neutrálních až mírně zásaditých hodnot. Většina buněk sinic prochází tedy trávicím traktem tolstolobiků naprosto neporušena.

Procento narušených buněk závisí na fyziologickém stavu populace sinic. V počátcích rozvoje, kdy jsou populace ve fázi exponencionálního růstu, je množství narušených buněk velmi nízké a pohybuje se kolem 10 %. Na konci vegetačního období, kdy je již populace ve stadiu rozpadu kolonií, se množství narušených buněk zvyšuje přibližně na 40 %. Většina životaschopných kolonií se při průchodu trávicím traktem tolstolobika rozpadla na menší celky, což umožňuje rychlejší růst sinicových buněk. Exkrementy ryb živících se sinicemi plavou, uvolněné živiny se znovu dostanou do koloběhu a jsou využity k růstu nové biomasy sinic a řas.

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že možnosti využití tolstolobika bílého k omezení vodních květů sinic v podmínkách ČR jsou minimální a jeho vliv na sinicovou biomasu může být přesně opačný.


Ing. Radovan Kopp, Ph.D. - MZLU Brno, oddělení rybářství a hydrobiologie

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu