Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Znám křišťálovou studánku…


Kateřina Kšicová, č. 4/2006, s. 24

Studánka, mokřad nebo prameniště, odborník by pro přirozený biotop, o kterém chci vyprávět, našel možná přesnější termín. Ale je to důležité? Abychom pochopili zákonitosti přírody, stačí se často jen dívat, nezasahovat, mít trpělivost a příroda nám nabídne vhled do svého "know-how". Není potřeba hledat přesné termíny, aby člověk porozuměl svému místu na této planetě, svým pravomocem a především své zodpovědnosti.

Jedna studánka - místo mých každodenních zastavení - se nachází uprostřed loučky na pozemku v lokalitě Soběšice na severu Brna. Studánka zde byla dávno předtím, než okolo vyrostly domy, ale skutečnost, že se v současné době nachází v obytné zóně, byť na soukromém pozemku, již několik let velmi ohrožuje její existenci a existenci fauny a flóry, která se zde vyskytuje. Jedná se o přirozený biotop silně ohroženého druhu čolka horského, ohroženého druhu ropuchy obecné, silně ohroženého druhu skokana štíhlého, skokana hnědého a užovky obojkové. Loučka, která dokresluje přirozený původ této lokality, je díky podloží, mírné svažitosti, a tím i různé vlhkosti substrátu, druhově velmi pestrá. Na malém prostoru (cca 400 m2) se vyskytují jak spíše suchomilné, tak vlhkomilné rostliny, od běžných druhů až po druhy chráněné, např. prvosenka jarní.

Přes naši mnohaletou intenzivní snahu a přes velkou podporu majitelů okolních pozemků uchránit tento přirozený biotop je stupňován tlak vybudovat přes lokalitu se studánkou jednoúčelovou komunikaci. Zpočátku jsme se domnívali, že jednání s příslušnými úřady bude velmi jednoduché a rychlé, neboť většina vlastníků pozemků, pro které by měla být ulice vybudovaná a jejichž zahrady a pole by se tím změnily na stavební místa, neměla a nemá zájem o realizaci výstavby. O prodeji svých pozemků neuvažují ani oni, ani jejich děti. Svoje stanoviska sdělili mnoho let předtím, v době kdy se zpracovával územní plán města Brna. Předpokládali, že jejich postoje budou zohledněny v ÚPMB. Opak se však stal skutečností. V roce 1995 bylo zahájeno územní řízení a v roce 1997 OÚRV ÚMČ Brno-sever vydal formou veřejné vyhlášky rozhodnutí o umístění stavby ulice s odůvodněním, že se předpokládá značný rozvoj bytové výstavby v této části obce. Na začátku roku 1999 vydal odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství MMB trvalý souhlas k vynětí pozemku s prameništěm ze zemědělského půdního fondu. Tím byla odstartována dlouhá řada jednání, ze kterých jsme velmi často odcházeli s pocitem, že proklamace, že se při rozhodování zvažují potřeby lidí, kterých se navrhované změny bezprostředně dotýkají, stejně jako stále opakovaná nutnost ochrany přírody i deklarace nedotknutelnosti soukromého majetku, jsou jen prázdná slova. Na vlastním pozemku usilujeme o trvalé zachování přirozeného biotopu s výskytem silně ohrožených druhů obojživelníků, místo abychom jej zhodnotili jako velmi lukrativní stavební místo. Přesto se trvale potýkáme s názorem našich zastupitelů, že ochrana životního prostředí je pro nás jen zástupný problém. Víc než deset let hledáme cestu, jak přesvědčit kompetentní orgány, že i tato malá lokalita by měla být respektována a zohledněna při tvorbě územního plánu. Při komunikaci s úřady jsme potkali i odborníky, kteří v rámci svých pravomocí byli ochotni přijet se podívat a na místě zhodnotit krajinotvorný a především ekologický význam této malé lokality. Všichni se shodli na jednom - zachovat.

V roce 1999 jsme kontaktovali Agenturu ochrany přírody a krajiny a později Moravské zemské muzeum, jejichž pracovníci začali monitorovat výskyt silně ohrožených živočichů v tomto přirozeném biotopu. Na jejich podnět jsme požádali odbor životního prostředí MMB o závazné souhlasné stanovisko s úpravou studánky tak, aby se zlepšily podmínky pro rozmnožování silně ohrožených druhů obojživelníků. Na základě kladného rozhodnutí jsme postupně, s ohledem na sílu pramene, začali studánku zvětšovat. V roce 2002 jsme spolu s vlastníky okolních pozemků založili občanské sdružení, jehož cílem je zachování ekologické rovnováhy a ochrana ohrožených živočichů v mikroregionu části obce Soběšice a které je registrováno na Ministerstvu vnitra ČR pod názvem Čistá krajina. V průběhu let 2000-2005 jsme opakovaně žádali o změnu Územního piánu města Brna (ÚPmB), což se nám nakonec částečně podařilo. Byl přijat náš návrh, kterým se vyřešilo zpřístupnění okolních pozemků, a to na vybudování komunikace v koridoru stávajícího hlavního kanalizačního řádu. Přesto však v ÚPmB byla zachována, byť ve zkrácené podobě, sporná ulice, jejíž plánované umístění zasahuje do vodoteče, kterou je studánka napájena. Proto jsme na jaře 2006 prostřednictvím odboru územního rozvoje a plánování ÚMČ Brno-sever znovu požádali o úplné vynětí této komunikace z ÚPmB s podrobným odůvodněním její nadbytečnosti. Naši zastupitelé nám však písemně sdělili, že na svém zájmu začlenit celou ulici do ÚPmB nadále trvají a toto stanovisko budou tlumočit zpracovatelům zadání nového ÚPmB. Rozhodli bez osobní zkušenosti s prostředím, bez kontaktu s těmi, kterých se to týká, v bezpečí kancelářského stolu.

A tak nás čeká další kolo klání. Budeme do něj však vstupovat s jistotou, že naše práce má smysl. Zvýšilo se početní i druhové zastoupení obyvatel studánky. Na loučce se objevují rostliny, které zde dříve nerostly, a člověk se může pouze sklonit nad harmonií a rovnováhou, kterou příroda nastavila. Nemíníme to vzdát. Budeme nadále hledat zákonné možnosti, které by tomuto místu zajistily trvalou právní ochranu. Už proto, že naše děti, stejně jako my, mají vnitřní potřebu uchovat tento ekosystém.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu