Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jak se dělá biocentrum


Lenka Šprtová, č. 4/2006, s. 25

Asi v půli cesty po dálnici D1 z Brna do Vyškova si po pravé straně jistě leckdo povšiml vesnice, u které se před třemi lety objevily dva rybníky. Jsou to Velešovice. Velký rybník a menší mokřad jsou součástí rozsáhlého biocentra o rozloze 12 ha.

Výstavba biocentra v lokalitě Vrchní rybník začala v listopadu roku 2002 a hlavní výkopové práce byly prováděny během zimy a na jaře. V průběhu celé stavby bylo odkryto velké množství zeminy, ve které se daly nalézt stovky schránek okružáka ploského a škeble. Jednalo se o pozůstatky po rybnících, které se na území obce Velešovice nacházely v 15.-17. století. V místech, kde se nyní rozkládá biocentrum, byla po dlouhou dobu zemědělsky obdělávaná půda, na které zemědělci pěstovali obilniny, kukuřici a slunečnice. Severnější část ovšem nebyla zemědělci obdělávána, neboť půda zde byla podmáčená, a tudíž nepřístupná pro zemědělskou techniku.

Během léta a podzimu roku 2003, po napuštění vodních ploch a výsadbě zeleně, se v biocentru začaly zabydlovat první druhy rostlin a živočichů. Od té doby vývoj biocentra neustále pokračuje a každým rokem v něm lze spatřit nové druhy rostlin a živočichů. Na jaře se zde pravidelně objevují čejky chocholaté, které si v travním porostu stavějí hnízdo a vyvádějí mladé, z obojživelníků jsou to ropuchy zelené a skokani zelení, jejichž pulci zaplní všechny mokřiny. Lze tu pozorovat i druhy, které tudy pouze protahují, např. vodouše bahenního nebo občasného návštěvníka čápa bílého. V létě se u rybníka a mokřadu, především v podvečer, zastavuje volavka popelavá. Během července roku 2004 se v biocentru zdržovala i volavka bílá. Z vodního ptactva se zde pravidelně objevují kachny divoké, v letních měsících s mláďaty, dále labuť velká, občas zde lze spatřit také poláka chocholačku, poláka velkého, potápku malou, potápku roháče nebo lysku černou.

Velká část biocentra je osázena stromy (celkem 8 750 ks) a keři (celkem 3 750 ks), zbytek plochy je zatravněn a rozvíjí se zde luční ekosystém se zastoupením štírovníku růžkatého, čičorky pestré, jetele plazivého, heřmánkovce přímořského, hluchavky nachové a dalších rostlin.

Voda je nejprve do mokřadu a poté do rybníka přiváděna otevřenými příkopy z potoka Rakovce. Břehy těchto příkopů postupně porůstají orobincem a dalšími vysokými travinami. Především na jaře po dlouhých deštích v místech s vysokou hladinou podzemní vody vznikají mokřiny. Na některých místech postupně vyschnou a zůstane po nich bahnitá půda s menším vzrůstem travin. Ve dvou oblastech jsou tyto mokřiny trvalejšího charakteru a vydrží zde téměř po celý rok. Na těchto místech roste jiná, charakteristická vegetace mnohdy vyššího vzrůstu s hojným zastoupením orobince a rákosu a poletuje zde množství konipasů - bílých i lučních a také kulíci říční.

Jedná se o jedno z mála míst v obci a okolí, kde je na celkem malé ploše soustředěno množství rozdílných ekosystémů, ve kterých lze pozorovat různé druhy ptactva, savců, žab, hmyzu a rostlin.

Lenka Šprtová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu