Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Co se děje v luzích řeky Dyfi


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 28

Ne, to není pravopisná chyba. Nechci psát o řece Dyji na jižní Moravě, ale o řece Dyfi ve středním Walesu v Británii. Díky programu Leader+ se mi podařilo dostat se se skupinou polských a českých ochránců přírody a podobných živlů do oblasti řeky Dyfi. Ústí řeky je národní přírodní rezervací, jsou zde živá rašeliniště vrchovištního typu. Vrstva rašeliny dosahuje místy až 9 metrů a odolala v historii všem pokusům o vysušení nebo vytěžení. Pobřežní mokřady a rašeliniště jsou také Ramsarskou lokalitou chráněnou podle mezinárodní úmluvy o mokřadech. Širší území kolem ústí řeky bylo vyhlášeno biosférickou rezervací. Pokud budete pokračovat proti proudu této řeky až k pramenům, dostanete se do národního parku Snowdonia s vrcholy v nadmořských výškách okolo 1 200 metrů. Potud se celá situace skutečně podobá oblastem kolem řeky Dyje. Celá oblast je hojně navštěvována turisty, kteří oceňují právě to, co místní vnímají jako určitý nedostatek, totiž určitou zaostalost oblasti, prakticky žádný průmysl (posledních několik lomů na břidlici nedávno zkrachovalo), tradiční zemědělství zahrnující volný chov ovcí a krav, špatný nebo také žádný signál mobilních operátorů, žádné lanovky a dálnice.

V údolí řeky Dyfi byla ustavena akční skupina evropského grantového programu Leader+ v roce 2002. Tato skupina je podporována místní vládou (Welsh assemblage), a podporují ji také místní. K našemu velkému podivu také místní farmáři podporují myšlenku rozšířit ochranu přírody z ústí řeky na podstatnou část údolí. Proč? Protože poznali, že agro-envi programy jim umožňují přežít v tvrdých konkurenčních podmínkách. Byli jsme hosty na jedné horské farmě uprostřed národního parku Snowdonia a po ochutnání místních specialit a výborného indického čaje (který si místní kazí přidáváním mléka) se debata stočila na zemědělství v horských podmínkách. Hedd Pugh (tak se ten farmář jmenoval) na rozloze kolem tisíc hektarů chová asi 1 300 ovcí a 17 krav. Farmář soudil, že pokud by chtěl obstát v konkurenci, musel by chovat tolik dobytka (kolem dvou tisíc), že by si chtě nechtě ničil vlastní pozemky. V národním parku díky specifickým dotacím může hospodařit tak, jak si opravdu přeje. Neobjevil jsem žádný strach z ochránců přírody a restrikcí národního parku.

Nedaleko místní "střediskové obce" s názvem Machynlleth bylo vybudováno centrum trvale udržitelného rozvoje. Trochu to připomíná Hostětín, větrná a solární energie, separace odpadů, důraz na ekologické zahradnictví a zemědělství. Měli jsme zde možnost diskutovat s místními farmáři, finančníky, ochránci přírody. A tady se ukázala zásadní odlišnost mezi situací ve Walesu a u nás: místní lidé nepřipouštějí myšlenku, že by jejich oblast byla zničena, a to ani pod záminkou, že se jim povede lépe a ještě lépe. Nechtějí být chudými příbuznými, ale ani obětí "nezadržitelného" rozvoje.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu