Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Ptáci versus mosty


Zdeněk Vermouzek, č. 4/2006, s. 28-29

Říční toky jsou významnou migrační cestou. Jakákoli konstrukce v jejich profilu s sebou nese riziko kolizí pro přelétající ptáky, přitom lanové konstrukce jsou kvůli špatné viditelnosti zvláště nebezpečné. Potvrzují to mimo jiné zkušenosti s novými mosty v Plzni a Bratislavě. Z tohoto důvodu byla provedena celoroční studie, jejímž cílem je vyhodnotit počty ptáků, kteří by byli ohroženi plánovanou konstrukcí Tyršova mostu v Přerově nad řekou Bečvou.

Metodika

V průběhu roku 2005 probíhalo vizuální sledování průletů ptáků v místě plánované stavby v rozsahu 18 hodin měsíčně, celkem 216 hodin, tak, aby byly pokryty případné rozdíly mezi jednotlivými obdobími roku i v rámci denní doby. Byly zaznamenáváni ptáci letící v úrovni plánované konstrukce a pod i nad ní.

Ze zjištěných hodnot bylo vypočteno množství ptáků ročně prolétávajících dotčeným profilem. Na základě rozpětí jednotlivých druhů a technických parametrů stavby byla spočtena teoretická pravděpodobnost kolizí, která byla snížena "koeficientem zranění" (dotkne-li se pták pouze špičkou křídla, ke zranění nedojde) a koeficientem dle manévrovacích schopností jednotlivých druhů (racek se vyhne překážce snáze než labuť). Základem pro tento výpočet byla hodnota 1 % kolizí uváděná jako průměr pro různé typy staveb pro středně velké druhy. Tato hodnota byla použita pro kachnu divokou, pro racka byla použita hodnota řádově nižší, pro labuť vyšší. Nastavení tohoto parametru je vždy subjektivní a představuje největší případnou chybu výpočtů.

Ze získané reálné pravděpodobnosti kolize byl stanoven počet ptáků, u nichž lze očekávat vážné zranění (smrt) následkem kolize za rok. Uvedena je maximální a minimální hodnota dle různého nastavení parametrů.

Výsledky

V průběhu dvanáctiměsíční studie bylo získáno 12,5 tis. jednotlivých záznamů o průletech ptáků. Statisticky hodnotitelný je počet průletů kachny divoké a racka chechtavého. V úrovni plánované konstrukce (tj. v přímém nebezpečí kolize) je ročně 9 831 kachen (SD 746) a 75 565 racků (SD 4 906). Kvalifikovaný odhad počtu prolétajících labutí činí 50-100 jedinců ročně, ostatní druhy prolétají zcela ojediněle.

Po započtení úprav činí reálná pravděpodobnost kolize při rozestupu lan 3 m pro kachnu 0,2-2,3 %, pro racka 0,02-0,3 % a pro labuť 17-32 %. Lze tedy předpokládat 19-223 zraněných (zabitých) kachen za rok, 18-202 zraněných (zabitých) racků za rok a 8-32 zraněných (zabitých) labutí za rok.

Z výsledků studie je patrné, že realizací mostní konstrukce se svislými lany by nevyhnutelně docházelo ke zraňování a úhynům volně žijících ptáků v počtu desítek až stovek ročně. Stavba se tak dostává do rozporu s ustanovením § 5 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který ukládá povinnost postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu živočichů, lze-li mu zabránit technicky a ekonomicky dostupnými prostředky. K realizaci obnovy Tyršova mostu nelze proto variantu se svislými lany doporučit.

Zdeněk Vermouzek

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu