Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ptáci versus mosty


Zdeněk Vermouzek, č. 4/2006, s. 28-29

Říční toky jsou významnou migrační cestou. Jakákoli konstrukce v jejich profilu s sebou nese riziko kolizí pro přelétající ptáky, přitom lanové konstrukce jsou kvůli špatné viditelnosti zvláště nebezpečné. Potvrzují to mimo jiné zkušenosti s novými mosty v Plzni a Bratislavě. Z tohoto důvodu byla provedena celoroční studie, jejímž cílem je vyhodnotit počty ptáků, kteří by byli ohroženi plánovanou konstrukcí Tyršova mostu v Přerově nad řekou Bečvou.

Metodika

V průběhu roku 2005 probíhalo vizuální sledování průletů ptáků v místě plánované stavby v rozsahu 18 hodin měsíčně, celkem 216 hodin, tak, aby byly pokryty případné rozdíly mezi jednotlivými obdobími roku i v rámci denní doby. Byly zaznamenáváni ptáci letící v úrovni plánované konstrukce a pod i nad ní.

Ze zjištěných hodnot bylo vypočteno množství ptáků ročně prolétávajících dotčeným profilem. Na základě rozpětí jednotlivých druhů a technických parametrů stavby byla spočtena teoretická pravděpodobnost kolizí, která byla snížena "koeficientem zranění" (dotkne-li se pták pouze špičkou křídla, ke zranění nedojde) a koeficientem dle manévrovacích schopností jednotlivých druhů (racek se vyhne překážce snáze než labuť). Základem pro tento výpočet byla hodnota 1 % kolizí uváděná jako průměr pro různé typy staveb pro středně velké druhy. Tato hodnota byla použita pro kachnu divokou, pro racka byla použita hodnota řádově nižší, pro labuť vyšší. Nastavení tohoto parametru je vždy subjektivní a představuje největší případnou chybu výpočtů.

Ze získané reálné pravděpodobnosti kolize byl stanoven počet ptáků, u nichž lze očekávat vážné zranění (smrt) následkem kolize za rok. Uvedena je maximální a minimální hodnota dle různého nastavení parametrů.

Výsledky

V průběhu dvanáctiměsíční studie bylo získáno 12,5 tis. jednotlivých záznamů o průletech ptáků. Statisticky hodnotitelný je počet průletů kachny divoké a racka chechtavého. V úrovni plánované konstrukce (tj. v přímém nebezpečí kolize) je ročně 9 831 kachen (SD 746) a 75 565 racků (SD 4 906). Kvalifikovaný odhad počtu prolétajících labutí činí 50-100 jedinců ročně, ostatní druhy prolétají zcela ojediněle.

Po započtení úprav činí reálná pravděpodobnost kolize při rozestupu lan 3 m pro kachnu 0,2-2,3 %, pro racka 0,02-0,3 % a pro labuť 17-32 %. Lze tedy předpokládat 19-223 zraněných (zabitých) kachen za rok, 18-202 zraněných (zabitých) racků za rok a 8-32 zraněných (zabitých) labutí za rok.

Z výsledků studie je patrné, že realizací mostní konstrukce se svislými lany by nevyhnutelně docházelo ke zraňování a úhynům volně žijících ptáků v počtu desítek až stovek ročně. Stavba se tak dostává do rozporu s ustanovením § 5 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který ukládá povinnost postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu živočichů, lze-li mu zabránit technicky a ekonomicky dostupnými prostředky. K realizaci obnovy Tyršova mostu nelze proto variantu se svislými lany doporučit.

Zdeněk Vermouzek

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu