VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na úspěšnou benefiční aukci uměleckých děl ve prospěch květnatých rašeliništních luk Vysočiny (21. listopadu 2005) navázala beseda se Sdružením krajina 22. března 2006 (brněnský Dům umění), která byla zároveň pozvánkou do míst dění - na kosené louky, z nichž některé byly i předmětem výkupu z prostředků dobrovolných dárců (obě akce pořádala Nadace Veronica).

Exkurze se konala poslední květnovou neděli a přes nepřízeň počasí byli účastníci odměněni krásou jarní "Vysočiny pro pamětníky". Navštívili jsme louky nacházející se díky péči nadšenců v podobě, v jaké ji střední a starší generace znala z dětství: podmáčené louky s rašelinnými a ostřicovými partiemi, momentálně s kvetoucími vstavači, začínajícím rdesnem, pryskyřníky, pomněnkami. Vytrvalý déšť umocnil atmosféru terénu, pouze v jednom případě málem smetl poryv větru účastníky z louky zpět k autobusu (ovce provádějící zde management rozvážně přerušily pastvu a ustoupily ještě před průtrží mračen).

Pod vedením M. Daďourka a F. Lysáka (www.sdruzenikrajina.cz) jsme jako první lokalitu navštívili Pihoviny nad Cikhájem. Zde byl patrný rozdíl mezi loukou dlouhodobě kosenou a úživnější partií. Problémem (stejně jako na mnoha dalších lokalitách) jsou vlastnické poměry, kdy pouze část louky je možné vykoupit od původních majitelů, a o celou plochu má naopak zájem hraběcí vlastník ze Žďáru nad Sázavou, jemuž část louky již patří a jehož představy o využití louky se s ochranářským plánem zcela neshodují. Dalším navštíveným místem byla louka pod Jeníkovem v malebné oblasti Kameniček. Malá část komplexu krajinářsky i vědecky známých luk, na nichž probíhá současný boj ochranářů se sukcesí: kromě kosení odstraňování náletových dřevin, aby nedošlo k náhradě květnatých luk lesíkem. Zde byly jasně patrné rozdíly v jednotlivých částech louky: živinami zatížené části s monotónním travním porostem přešly v nejcennější partie s prameništi (mikrojezírko s vrbou rozmarýnolistou, která jako jediná svého rodu snáší kosení, a posléze vlastní rašeliniště s kvetoucí vachtou trojlistou a vzácnými ostřicemi Davallovou a dvoudomou). Svahové rašeliniště u Odrance, nevelké rozlohou, splnilo návštěvníkům přání spatřit masožravé rostliny (mnozí z nás viděli rosnatku v terénu poprvé), celkový dojem umocňoval porost suchopýru. Závěrečná návštěva komplexu luk mezi Samotínem a Blatinami otevírala řadu překvapení i pro ty, kdo znají tuto oblast ať již z pohledu cykloturisty, horolezce, běžkaře, či konzumenta tradičního "samotínského vánku". Celý svah od Samotína až dolů k silnici na Milovy je jedním prameništěm vytvářejícím mozaiku sušších míst i silně podmáčených až protékaných úseků, v tuto dobu z navštívených lokalit i nejpestřeji rozkvetlých. Perličkou bylo obnovené jezírko ukryté pod lesem Drátníku, napájené průsakem ze svahu a zatím neobdařené přízní "sportovních" rybářů, tudíž nezkažené kaprovou rybí obsádkou, navíc s mimořádnou estetickou hodnotou (rozvolněné orobincové porosty na okraji jezírka, počínající porosty lakušníku dávající příslib bílých kvítků na hladině počátkem léta a mělké prohřáté trávníčky bahničky v izolovaných mělkých tůňkách, které se samovolně oddělují při poklesu hladiny v jezírku plněném kromě průsaku vodou z tajícího sněhu).

Exkurze přinesla účastníkům kromě poznání silný estetický prožitek i námět ke strávení aspoň malé části léta: několik lidí projevilo zájem zúčastnit se dění na záchraně luk fyzicky a chystá se v létě pomoci při kosení a hrabání, kdy ochotných rukou je více než třeba. Pokud se budete chtít připojit také, kontaktujte pozemkový spolek Sdruženi krajina (info(zavináč)sdruzenikrajina.cz).

Olga Skácelová