Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Za přírodou do města


Dalibor Zachoval, č. 5/2006, s. 1

Převážná většina z nás, chceme-li si vyjít do přírody, nezvolí téměř jistě centrum města ani jeho periferie. Pod pojmem "příroda" si naopak lidé vybaví především vše, co s městem nemá takřka nic co do činění. Přitom právě město s jeho historickým jádrem, zahradními čtvrtěmi, sídlišti, parky, průmyslovou zástavbou i periferiemi vytváří naprosto specifické podmínky pro život řady druhů fauny i flóry. Rozhodli jsme se proto, že páté letošní číslo zaměříme na téma Městská příroda.

Nikdo z nás asi nepochybuje o tom, že jedním z rozhodujících faktorů určujících kvalitu bydlení ve městě je stav a množství městské zeleně. Jarmila Kocourková ve svém příspěvku seznamuje s historickými počátky zakládání městské zeleně, hodnotí její současný stav, poukazuje na nedostatečnou péči o zeleň a připojuje rovněž návody na možná zlepšení. Městská zeleň je také hlavním námětem rozhovoru se zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem, který realizoval úpravy řady parků a zahrad, například v Brně či Litomyšli.

Hmyzí říše našeho státu je velmi bohatá, nepřekvapí tedy, že s řadou druhů se setkáváme i ve městech. Podrobné informace vám přinášejí texty Zdeňka Laštůvky a Hany Šefrové.

Ve městech se vyskytují rovněž desítky druhů ptáků. Proč s oblibou vyhledávají městská sídla, s jakými druhy se zde můžeme setkat a řadu dalších zajímavých údajů získáte v článku Karla Hudce.

Vážení čtenáři, věřím, že tyto i ostatní příspěvky si přečtete se zájmem a potěšením a budou vás třeba i inspirovat k vycházce za přírodou, například tou městskou. Přeji vám jen pěkné zážitky.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu