Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Hmyz u nás doma


Hana Šefrová, č. 5/2006, s. 13

Název tohoto článku není zcela přesný, nejde totiž pouze o naše domácnosti, ale i o jinak využívané vnitřní části budov, a také například skleníky. Tam všude se setkáme s celou řadou druhů hmyzu. Kolem 200 druhů se ve venkovním prostředí ani nevyskytuje. Byly k nám většinou zavlečeny z tropů nebo subtropů a naše klimatické podmínky nesnášejí. Mnohé z nich se živí buď nejrůznějšími potravinami a jinými materiály a jsou různě významnými skladištními škůdci, nebo škodí na skleníkových a pokojových rostlinách. Také některé z našich domácích druhů pronikají příležitostně nebo trvale dovnitř budov - do bytů, skladišť, sklepů nebo na půdy. Někdy zde dosahují mnohem větší početnosti než ve volné přírodě, a pak je velmi těžké zjistit, zda je takový druh skutečně náš domácí a ve vytápěných prostorech nachází jenom mnohem lepší podmínky než venku, nebo naopak jde o druh kdysi zavlečený z teplejších oblastí a do vnějšího prostředí proniká druhotně. Zaměřme se blíže na druhy, se kterými se setkáme nejčastěji a které nám také obvykle dělají největší starosti.

Všude v domácnostech se vyskytuje drobná čilá rybenka domácí (Lepisma saccharina). Vyhledává vlhčí místa, živí se organickými zbytky a z její přítomnosti nemusíme mít obavy. Horší je to už se šváby. Těch u nás bylo sice zaregistrováno už kolem deseti synantropních druhů, ale trvale se zabydleli jen dva nebo tři. Šváb obecný (Blatta orientalis) je větší a jeho vývoj trvá asi rok. Drobnější rus domácí (Blattella germanica) se vyvíjí rychleji a často působí problémy v potravinářských provozech, obchodech, příležitostně i bytech. Podobně jako švábi žije cvrček domácí (Acheta domestica). Častěji než v bytech přebývá ve sklepích a podél teplovodního potrubí. Stejně jako švábi je aktivní v noci, kdy se prozradí hlasitým cvrkáním. Ve vytápěných sklenících se občas vyskytne koník skleníkový (Diestrammena asynamora) zavlečený do Evropy koncem 19. století z jihovýchodní Asie. Nepříjemnými škůdci v bytech, v muzejních herbářích a entomologických sbírkách jsou pisivky - jen 2-3 mm velcí, rychle běhající živočichové schopní rozhlodat a zničit i velmi tvrdé a suché materiály. U nás je známo asi 20 zavlečených synantropních druhů. Ze škůdců skleníkových a pokojových rostlin stojí na prvním místě červci. S tropickými rostlinami jich byla zavlečena celá plejáda - kolem 45 druhů. Po zavedení důsledné ochrany pěstovaných rostlin se počet přežívajících druhů snížil sice asi o dvě třetiny, ale zbývající působí nadále značné problémy. Nepříjemnými škůdci rostlin jsou i molice, zvláště m. skleníková (Trialeurodes vaporariorum). Všichni je známe, jsou to ty drobné bílé "mušky", které se masově objeví na spodní straně listů muškátů i jiných rostlin, a přes veškeré snahy nejsme schopni se jich zbavit. Stejné problémy nám mohou působit některé druhy třásněnek, např. t. západní (Frankliniella occidentalis). Jsou méně nápadné než molice a napadení často zaregistrujeme, až když nám rostliny začnou zasychat.

Vůbec nejpočetnější jsou uvnitř budov brouci, nejčastěji druhy čeledí kožojedovití, lesákovití, červotočovití, vrtavcovití, zrnokazovití, potemníkovití a nosatcovití. Kožojed obecný (Dermestes lardarius) je hnědočerný se světlou páskou v přední části krovek. Jeho larvy poškozují kůže a některé masné výrobky. Jedním z nejhojnějších škůdců uskladněných potravin je rezavě hnědý, jen 2-4 mm velký červotoč spížní (Stegobium paniceum). Velmi nepříjemnými hosty spíží jsou drobné druhy potemníků, např. potemník skladištní (Tribolium confusum). Mají hnědé, protáhlé tělo, dlouhé 3-4 mm. Rychle se množí a vylučují látky fenolické povahy, které silně zapáchají a jsou karcinogenní. Napadené potraviny jsou často zcela znehodnocené. Podobný, také poměrně častý lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) je štíhlejší než potemníci a na bocích hrudi má několik zřetelných trnů. Zrnokazi poškozují luštěniny. Na rozdíl od lesáků a potemníků mají široké, šedavé nebo skvrnité krovky. Běžným škůdcem fazolí i jiných luštěnin je asi 2 mm velký zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus), který k nám byl kdysi zavlečen z Jižní Ameriky. Spíše ve skladech obilnin než v obchodech a bytech působí potíže drobounký černohnědě zbarvený nosatec pilous černý (Sitophilus granarius).

Z motýlů máme doma obvykle moly a zavíječe. Naprostá většina druhů obou čeledí žije volně v přírodě a jako rozkladači organických zbytků hrají pozitivní ekologickou roli. Několik synantropních druhů nám naopak značně znepříjemňuje život. Moli jsou drobnější a v klidu mají křídla složena více méně rovnoběžně podél těla. Nejčastější jsou mol šatní (Tineola bisselliella) a m. obilní (Nemapogon granella). První je zbarvený slámově žlutě a jeho housenka poškozuje textilie, peří a kožešiny. Druhý má křídla černošedě skvrnitá a vyvíjí se v zrní, mouce a moučných výrobcích. Zavíječi vypadají v klidu jako protáhlý trojúhelníček. Patrně nejhojnějším motýlem v domácnostech a skladech je zavíječ paprikový (Plodia interpunctella). Poznáme ho od ostatních druhů poměrně snadno. Bazální polovinu křídel má okrovou a koncovou část červenohnědou. Jeho housenka škodí na nejrůznějších potravinách, které spřádá vlákny. Najdeme ji v mouce a moučných výrobcích, sušené zelenině a houbách, ořeších i jinde. Častý je rovněž zavíječ moučný (Ephestia kuehniella). Dospělec je šedavě zbarvený a housenka škodí převážně na mouce a moučných výrobcích.


Ing. Hana Sefrová, Ph.D. - Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství MZLU Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu