Čtení na tyto dny

Dřevorubec

bylo
příliš mnoho kamení
na zemi

a země porodila stromy

bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí

a země
porodila člověka

a člověk
vzal sekeru

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Prameny a studánky Třebíčska - historie a současnost


Olga Skácelová, č. 5/2006, s. 29

Prameny a studánky Třebíčska - historie a současnost. Sursum, Edice Vysočiny, Tišnov 2005. 191 s., z toho 30 stran barevné fotopřílohy. Autoři: R. Zejda (ed.), J. Kristková, Z. Chudoba, P. Vosátka, L. Bínek, V. Lavický.

Střechu pro vydání spisku mapujícího studánky širšího okolí Třebíče poskytlo nakladatelství Sursum, z jehož dílny pochází již řada faktografických i poeticky psaných publikací o Vysočině. Dílko vzniklo evidentně z nadšení autorského kolektivu, a to jej poznamenalo jak v kladném, tak i záporném smyslu.

Nejcennější je jádro knížky: přehled studánek širšího okolí Třebíče, i těch málo známých a zapomenutých, s přesnou lokalizací, vyznačením na výřezu z mapy, černobílou fotografií a komentářem ke stavu studánky a kvalitě vody. Drobné vylepšení kontrastu mapek i fotografií před tiskem by pozvedlo kvalitu stránek, vhodný by byl odkaz na kvalitní barevnou fotopřílohu (závěrečných 30 stran nečíslovaných fotografií).

Popisovat fakta o kvalitě vody čtivým způsobem je nesnadné. V komentářích ke kvalitě vody jednotlivých studánek se ve složitých souvětích střídají chvalozpěvy na jejich krásu s nedoporučením k pití (to je od autorů prozíravé) kvůli nevhodnému chemismu a mikrobiologickému znečištění. Zde by byla namístě podrobnější informace o závadách (kromě zvýšeného obsahu dusičnanů např. pronikání chloridů ze silnic, zmínka o vlivu odlesňování aj.). Odborné termíny jsou místy (zřejmě ve snaze o čtivější podání) poněkud deformovány (str. 39 "z důvodu mírně zvýšeného obsahu mikrobiologických látek", str. 54 "vodu ze studánky by neměli využívat k pitným účelům pro vysoký obsah mikrobiologických ukazatelů...").

Cenné faktické jádro knih je obklopeno obecnými kapitolami, jejichž obsah často neodpovídá názvu. Prolínají se v nich fakta se subjektivními názory, mnohdy poplatnými módním alternativním trendům. To je patrné už z názvu kapitoly "Výzkum a mystika vody", která podrobně čerpá z jediného současného pramene a přechází od krystalografie k reakcím vody na lidská slova a emoce. V této kapitole by bylo velmi vhodné zmínit putovní výstavu "Voda - učme se jí rozumět", která byla nadací CINDI při Státním zdravotním ústavu ve spolupráci s německým Ústavem pro výzkum proudění (spolu se stejnojmennou knihou) před několika lety prezentována přímo v Třebíči. Témata se v různých kapitolách opakují. Informace podané stylem "z každého rožku trošku" čtenáři hlavu spíše zamotají, než aby poznatky utřídily.

Chemismus a mikrobiologie vod jsou vysvětlovány v kapitole "Úvod", tabulka přepisující normu je vytržena z kontextu do kapitol "O studánkách a dobré vodě". Epidemiologická pasáž na str. 1O se zmínkou o možnosti šíření virových chorob vodou zavání poplašnou zprávou či žánrem science-fiction.

Samotný fenomén studánek má být přiblížen nevědomému čtenáři řečnickou otázkou "Jak studánku poznáme?" s doslovnou odpovědí: "Je to jednoduché, studánka je místečkem, kde pramení a samovolně vytéká voda ze země" (str. 12). Tedy nic o podchycení pramenů. výstavbě a údržbě studánek či o přirozených typech pramenů. Péče o studánky má být inspirací pro sponzory a pečovatele (str. 17), ale není dotaženo, jak by mohli pomoci.

Literární ukázky jsou vsazovány do textu ne vždy ústrojně a jsou příliš dlouhé. V básních a ukázkách prózy o vodě by bylo vhodné provést užší výběr k tématu studánek - shromážděný materiál svým rozsahem by byl vhodný spíše pro antalogii o vodě než jako doprovod k faktickému jádru. Předposlední celek "Voda v literatuře a historii" přeskakuje z poezie do prózy v různých historických rovinách (bylo by dobré uvést vročení děl nebo životopisná data autorů).

V celku "Pověsti o studánkách" jsou studánky alespoň zmíněny (byť jen na jediném řádku) jen v polovině uvedených pověstí, ostatní se zabývají jinými lokalitami (rybníček) nebo jevy (kácení lip u kapličky, zánik dolů, ztráta půdy). Rovněž dvě historické pohlednice v závěru knihy se vztahují k tématu jen z poloviny. Dobrá Voda u Třebíče (str. 150-152) známá sirnými prameny je v současné době znehodnocena toxickou skládkou u Pozďátek. Škoda, že autoři aspoň okrajově tento problém nezmínili (jako jeden z možných důvodů se nabízí souvislost s garancí publikace odborem životního prostředí Městského úřadu Třebíč). Naopak otázka uznání poutního místa Pyšele - Moravských Lurd je rozebrán velmi podrobně, co se týče vztahů farnosti s brněnským biskupstvím a osudů rodu děvčátka, které zde mělo vidění, kdežto o studánce padla v pětistránkové kapitole jen zmínka: "... předepsané předpoklady pro uznání poutního místa, tedy věrohodná lékařská dobrozdání nebo osvědčení odborníků o nadpřirozených účincích vody z blízké studánky, nikdo neměl."

Přes všechny uvedené nedostatky bude knížka milým průvodcem za poznáním Třebíčska. Malý formát vybízí k přibalení do batůžku a listování cestou ve vlaku nebo právě při posezení u studánek.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu