Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Naplnit slova o udržitelnosti obsahem


Yvonna Gaillyová, Miroslav Kundrata, Radim Machů, č. 6/2006, s. 1-4

Udržitelný rozvoj venkova je velmi frekventovaným termínem v řadě strategických dokumentů - resortních, vládních, krajských a zejména evropských. Podíváme-li se však na skutečné alokace prostředků, nelze než konstatovat, že udržitelný rozvoj zůstává jakýmsi vágním zaklínadlem. Ta či ona zájmová skupina ho účelově použije či demonstrativně odmítne ke zdůvodnění svého záměru, ale společnost ze setrvačnosti jde svou cestou resortismu. Skutečně horizontální programy a projekty jsou v praxi stále výjimkou. Implementace předvstupních dotačních programů pro venkov (např. SAPARD) i dvouletá zkušenost z využívání strukturálních fondů EU svědčí o tom, jak silná je lobby zavedených příjemců dotačních titulů proti jakékoliv změně a jak velká je nevole resortů sdílet zdroje a rozhodovací pravomoci ve prospěch venkovských území.

Podívejme se jen na rozpočet programu LEADER stimulující skutečnou spolupráci místních partnerů na venkově v porovnání s přímými dotacemi na zemědělskou výrobu! V tomto kontextu je strategicky důležité dávat pojmu udržitelný rozvoj co nejkonkrétnější obsah. Disponovat co nejvíce příklady toho, že venkov lze stabilizovat a rozvíjet ekologicky šetrně a na základě moderní interpretace místního dědictví. Klíčová je schopnost věrohodně dokumentovat ekonomický a sociální přínos takových programů v porovnání se standardními investicemi do tvrdé infrastruktury. V diskusi, kde se operuje pracovními místy, zahraničními investicemi a dalšími přínosy každého kilometru dálnice za 300 i více milionů korun, nám chybí věrohodná čísla. Bylo by například užitečné porovnat, jaký ekonomický přínos např. pro jižní Moravu by měl podpůrný program pro místní podnikatele (včetně vinařů) ve službách pro turisty, který by v krátké době nastartoval citlivé opravy památkových objektů, včetně vinařských sklepních uliček, výrazně by zlepšil kvalitu služeb, internetové propojení a doplnil by bezpečné úseky cyklostezek. Je velmi pravděpodobné, že taková investice v objemu porovnatelném s cenou plánovaného úseku dálnice na Vídeň by měla pro region daleko příznivější ekonomický dopad. A to už nemluvíme o mobilizaci lidského a kulturního kapitálu i zdrojů na spolufinancování malých projektů. Nikdo však takový program neplánuje, neboť přesahuje resortní zájmy a je mnohem komplikovanější (stovky menších projektů) než postavit jednu průmyslovou zónu nebo kus silnice nezřídka navíc na "strategicky" zakoupených pozemcích.

Když nemáme k dispozici příklady "velkoplošných měkkých" projektiů, je třeba dokumentovat alespoň ekonomické přínosy projektů menších, propojovat výsledky a dokládat, že strategie podpory velkých investic musí být doplňována programy, které pomohou diverzifikovat místní ekonomiku s využitím místních zdrojů. Chytře, moderně a ekologicky. Nepomůže-li v tom akademická sféra, musí se o dokumentaci postarat sami hráči venkovského rozvoje - zejména mikroregiony, neziskové organizace a jejich celostátní platformy.

Hostětín

V tomto kontextu je unikátní soubor ekologicky a kulturně motivovaných projektů v Bílých Karpatech, jejichž vliv se pokusíme ilustrovat na příkladu rozvoje malé obce Hostětín. S pomocí právě otevřeného Centra Veronica v Hostětíně bude možné potenciál těchto projektů více využít, monitorovat a sdílet v regionálním i evropském měřítku.

Obec Hostětín (230 obyvatel) leží v severní části chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (od r. 1996 Biosférická rezervace UNESCO), na pomezí etnografických regionů Moravských Kopanic, Valašska a Luhačovického Zálesí. Od roku 1994 je obec zapojena do programu obnovy venkova a stala se cílem exkurzí v rámci kurzů Školy obnovy venkova v Modré u Velehradu a mnoha dalších.

Důvodem je především dynamický rozvoj řady environmentálních projektů realizovaných jak obcí, tak rovněž neziskovými organizacemi, zejména ZO ČSOP Veronica, Nadací Veronica a sdružením Tradice Bílých Karpat. Je ale třeba zdůraznit, že zejména náročnější projekty jsou dílem řady partnerů, a to jak regionálních, tak i zahraničních, a že pro realizaci většiny z nich byla klíčová podpora občanů. V tom spočívá také výjimečnost i síla hostětínského příkladu.

Vegetační kořenová čistírna

Je ve stálém provozu od července roku 1997 jako první svého druhu na území CHKO Bílé Karpaty a na východní Moravě vůbec. Její výstavba znamenala zejména odstranění dlouholeté stavební uzávěry (ochranné pásmo vodárenské nádrže Kolelač) a otevřela možnost rozvoje obce. Funkce čistírny se trvale sleduje. Dnes se stala místním biocentrem se vzdělávací funkcí. Byla prvním důležitým signálem nejen pro občany v Hostětíně, ale i pro celý region, že volba ekologicky šetrného a pro obec autonomního řešení nezbytné komunální infrastruktury může založit zcela nový směr uvažováni o budoucnosti obce. Technologie opřená o přírodní procesy vyžaduje sice pravidelnou, ale nenáročnou údržbu a má zcela zanedbatelné provozní náklady v porovnání se standardními technologiemi.

Bohužel mezi odpovědnými úředníky stále existuje odpor k tomuto řešení a např. sousední obci Rokytnice, která má pro kořenovou čistírnu ideální podmínky, byla na toto řešení odmítnuta dotace.

Sluneční kolektory

Viditelná část systémů pro ohřev vody se od července 1997 objevila na deseti domech v Hostětíně. Jejich instalace zahájila program svépomocné montáže jednoduchých stavebnicových solárních systémů s názvem Slunce pro Bílé Karpaty, který s podporou řady dárců nastartoval Ekologický institut Veronica. Roční úspory energie dosahují asi 2 000 kWh pro jedno zařízení. Navíc po dokončení velkého (36 m2) solárního kolektoru využívajícího nejmodernější technologie TiNOX na střeše moštárny patří dnes obec Hostětín k české špičce co do plochy slunečních kolektorů na hlavu.

Celková plocha (skoro 100 m2) kolektorů dnes uspoří ca 35 000 kWh ročně, což představuje úsporu 27 tun CO2 za rok (a při náhradě elektrického ohřevu přibližně 120 000 Kč v očekávaných cenách roku 2007). Další unikátní fasádní kolektor přibude na jaře na průčelí budovy školicího centra. Za instalacemi solárních systémů je z pohledu rozvoje regionu potřeba vidět zejména práci a směr vývoje pro instalatéry a topenáře.

Vytápění biomasou

Od roku 2000 je v provozu centrální výtopna (732 kW), která spaluje štěpky odpadního dřeva z okolních dřevozpracujících závodů (500-600 t/rok) a na kterou je 2,4 km dlouhým rozvodem napojeno 68 z 80 domů v Hostětíně. Od té doby zmizel dusivý kouř nad obcí a nahradila ho bílá pára stoupající z komína výtopny. Financování této ojedinělé investice pocházelo ze Státního fondu životního prostředí, České energetické agentury, z holandského grantu v rámci jednoho z kjótských mechanismů - ke snižování emisí CO2 - joint implementation a ze zdrojů obce a uživatelů. Investice do výtopny měla být kombinována s tepelnou izolací budov; tu si občané postupně realizují na vlastní náklady a do roku 2006 bylo zatepleno už 6 domů.

Výtopna produkuje za topnou sezonu ca 3 500 GJ tepla a uspoří 1 500 tun CO2 ročně. Výtopna společně s údržbou čistírny a obecního majetku vytváří pracovní místo; úspora na pořízení paliva v porovnání s individuálním vytápěním je 14 %, tj. zhruba 120 000 Kč ročně. Navíc platby za palivo nejdou mezinárodním plynárenským, elektrárenským či uhelným společnostem, ale místním podnikatelům. Skutečný sociální a ekonomický potenciál topení místním obnovitelným zdrojem - dřevem - se projeví zejména v okamžiku, kdy se podaří ve spolupráci s lesníky, zpracovateli dřeva a provozovateli kotelen rozhýbat regionální trh s biomasou. I to je součástí funkce informačního, dokumentačního a školicího střediska, které bude provozovat Veronica.

Modelové veřejné osvětlení

K balíčku pilotních energetických projektů patří také instalace nejmodernějších svítidel pouličního osvětlení, která ročně uspoří takřka polovinu spotřeby dřívějšího veřejného osvětlení a velice efektivně eliminovala světelné znečištění oblohy (o něm více viz Veronica 2/2002, s. 30). Svítidla a zdroje nejen pro pouliční osvětlení, ale i pro novou budovu Centra Veronica poskytla darem firma Philips Lightning v rámci pilotního projektu s Nadací Partnerství.

Ovocnářství

Od roku 1995 je v Hostětíně jedno z center projektu Tradice Bílých Karpat (TBK) zaměřeného mimo jiné i na záchranu a využití starých krajových odrůd ovoce a na podporu tradičního extenzivního ovocnářství prostřednictvím místního zpracování ovocných produktů a obnovení trhu s nimi. Projekt spojuje pomology, ovocnáře, místní drobné zpracovatele ovoce, zastupitele obcí, spotřebitele. Chceme pro ochranu kulturní krajiny využít tržních mechanismů - připravujeme marketingovou strategii a certifikaci pro místní produkty z Bílých Karpat, podporujeme zpracovatele, pomáháme s certifikací bioproducentů. Tradicí se už stala jablečná slavnost, její pátý ročník v září 2006 navštívilo v Hostětíně více než tisíc lidí.

Na podzim 1998 byla na zahradě usedlosti nadace Veronica obnovena stará dřevěná sušárna ovoce (poslední z původních asi deseti v obci, na jihovýchodní Moravě jich v první polovině 20. století bývalo na tisíce). Během sezony usuší pro občany Hostětína a okolních vesnic a městeček asi 4,5 tuny ovoce. Ekonomický přínos sušárny není ani tak velký jako její význam sociální a kulturní - atmosféra 200 let staré dřevěnice a vůně sušeného ovoce okouzlí každého. Ve větším se sušením a zpracováním ovoce zabývá soukromý ekologický zemědělec a člen TBK Zdeněk Ševčík.

Na podzim roku 2000 byla uvedena do provozu malá moštárna pro výrobu nefiltrovaných šťáv z krajových odrůd ovoce s výrobní kapacitou do 300 tun jablek během podzimní sezony. Investici umožnila mj. finanční i technická pomoc a úvěr od lucemburských partnerů - nadace Hëllef fir d'Natur a ministerstva životního prostředí. Moštárnu vlastní Nadace Veronica a provozuje ji Tradice Bílých Karpat, s.r.o.

Většina produkce je v bio-kvalitě ("Produkt ekologického zemědělství") a sortiment se rozšiřuje i o další zajímavé směsi (černý rybíz, červená řepa aj.). Roční obrat moštárny představuje zhruba 1O % celkových příjmů obce a všech občanů (včetně mezd a důchodů), vytváří 8 sezonních pracovních míst a 1,5 stálého pracovního úvazku. Na přelomu roku 2006 a 2007 bude kapacita moštárny ještě posílena o investici do nové lisovny a technologie pasterizace a skladování moštu. Při zkapacitnění výroby, zpestření sortimentu a rozložení výroby během roku je možné současný obrat malé zpracovny až zdvojnásobit.

Seminární centrum Hostětín

V říjnu 2006 bylo slavnostně otevřeno seminární Centrum Veronica v Hostětíně. Na začátku této myšlenky stála investice Nadace Veronica do opuštěné zemědělské usedlosti na podzim 1998 a vize "Centra modelových ekologických projektů pro venkov" jako laboratoře pro sdílení praktických poznatků. Samotná stavba je v českých podmínkách ojedinělá (první pasivní veřejná architektura) a je ukázkou unikátní spolupráce mnoha partnerů na přípravě, financování i realizaci stavby.

Technické zázemí a ubytovací kapacita Centra jsou klíčovými momenty pro další rozvoj obce. Dnešních 2 000 návštěvníků jednodenních exkurzí se nejen rozroste, ale hlavně zůstane v obci a okolí delší dobu. Pro obec to znamená nejen pracovní příležitosti až pro 7 lidí, ale i další impulsy a energii vzdělaných pracovníků, kteří mohou ovlivnit rozvoj mikroregionu. Centrum poskytne i potřebný prostor ke společenským akcím (sál, ubytování). Návštěvníci kurzů i turisté ubytovaní v Centru přinesou do obce peníze a vyvolají tlak na lepší služby, včetně dalšího ubytování. Bude jen na místních podnikatelích, jak takovou příležitost uchopí.

Dnešní pilotní ekologické projekty generují asi 16 % celkových příjmů místní populace a po dokončení Centra tento podíl (bez druhotných ekonomických efektů) může celkové příjmy obce zvýšit o dalších 15-20 %. Odhadované podíly uvádí připojená tabulka.

Ekologické projekty a jejich roční příjem (obrat)
 PPÚČPÚSPÚ% *
Celk. čistý příjem obce ** 83     20 000 000  100,0 
Moštárna (2002) 1 2 8 2 260 000  11,3 
Výtopna (2002) 0 1 0 735 000  3,7 
Solární panely 0 1 0 120 000  0,6 
Kořenová čistírna 0 1 0 56 000  0,3 
Veřejné osvětlení          
Mezisoučet dnešního podílu projektů na ekonomice obce 1 5 8 3 171 000  15,8 
Centrum po uvedení do provozu 7 2 0 3 500 000  15,9 
Celkem ekologické projekty po zprovoznění Centra 8 7 8 6 671 000  33,4 
           

PPÚ - plný pracovní úvazek; ČPÚ - částečný pracovní úvazek; SPÚ - sezonní pracovní úvazek; * - % z příjmů celé obce; ** - odhad: platy, penze, příjmy podnikatelů

Skutečný podíl ekonomických aktivit a příjmů, které můžeme označit jako "udržitelné", je v obci ještě vyšší, když započítáme podíl samozásobení potravinami, hospodaření ve vlastních lesích či ekologické zemědělství místního podniku.

Dosáhneme-li třetinového podílu ekologicky šetrných projektů na ekonomice obcí a vesnických mikroregionů ve větším rozsahu, dostane udržitelný rozvoj konkrétní obrysy i váhu v soutěži o zdroje ze státních a evropských fondů. Jsme rádi, že hostětínskými projekty k tomu mohla přispět i Veronica.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu