Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Občanovo předjaří aneb O nepořádku, co a jak


Karel Hudec, č. 6/2006, s. 19-21

Donedávna byla pro občana kalamitní jednotlivá, ale postupně všechna roční období. Ta doba minula, a tak pro vzácný typ městského občana - pořádného a čistotného, a to nikoliv pouze podle svého mínění - je asi nejhorší dobou předjaří. Toto časové údobí je ovšem brát pouze jako nejčastější spojení tří faktorů, někdy tedy pouze symbolicky - přesnější definicí by asi bylo "údobí, kdy není listí, tráva ani sníh". To vše jsou totiž vnější vlivy, vyrovnávající se často lépe než technické služby či jednotlivé lidské faktory ve formě počišťovačů se vším, co ostatní občané města odhazují mimo určené nádoby, kontejnery či místa skládek. A není toho málo.

Vědecký přístup žádá, aby rozbor odpadkovosti začal kvalitativním zhodnocením. Kdo však někdy prošel černovickou skládkou, pohlédl do kontejnerů či dívá se kolem sebe, vidí, že vyhodit jako opticky viditelnou sekundární surovinu (v dalším OVSS) se dá cokoliv. Jednotlivé složky by se asi daly zařadit do tříd, které nahrubo definuje tříděný odpad (papíry, elektronika, nutriční pozůstatky, nábytek, ochranné pomůcky...), a vyhodnotit kvantitativně, ale nějak mě ani nezajímají přesná čísla, která jistě jsou k dispozici. Mně spíš vadí odpadky odhozené mimo skládky jako celek.

Co do předmětné velikosti sahá řada OVSS od vajglů čili cigaretových nedopalků až po vyhozené ledničky, případně kamna. Možná ještě rozměrově větší byl starý gauč hozený s menšími kusy odpadu přes plot do mohutně oplocené státní přírodní rezervace Kamenný vrch, aLe přesná kvantifikace by na rozdíl od jednoduchého přehození přes plot vyžadovala obchůzku několika set metrů. Je zajímavé, že koniklecům blízkost nohou od gauče v sexuálním životě, tedy v kvetení, příliš nevadí, na rozdíl od člověka moudrého svrchní stranu gauče opomíjejíce. Dokonce gauč obrácený svrchní stranou dolů jim spíše brání žít naplno, když již nemusí žít celý rok nonstop.

Nejen velikost jednotlivých částí, ale i souhrnný objem v předjaří objevivších se OVSS vykazuje značnou variační šíři. U vesnic jsou oblíbené stavební zbytky ve spojení s domácím odpadem, zejména s obaly čisticích prostředků; ty asi znamenají ukončení stavebních úprav a úklidu pořádkumilovným stavebníkem. Přidej k tomu několik obalů od konzerv, vraz do toho starý papír a odvez. Mnoho ovšem o objemovosti napoví evidentní korelace objemu odpadků a vzdálenosti uložení od intravilánu. Prostorová distribuce nekonformních odpadků je totiž zatím zkoumána na materiálu černých skládek, u nichž úřední způsob likvidace vyžaduje trvalé zjištování a plánování provedení ukončení existence. Menší množství OVSS nebylo zatím předmětem výzkumu. Empiricky platí však zásada: Menší objekt (množství, objem...) odhoď na místě, větší množství odvez automobilem. Zde je ovšem potřeba počítat již s ekonomickou efektivitou, tj. vzdáleností mezi místem vzniku OVSS a jejich úložištěm a z přesunu vyplývající spotřebou pohonných hmot a amortizací vozidla. Je výhodou, že lesní cesty zejména v blízkosti aglomerací jsou již všechny vyasfaltované, tvrdý podklad, a tím možnost zajetí autem kamkoliv zaručena. Otázka vyložení OVSS zejména u slušných řidičů, kteří materiál před odvozem za účelem vyhození napytlovali, je časově nenáročná. Ještě bych doporučil těmto slušným pytle zavazovat, aby se z nich po vyhození z auta materiál nevysypal.

Vědecky zajímavá je distribuce OVSS v intravilánu. Tam je přece jen obtížnější před zapšklýma očima staromilců odpad odhazovat. Jsou však skrytá místa, přímo určená k trvalému uložení drobných OVSS. Tak pro vajgly donedávna nejlépe posloužila zóna u zastávek MHD v kolejišti, kde zejména u druhých a posledních dveří tramvaje se tvořila oblouková mikroskládka, zlatý to důl na nikotin pro bezdomovce. Škoda ho. Pro odložení plastových lahví jsou nejvhodnější křovinaté stráně v parcích pod cestičkami: typickými příklady v Praze jsou od nepaměti Vinohradské stráně u vlakového příjezdu na Hlavní nádraží, v Brně ostroh skály pod Petrovem při pohledu ze zastávky tramvají Nové sady.

Zajímavé by bylo i demografické složení lidí ukládajících nekonformně OVSS. Drobný odhoz většinou provádějí, často bezděky, mladí hoši a přeemancipované dívky protestující proti všem zkostnatělým starým pořádkům. Asi jsou na to zvyklí, neboť rodiče jim to v kuchyni dovolují. K této třídě patří i starší, někdy až staří, ale podle řeči dynamičtí lidé, kteří svoji příslušnost k mládí manifestují kamarádským oslovováním "vole". Nechybí však - pokud nepřevažuje - i suverénní a nadměrným úředním útlakem nezlomený gender staršího vzhledu, zejména mužský, mezi jehož úspěšnější vrstvu zřejmě patří i transportéři OVSS auty.

Poučení z této analýzy nevyplývá žádné. Kromě většího počtu počišťovačů snad, aby si i městská policie těchto věcí všímala, a je-li to v nějaké vyhlášce o čistotě, pak požadovat nápravu - pokutou nebo spíše veřejným čištěním města (ne hodinami, ale místem). A u mladistvých prostřednictvím rodičů - ať si sami se svými dětmi záležitost vyřídí nebo za ně pracují. Míst na oficiální odhození odpadků je totiž dost. Jinak na krásný vzhled na lidský svět bude nutné čekat, až se opět zazelená tráva nebo napadne sníh.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu