Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Otazníky kolem Vírské přehrady


Olga Skácelová, č. 6/2006, s. 29

Každoroční sinicový vodní květ na Brněnské přehradě již bereme jako fakt a nutné zlo. Znepříjemnění až znemožnění letní rekreace, nikoliv jako bezprostřední hrozbu pro naše zdraví, neboť Brněnská přehrada již není zdrojem pro úpravu na vodu pitnou. Známy jsou i příčiny vodních květů a nemožnost zlepšit stav in situ bez vyčištění povodí. Tím více se obrací pozornost nejen odborníků, ale i veřejnosti k Vírské přehradě, zbudované proti proudu výše, která je nyní hlavním zdrojem pitné vody pro Brno a jeho široké okolí. Opět se jedná o velkou vodní plochu s osídleným i zemědělsky využívaným (i když méně intenzivně a plošně menším) povodím, na níž se projevují důsledky eutrofizace. Negativní vývoj byl prognózován skupinou nezávislých odborníků již před výstavbou Vírského přivaděče (blíže viz zvláštní číslo Veroniky "Voda z Víru pro Brno - ano či ne?", 1995).

Pozornost náhodného návštěvníka okolí Vírské přehrady znepokojilo letos několik jevů (zaznamenáno dle podnětů dodaných veřejností):

- Naplavené dřevo na hladině Vírské přehrady po jarních povodních: tohle bylo mylně interpretováno jako "znečištění" nebo "nepořádek". Plavenina musí být (a bývá) odstraněna, se znečištěním jako takovým má ale málo společného. Blíže se tímto jevem bude zabývat speciální článek v některém z dalších čísel časopisu.

- Vodní květy na hladině v letním období, zejména u hráze a návětrného břehu. Skutečně se zde vyskytují a jsou tvořeny větším množstvím druhů sinic, z nichž některé mohou vylučovat toxiny. Zajímavé je složení planktonu včetně sinicových vodních květů ve srovnání s jinými nádržemi. V letním období jsou v planktonu Vírské nádrže dominantní složkou rozsivky mezotrofních až slabě eutrofních vod (Fragilaria crotonensis, Asterionella formosa), ve spektru sinic jsou výrazněji než obávaná Microcystis (i ta je přítomna několika druhy) hojněji zastoupeny druhy intenzivně fixující vzdušný dusík (rody Anabaena, Aphanizomenon). Ve srovnání s Brněnskou přehradou "kvete" Vírská přehrada slaběji a k dispozici jsou odběrové (odběr vody na úpravnu z různých hloubek s ohledem na momentální nahromadění sinic migrujících ve vodním sloupci) i vodárenské (odstranění sinicových buněk i jejich metabolitů na filtrech s aktivním uhlím) technologie. Přesto je vodní květ na Vírské přehradě varující: stejně jako na Brněnské přehradě nelze očekávat zlepšení, naopak bude docházet k jeho zintenzivňování, nebude-li provedena sanace povodí.

- Znečištění přitékající do Vírské přehrady z obcí ležících na jejím obvodu: středem pozornosti se stala konkrétně obec Hluboké, umístěná ve svahu přímo nad přehradou, jejíž kanalizace ústí do potůčků stékajících do nádrže, a kravíny na levém břehu přehrady. Laboratoř Regionálního sdružení ČSOP v Brně provedla v polovině srpna chemické analýzy vody ze tří potoků ústících do Vírské přehrady a z jejího hlavního přítoku - Svratky pod Dalečínem. Ačkoliv nejsilnější znečištění bylo zjištěno na potůčku pod obcí Hluboké, je tento zdroj miniaturní oproti množství živin přinášených Svratkou vzhledem k mnohonásobně vyššímu průtoku. Navíc sinicové kolonie jsou prokazatelně přinášeny do Vírské nádrže Svratkou (zde by bylo třeba vyšetřit stav jednotlivých rybníků v povodí nad nádrží).

- Naučná cyklostezka podél nádrže: vyskytl se názor, že není radno vést stezku kolem vodárenské nádrže z důvodu možného ohrožení kvality vody (ať už cíleným zásahem, tak samotným pohybem lidí po stezce). S tímto názorem se nemohu ztotožnit, naopak umístění naučných tabulí vysvětlujících podstatu a projevy eutrofizace podél (kvetoucí) přehrady považuji za vhodný prostředek ekovýchovy.

Co říci závěrem? S kvalitou vody povrchových zdrojů jsou a budou problémy všude ve světě, pravým bohatstvím je voda podzemní. Je nutná konverze zemědělské půdy od velkoplošných lánů zpět k menším polím horizontálně členěným mezemi, zatravnění okolí toků. Dobudování sítě čistíren odpadních vod, v případě malých obcí kořenových čistíren či aspoň záchytných rybníčků. Osvěta veřejnosti zaměřená na používání bezfosfátových (nejen pracích, ale i mycích a čisticích) prostředků. Bohužel je stále obecně zakořeněn (a vnímán jako lidská přirozenost) nezájem o to, co se děje po proudu níže (nebo u "podsouseda"). Nejsou to jevy, které by bylo možné zlomit během jednoho volebního období. Ale je dobře, že (aspoň před volbami) vzniká tlak na odstranění nežádoucích jevů, i když přitom dochází k mnohým dezinterpretacím.

Olga Skácelová


Autorka pracuje v hydrobiologické laboratoři Moravského zemského muzea.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu