Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Šumava pod zákonem


Mojmír Vlašín, č. 2/2017, s. 40

Parlament dle očekávání přehlasoval prezidentské veto k zákonu o ochraně přírody. Nejde o nějaké vítězství ochránců přírody nad developery. Náš zákon na ochranu přírody, který byl v roce 1992 opravdu vzorem celému světu, se několika novelizacemi a přirozeným stárnutím už posunul spíš k průměru. Současnou platnou novelou se sice nedostal na přední příčky světové ochrany přírody, ale zůstal aspoň v hlavním proudu.

Národní parky (pokud jsou to skutečné národní parky) se všude na světě vyznačují tím, že se v nich ponechává veliký prostor přirozenému vývoji. Přitom je samozřejmě dost velká část věnována i rekreaci, sportu a poučení veřejnosti. Tyto plochy mohou být i docela velké, ale neměly by přesahovat 20 % rozlohy parku. Většina území (typicky 75 % rozlohy parku nebo i více) by měla být bezzásahová. Místo, kde probíhají přírodní procesy bez lidských zásahů. Současná verze zákona takovou šanci dává. Ačkoliv se novela týká všech národních parků, hrálo se především o Šumavu.

Na Šumavě totiž vůbec nejde o kůrovce a o smrk. Jde o to, jestli člověk ve své neskonalé pýše dovolí, aby se tam děly věci, které nemůže (a ani nechce) ovlivnit. K tomu byl zřízen národní park. Jenže velmi brzy se tam začalo ukazovat, že stromy rostou i bez lesníka. Od posledního provozního technika až po profesora se lesníci semkli a začali bojovat proti kůrovci v národním parku, stejně jako církev bojovala proti kacířům. Jak marně likvidovala vědecké poznatky včetně jejich nositelů. Stejně tak marně se snaží zabránit zjevným faktům lesnická obec (čest nemnohým výjimkám), protože na bavorské straně Šumavy, a dokonce na četných místech na naší straně, už je zjevné, že je to jinak. Lesy odumírají, zmlazují se a dorůstají. Bez člověka, bez lesníka.

Na Šumavě skutečně nejde o smrk ani o kůrovce. Jde o dřevo. O miliony kubíků dřeva! Proto tam také všechny střety jsou tak vyhrocené, proto tam také muselo dojít k blokádám kácení. Zdá se, že přijetím kompromisního návrhu zákona získala Šumava konečně čas, aby se ochrana přírodních procesů, která je dána národním parkům do vínku, dostala do praxe.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu