Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Zalesňování pozemků v souladu se zákonem aneb Muž, který čekal na územní rozhodnutí


Eliška Bartošová, č. 2/2017, s. 46

Než byste se zhlédli v příběhu Elzéarda Bouffiera a rozhodli se začít sázet v krajině stromy, je dobré ujistit se, že zalesnění proběhne v souladu s právními předpisy. Nejprve nahlédněte do územně plánovací dokumentace a ujistěte se, že výsadba stromů není na daných pozemcích územním plánem omezena nebo zakázána. Dále si obstarejte písemný souhlas vlastníka pozemku s plánovanou výsadbou. Jestliže se u konkrétního pozemku nejedná o druh pozemku „lesní pozemek“, podejte si u stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Zřizování lesa se považuje za změnu druhu pozemku. Teprve po vydání územního rozhodnutí (nebo územního souhlasu) je pak možné začít zalesňovat.

Veřejnoprávní hledisko

Pozemky jsou obecně vymezeny v příloze katastrální vyhlášky podle druhů: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen „zemědělské pozemky“), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Tato vyhláška stanoví podrobnosti k jednotlivým druhům pozemků, přičemž samotné druhy pozemků stanoví účel, pro který jsou zpravidla využívány.

Dle přílohy katastrální vyhlášky se lesním pozemkem rozumí „pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů“. Pokud je pozemek, na kterém chcete dané zalesňování provést, lesním pozemkem, pak je pro vás celý proces značně zjednodušen. V takovém případě je možné pozemky zalesnit, aniž by k tomu bylo potřeba vydání rozhodnutí orgánu veřejné moci. Takové zalesnění ovšem nesmí být v rozporu s lesními hospodářskými plány, které mají vést všichni vlastníci lesů. Zákon o lesích umožňuje umělou obnovu lesa pouze těmi dřevinami, které odpovídají dané lesní oblasti a nadmořské výšce. To z důvodu, aby nedocházelo k narušování lesa druhy stromů, které do dané oblasti nepatří.

Složitější je situace, pokud byste chtěli začít zalesňovat jinde, než na lesním pozemku. Má-li být jiný druh pozemku zalesněn, lze tak učinit až po vydání pravomocného územního rozhodnutí. V případě například zemědělské půdy je nutné nejprve získat územní rozhodnutí o změně využití území. Za určitých podmínek stačí územní souhlas. Výjimku mají plochy do 300 m2, kde je možné provádět výsadbu i bez vydání územního rozhodnutí, a to i u jiných druhů pozemků než lesních.

Specifickým případem je půda, která je součástí zemědělského půdního fondu. Zde je kromě územního rozhodnutí ještě nutné zažádat o odnětí ze zemědělského půdního fondu.

Nutno ještě podotknout, že v některých případech se může plán výsadby nových stromů objevovat již v územně plánovací dokumentaci. Vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu, a proto je nutné zjistit, jak je pozemek v územním plánu charakterizován a zda výsadbu stromů nevylučuje.

Soukromoprávní a trestní hledisko

Z pohledu soukromého práva je nutné upozornit, že máte-li zájem zalesnit pozemek, který není ve vašem vlastnictví, je potřeba, aby sám majitel nebo nájemce pozemku se zalesněním souhlasil. Pokud by tomu tak nebylo, majitel pozemku potažmo nájemce by vás mohl žalovat o náhradu škody, která mu byla daným jednáním způsobena. I když je totiž obecně zalesňování považováno za záslužnou činnost, vlastník nebo nájemce může plánovat jiné využití tohoto pozemku než jeho zalesnění. Pokud by tedy došlo k výsadbě stromů, majitel by stromy musel odstranit, přičemž náklady na jejich odstranění by pak mohl vymáhat po osobě, která stromy vysadila.
V nejkrajnějším případě by se osoba, která provádí výsadbu stromů na cizím pozemku bez povolení jejího vlastníka, mohla dopustit naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození cizí věci.

Na základě informací Poradny Frank Bold připravila
Eliška Bartošová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu