Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Neuvěřitelná kniha


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2010, str. 29

Poprach, K.: Sova pálená. Tyto, Nenakonice 2008, 400 s.

Formát 21 × 31 cm, křídový papír, velký počet často unikátních fotografi í, map, tabulek, vše v barvách a grafi cky úpravné. Minimálně 41 spolupracovníků je jmenováno při výzkumu, další 4 při zpracování map, fotografy jsem ani nepočítal. Podobná kniha o jediném ptačím druhu je raritou i ve světovém měřítku!

Pro méně znalé snad jen to, že sova pálená byla kdysi běžným druhem zemědělské krajiny, ale vyskytovala se i uvnitř měst. Její chraplavý hlas, popisovaný v etnologické literatuře jako nejstrašnější ptačí hlas celé Evropy, se ozýval především z kostelních věží. Ty byly jejím hlavním hnízdištěm s půdami přeplněnými vývržky nestravitelných zbytků chlupů a kostí hraboše polního - její hlavní potravy.

To trvalo až do 70. let 20. století, pouze po krutých zimách se stavy sov velmi snížily, během několika let se ale populace opět zregenerovala. V údobí 1970-1990 se počty snížily zcela katastrofálně a z rozsáhlých oblastí, především výše položených, sova pálená úplně zmizela. Od té doby se jednotlivci i skupiny nadšenců snaží o udržení, případně i zvýšení početnosti tohoto druhu zejména zajištěním bezpečných hnízdišť ve vyvěšených velkých budkách. Jedním ze specialistů na sovu pálenou je již od 80. let Karel Poprach.

V knize systematicky shrnul poznatky, které byly získány o celém problému a jeho řešení na území ČR. V 15 kapitolách jsou podrobně zpracovány historie, popis, hnízdiště, potrava, rozmnožování, příčiny změn početnosti i ochranná opatření, jednotlivé kapitoly jsou názorně ilustrovány. Více na www.tytoos.eu nebo karel.poprach(zavináč)tiscali.cz.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu