Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Neuvěřitelná kniha


Karel Hudec, č. 1/2010, str. 29

Poprach, K.: Sova pálená. Tyto, Nenakonice 2008, 400 s.

Formát 21 × 31 cm, křídový papír, velký počet často unikátních fotografi í, map, tabulek, vše v barvách a grafi cky úpravné. Minimálně 41 spolupracovníků je jmenováno při výzkumu, další 4 při zpracování map, fotografy jsem ani nepočítal. Podobná kniha o jediném ptačím druhu je raritou i ve světovém měřítku!

Pro méně znalé snad jen to, že sova pálená byla kdysi běžným druhem zemědělské krajiny, ale vyskytovala se i uvnitř měst. Její chraplavý hlas, popisovaný v etnologické literatuře jako nejstrašnější ptačí hlas celé Evropy, se ozýval především z kostelních věží. Ty byly jejím hlavním hnízdištěm s půdami přeplněnými vývržky nestravitelných zbytků chlupů a kostí hraboše polního - její hlavní potravy.

To trvalo až do 70. let 20. století, pouze po krutých zimách se stavy sov velmi snížily, během několika let se ale populace opět zregenerovala. V údobí 1970-1990 se počty snížily zcela katastrofálně a z rozsáhlých oblastí, především výše položených, sova pálená úplně zmizela. Od té doby se jednotlivci i skupiny nadšenců snaží o udržení, případně i zvýšení početnosti tohoto druhu zejména zajištěním bezpečných hnízdišť ve vyvěšených velkých budkách. Jedním ze specialistů na sovu pálenou je již od 80. let Karel Poprach.

V knize systematicky shrnul poznatky, které byly získány o celém problému a jeho řešení na území ČR. V 15 kapitolách jsou podrobně zpracovány historie, popis, hnízdiště, potrava, rozmnožování, příčiny změn početnosti i ochranná opatření, jednotlivé kapitoly jsou názorně ilustrovány. Více na www.tytoos.eu nebo karel.poprach(zavináč)tiscali.cz.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu