Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Nadace Partnerství hledá Stromy svobody a pomáhá o ně pečovat


Adéla Mráčková, č. 1/2018, s. 48
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem.
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem. Foto Daniel Hloušek

Letošní rok se ponese ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československa. Mnohé obce i organizace plánují velkolepé oslavy či vzpomínkové akce nebo výstavy. Řadí se k nim i Nadace Partnerství, která s podporou více než dvou desítek partnerů pořádá roční kampaň Stromy svobody 1918-2018. Jedním z jejích hlavních cílů je s pomocí veřejnosti najít a zmapovat příběhy symbolických 1 918 stromů, které obyvatelé vysadili na počest vzniku republiky v jeho výročích, ale i jako připomínku svobody a demokracie.

„Radostná obroda naší milé vlasti, jejíž prvé měsíce vysvobození z otrockého jařma právě prožíváme, přinesla též touhu nějak významně a hlavně trvale vyjádřiti tyto nezapomenutelné okamžiky národního osamostatnění našeho,“ píše Břetislav Jedlička Brodský ve svém výkladu a popisu stromové slavnosti z roku 1919. Vyjádření této radosti pak mělo mnoho podob - od tvorby básní a písní přes pojmenování ulic, náměstí, stavění pomníků až po pořádání výše uvedených stromových slavností spojených s výsadbou lip. Oslavy to byly velkolepé, často je doprovázel průvod a vystoupení důležitých osob. Účastnili se jich starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a místní veřejnost. Stromy i místo výsadby obyvatelé většinou vyzdobili praporky a vlajkami. Nechyběly kroje a kulturní program, o který se starali především žáci svým zpěvem a recitacemi. Slavnostní projevy starostů, ředitelů škol, učitelů či předsedů spolků vybízely k soudržnosti a k ochraně svobody.

Dohledat tyto historické symboly není úplně jednoduché, a proto se Nadace Partnerství snaží prostřednictvím své kampaně zapojit veřejnost do pátrání po všech těchto stromech a lípách svobody, republiky, vlasti, obrody, přátelství, legionářů, lípách Masarykových, Štefánikových, Wilsonových, Švehlových. Sázely se také aleje, parčíky, sady, nebo dokonce celé háje. Mezi jednu z největších výsadeb pak nepochybně patří číslice 10 vysázená z modřínů na Bílém kopci nad obcí Harrachov v roce 1928 (tedy k 10. výročí vzniku Československa).

Naši předci vysazovali Stromy svobody také v pozdějších letech ať už k oslavě výročí vzniku republiky, demokracie a svobody, k připomínce konce války, na památku padlým nebo na protest proti ruské okupaci. Mohly by jich být na našem území tisíce, ale na většinu z nich se v průběhu let zapomnělo, mnohé z nich ustoupily výstavbě nebo je vlastníci nechali pokácet kvůli bezpečnosti. Pokud o nějakém takovém stromu víte a chcete pomoci nadaci v pátrání, neváhejte pátrat v kronice (obecní, školní, sokolské…), oslovit archivy nebo pamětníky. Strom pak společně s jeho příběhem a fotografiemi registrujte prostřednictvím jednoduchého formuláře do mapy na http://www.stromysvobody.cz/.


Lípa jako národní symbol

Lípa a dub měly pro obyvatele našeho území odpradávna symbolický význam. Již staří Slované uctívali dub jako sídlo Peruna (boha hromu a blesku), lípu zase zasvětili bohyni Ladě spojované s láskou, manželstvím, jarem. Až v době národního obrození se dub začal pojit s germánskými národy, lípa zase se slovanskými. Oficiálním národním symbolem se lípa stala po Všeslovanském sjezdu v Praze v červnu roku 1848. Údajně to navrhl František Ladislav Čelakovský. Jednalo se v podstatě o reakci na Frankfurtský sněm, kde jako symbol velkoněmectví zvolili dub.


(Redakce ponechala nejen název kampaně, ale i označení Strom svobody s prvním velkým písmenem, aby zůstal zdůrazněn symbol svobody a demokracie.)

Projekt Stromy svobody vznikl za finanční podpory Lesů ČR a grantu velvyslanectví USA v Praze.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu