Čtení na tyto dny

Podzim na Petrůvce

Na strakaté hoře
větrný zámek

děravé zdi
střecha zalátaná
a zlatých nití ubývá
jen aby vůně neutekla
když písně odlétají
a teplo usíná
stočené do klubíčka na samém prahu zimy

Na strakatém dvoře
větrný zámek
a v zámku hudba

brouzdám se spadaným listím

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Nadace Partnerství hledá Stromy svobody a pomáhá o ně pečovat


Adéla Mráčková, č. 1/2018, s. 48
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem.
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem. Foto Daniel Hloušek

Letošní rok se ponese ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československa. Mnohé obce i organizace plánují velkolepé oslavy či vzpomínkové akce nebo výstavy. Řadí se k nim i Nadace Partnerství, která s podporou více než dvou desítek partnerů pořádá roční kampaň Stromy svobody 1918-2018. Jedním z jejích hlavních cílů je s pomocí veřejnosti najít a zmapovat příběhy symbolických 1 918 stromů, které obyvatelé vysadili na počest vzniku republiky v jeho výročích, ale i jako připomínku svobody a demokracie.

„Radostná obroda naší milé vlasti, jejíž prvé měsíce vysvobození z otrockého jařma právě prožíváme, přinesla též touhu nějak významně a hlavně trvale vyjádřiti tyto nezapomenutelné okamžiky národního osamostatnění našeho,“ píše Břetislav Jedlička Brodský ve svém výkladu a popisu stromové slavnosti z roku 1919. Vyjádření této radosti pak mělo mnoho podob - od tvorby básní a písní přes pojmenování ulic, náměstí, stavění pomníků až po pořádání výše uvedených stromových slavností spojených s výsadbou lip. Oslavy to byly velkolepé, často je doprovázel průvod a vystoupení důležitých osob. Účastnili se jich starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a místní veřejnost. Stromy i místo výsadby obyvatelé většinou vyzdobili praporky a vlajkami. Nechyběly kroje a kulturní program, o který se starali především žáci svým zpěvem a recitacemi. Slavnostní projevy starostů, ředitelů škol, učitelů či předsedů spolků vybízely k soudržnosti a k ochraně svobody.

Dohledat tyto historické symboly není úplně jednoduché, a proto se Nadace Partnerství snaží prostřednictvím své kampaně zapojit veřejnost do pátrání po všech těchto stromech a lípách svobody, republiky, vlasti, obrody, přátelství, legionářů, lípách Masarykových, Štefánikových, Wilsonových, Švehlových. Sázely se také aleje, parčíky, sady, nebo dokonce celé háje. Mezi jednu z největších výsadeb pak nepochybně patří číslice 10 vysázená z modřínů na Bílém kopci nad obcí Harrachov v roce 1928 (tedy k 10. výročí vzniku Československa).

Naši předci vysazovali Stromy svobody také v pozdějších letech ať už k oslavě výročí vzniku republiky, demokracie a svobody, k připomínce konce války, na památku padlým nebo na protest proti ruské okupaci. Mohly by jich být na našem území tisíce, ale na většinu z nich se v průběhu let zapomnělo, mnohé z nich ustoupily výstavbě nebo je vlastníci nechali pokácet kvůli bezpečnosti. Pokud o nějakém takovém stromu víte a chcete pomoci nadaci v pátrání, neváhejte pátrat v kronice (obecní, školní, sokolské…), oslovit archivy nebo pamětníky. Strom pak společně s jeho příběhem a fotografiemi registrujte prostřednictvím jednoduchého formuláře do mapy na http://www.stromysvobody.cz/.


Lípa jako národní symbol

Lípa a dub měly pro obyvatele našeho území odpradávna symbolický význam. Již staří Slované uctívali dub jako sídlo Peruna (boha hromu a blesku), lípu zase zasvětili bohyni Ladě spojované s láskou, manželstvím, jarem. Až v době národního obrození se dub začal pojit s germánskými národy, lípa zase se slovanskými. Oficiálním národním symbolem se lípa stala po Všeslovanském sjezdu v Praze v červnu roku 1848. Údajně to navrhl František Ladislav Čelakovský. Jednalo se v podstatě o reakci na Frankfurtský sněm, kde jako symbol velkoněmectví zvolili dub.


(Redakce ponechala nejen název kampaně, ale i označení Strom svobody s prvním velkým písmenem, aby zůstal zdůrazněn symbol svobody a demokracie.)

Projekt Stromy svobody vznikl za finanční podpory Lesů ČR a grantu velvyslanectví USA v Praze.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu