Čtení na tyto dny

Životy

A víčka se vzněcovala
a slétali se klovající ptáci

Vcházíme bez ustání
do bran a do průsmyků
opouštíme neustále
životy s labyrinty budoucích kroků

A vzněcují
a slétají se

Z listů jsem vydrolil poslední krůpěj
z vlasů jsem sklepnul oblohy
praskaly suché trávy
víčka se vzněcovala
za hudby tuhnoucích skřivanů

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Tma a světlo


Dušan Šlosar, č. 2/2010, str. 4

Podle bible vzniklo světlo hned po stvoření světa: tak měla být oddělena tma a světlo. Obě slova jsou skutečně prastará: naší tmě odpovídá už staroindické tamas, přítomnost tm v obou jazycích svědčí pro indoevropský původ slova. Toto pojmenování (s odvozeninami) nám pak zůstalo jako jediné. Na druhé straně existoval i indoevropský prapředek našeho slova svět, což bylo (stejně jako třeba v ruštině) původní pojmenování světla. Takže to odvěké odlišení světla a tmy je stvrzeno jazykově. Navíc Indoevropané vycházeli ze základu leuk-. Tomu odpovídá latinské pojmenování světla lux i praslovanské luč (což je dochováno v českém louč).

Další slova svědčí o tom, jak přibývalo světla: paprsek jako název pro „prskání“ světla od středu, kde vznikalo, svíce jako název pro umělý zdroj světla, pochodeň jako zdroj světla pro chůzi (pochod). To byla pojmenování domácí. S kulturními vlivy cizími se objevily názvy další: lampa přejaté německým zprostředkováním z francouzštiny, ovšem původu latinského, knot původu německého, fakule z latiny, rovněž latinské lucerna či nářeční latinsko-německé laterňa.

A dvacáté století nás ozářilo žárovkami, reflektory, zářivkami či LEDy. Světla zatím přibývat nepřestává.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu