Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Ziziphus jujuba alias čínské datle


Zdeněk Černoch, č. 2/2018, s. 43

Jujuba někdy též zvaná cicimek je v současné době velmi rozšířený ovocný druh, který má svůj původ v jihozápadní Asii mezi Libanonem a centrální Čínou. Odtud také pramení název čínské datle. Proslazované plody jujuby jsou k nerozeznání od pravých datlí jak tvarem, tak konzistencí i chutí či tvarem pecky. Ale pozor - jojobový olej používaný v kosmetice nemá s jujubou mimo podobně znějícího názvu nic společného, je to vlastně vosk z plodů keře Simmodsia californica.

Jujuba je menší strom dorůstající výšky 3-8 metrů se stejnou šířkou koruny. Dá se velmi dobře udržovat řezem a je dostatečně mrazuvzdorný, takže se dá s úspěchem pěstovat v oblastech, kde v zimě může klesnout teplota i pod -25 °C, ale léto vyžaduje dostatečně dlouhé a horké a je odolný i proti suchu. Na půdu není náročný a snáší písčité i zasolené půdy s nedostatkem vody. V podmínkách České kotliny a Slovenska lze jujubu s úspěchem pěstovat v nížinách nebo v chráněných polohách i do 400 m n. m., pokud je pěstována u jižních zdí akumulujících teplo.

Raší velmi pozdě, takže jí nehrozí omrznutí pozdními jarními mrazy. Vykvétá na letorostech od poloviny června do konce července. Podobně jako Diospyros virginiana vytváří dva typy větví. Jeden typ jsou nosné větve tvořící kostru koruny stromu, druhý typ tenkých větví s délkou do 40 cm vyrůstá z velkých pupenů na kosterních větvích a tvoří se na nich květy. Po dozrání plodů na podzim tyto větve spolu s listy zasychají a opadávají.

Květy jsou nenápadné velmi malé zelenožluté s pěti okvětními lístky a slabě voní. V květech se vytváří dostatek nektaru, a jsou proto vyhledávány hmyzem.

Listy mají jednu velmi zajímavou vlastnost, dokážou přibližně na půl hodiny zablokovat chuťové receptory v ústech tak, že úplně potlačí vnímání sladkosti. Stačí rozžvýkat jeden či dva malé listy a pak začít testovat. Cukr se najednou chuťově změní v písek, med na vazelínu a podobně. Jiný poměrně známý ovocný druh Synsephalum dulcificum, který se u nás dá pěstovat ve skleníku, zase dokáže v ústech chuťové receptory ovlivnit tak, že vše, co je kyselé, po snězení jednoho plodu chutná sladce. Tedy např. citron chutná sladce a změna chuti odezní také zhruba po půl hodině.

Plody dozrávají podle počasí od půlky září do konce vegetační sezony. Jsou to masité peckovice sladké až navinulé chuti a tvarově i velikostně velmi rozmanité, od malých kulatých velikosti višní po plody velikosti slepičího vejce, a navíc některé odrůdy nevytváří uvnitř plodu pecku. Z mých zkušeností jsou nejlepší plody menší až střední velikosti do délky 4 cm odrůdy Lang (hruškovitý tvar), Li (oválný tvar) a mnoho dalších. Z mnoha odrůd nad ostatními zcela vyniká odrůda Redlands 4 původem z Kalifornie. Tato odrůda překvapila nejen vysokou plodností a velmi dobrou chutí, ale i velikostí a vůní plodu a navíc v některých plodech není pecka. Mimo konzumaci čerstvých plodů se plody využívají k sušení, na kompoty, proslazují se, nakládají do alkoholu apod. Fantazii se meze nekladou. Jsou také významnou součástí čínského lidového lékařství (známé pod názvem Da Zhao), kde se používají na léčení vysokého tlaku, nespavosti a dalších nemocí. A také mají vysoký obsah rutinu, vitaminu C, železa a jodu.

Množí se docela snadno. Semena vyžaduji skarifikaci a někdy klíčí i dva roky. Semenáče jsou vitální a roubování je snadné. Starší rostliny vytváří kořenové odnože, které lze s úspěchem od mateční rostliny oddělit a dále pěstovat samostatně. I když je možné množení laboratorní metodou in vitro, v našich podmínkách je lepší množení výsevem semen a následné roubování případně řízkování kořenovými řízky ve vhodných kultivačních podmínkách. Matečnice kulturních odrůd jujuby se u nás nachází např. v sadu zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici, kde byly na staré semenáče naroubovány rouby dovezené od Rogera Meyera z Kalifornie. Většina roubů se ujala, dobře rostou a plodí. S probíhající změnou klimatu se jujuba jeví jako vhodné doplnění sortimentu nejen kvůli chutným plodům, ale i pro svou odolnost vůči pozdním mrazům, suchu a vysokým teplotám.

Zdeněk Černoch

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu