Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

vyznání


Ludvík Kunc, č. 3/2018, s. 37

„Nejsem biolog. Má láska ke zvířatům se promítala do kresby, malby, plastiky či fotografie. Skicoval jsem, modeloval, portrétoval stovky zvířat - vždycky s obrovským zanícením, ale nikdy s celým uspokojením nad výsledkem. Čím perfektněji jsem zvíře dokázal ,popsat‘, tím víc jsem si uvědomoval, že jsem nedokázal to podstatné - objevit ho. Snažil jsem se do něho proniknout mnohaletou prací se zvířaty v zoo. Zmocňovala se mne posedlost být v neustálém styku se zvířaty, všemi smysly je ostře vnímat, a protože jsem bažil po tom, vidět je v činnosti, v pohybu, snažil jsem se jim ho různými a často pracnými způsoby umožnit. Mám-li to vyjádřit žertem, ,dožil jsem se na zvířatech mnoha a mnoha radostí‘, ale jejich skutečné uvršení znamenal teprve Sixi.

Se Sixim jsem začal pronikat do složité jednoduchosti zvířecího světa, poznal jsem zvláštní druh krutosti, zvláštní lhostejnost, nádhernou bezprostřednost, nesdělitelnou životní svěžest, vzácnou samozřejmost partnerství dvou různých živých tvorů. Rysa už nakreslím či namaluju bez oné vnitřní tísně, která mě svazovala.

Musel jsem se ,porysit‘, abych Sixiho poznal. Ale zároveň jsem v sobě musel utvářet člověka - a obojí podivně souviselo.“

(z knihy Ludvíka Kunce Život s karpatským rysem)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu