Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Mokřady. Ekologie, ochrana a udržitelné využívání


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 50

Editoři Hana Čížková, Libuše Vlasáková a Jan Květ. Vydala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v edici Episteme, 632 s., České Budějovice 2017

Dne 25. června 2018 byly uděleny Ceny Josefa Hlávky za odbornou a vědeckou literaturu za rok 2017.

Cena Josefa Hlávky je udělována společně Nadací Český literární fond a Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury publikovanou v České republice. Jedná se o prestižní ocenění, jediné svého druhu v oblasti odborné a vědecké literatury v České republice. V oblasti věd o živé přírodě byla na zámku Lužany u Přeštic cena udělena prof. Haně Čížkové, CSc., Mgr. Libuši Vlasákové, RNDr. Janu Květovi, dr. h. c., a kolektivu autorů za knihu Mokřady - Ekologie, ochrana a udržitelné využívání.

Dílo představuje první české původní souhrnné zpracování problematiky mokřadů. Kromě obecné charakteristiky mokřadů zahrnuje popis hlavních typů přímořských i vnitrozemských mokřadů včetně mělkých vod a lesů mokrých stanovišť, přičemž hlavní pozornost je věnována mokřadům České republiky. Samostatné kapitoly jsou věnovány funkční a strukturní charakteristice mokřadních ekosystémů a interakcím mezi mokřady a člověkem. Kniha je zdrojem základních informací o ekologii, ochraně, obnově a využívání mokřadů. Odkazuje na více než tisíc původních informačních zdrojů, a tak je možné z ní vycházet i při hlubším poznávání mokřadů. Jedná se o společné dílo třiceti českých odborníků působících v oblastech výzkumu, využívání a ochrany mokřadů.

Jako čtenář-laik si netroufám přinést zodpovědný zevrubný komentář 632 stran sepsaných ve 27 kapitolách a 120 podkapitolách (kromě předmluvy, poděkování, odborné charakteristiky editorů a autorů a soupisu literatury). Takové recenze přinesli a přinesou recenzenti erudovanější.

Svazek váží 1 373 gramů, ale váha slov, kterými je zaplněn, se mi zdá mnohem větší. Pomaličku listuji a na přeskáčku pročítám. Pod pojmem mokřad si tedy můžeme představit stále nebo jen po určitou dobu zatopené území, nebo území s půdou stabilně nasycenou podzemní vodou. - Ano, to si umím představit vzpomínajíc na túru prosluněnou, leč stále podmáčenou jezerní oblastí nedaleko norského Trondheimu. A mnohem dříve, v dětství a mládí, výlety na Pálavu spojené s cestou napříč krásnou lužní krajinou. V obou případech to slastné měkké našlapování s rytmickým čvachtáním. - Takové ekosystémy mají mnoho podob, například bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy, tedy území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, s vodou tekoucí i stojatou, sladkou, slanou nebo něco mezi… A taky je dobré v dnešním globálním světě znát i jejich různá pojmenování: wetland, zones humide, humedales, bolota či mokrye mestoobitanija, Feuchtgebiete… Nadále ale zůstanu u slova mokřad. Nacházejí se na všech kontinentech, dle nejnovějších bádání i v Antarktidě pod ledovcem. V Evropě se o největší rozlohy mokřadů starají delty řek Rhôny, Quadalquiviru, Ebra, Dunaje a Volhy. V Africe jsou to řeky Zaire (dříve Kongo), Nil, Niger a Zambezi, povodí Viktoriina jezera a jezera Čad nebo vnitrozemská delta řeky Okavango. V Asii nalezneme nejrozsáhlejší plochy v Indii, Číně, Indonésii, Bangladéši, Thajsku a Vietnamu, v Severní Americe jsou největší mokřadní komplexy v oblasti Hudsonova a Jamesova zálivu, kanadských vnitrozemských delt a samozřejmě je vytváří řeka Mississippi. Nejznámější mokřady se nachází na Floridě. V Jižní Americe se o většinu „práce“ postarají řeky Amazonka, Paraguay, Orinoko či litorální pásmo jezera Titicaca. V Austrálii jsou specifickým typem mokřadů korálové útesy, mangrovy s brakickými vodami a pobřeží lemující podmořské „trávníky“. A k těm všem patří statisíce větších či menších a ještě menších mokřadů, jež vytvářejí speciální prostředí. A jsme u sucha a boje s ním, u jádra věci. Klepeme hřebíček přímo na hlavičku, neboť vodu do krajiny nenavrátí vodní nádrže, jež budou jen bezmocně vzhlížet k vysychajícím řekám, jež je nedokážou naplnit. Význam mokřadů pro udržení vody v krajině, pro ovlivňování místního klimatu, biodiverzitu a lidské živobytí je dnes nezpochybnitelný, stejně jako nutnost je chránit a využívat na principu udržitelnosti. Velký význam pro šíření povědomí o nezastupitelné úloze mokřadů mají jistě i mezinárodní úmluvy a programy zaměřené na jejich ochranu. Aby se k tomu přidal rozum i cit nás všech, co jsme na planetě Zemi na návštěvě, k tomu nám dopomáhej Bůh.

Kniha byla zpracována a vydána v rámci projektu Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky, který byl řešen v letech 2015-2017 a byl financován z EEA fondů v programovém období 2010-2014. Projekt, na kterém se kromě Ministerstva životního prostředí podílelo dalších sedm partnerských organizací, byl koordinován na sekci ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí a významně přispěl ke zvýšení znalostí a informovanosti o významu a funkci mokřadů v krajině a naplňování Ramsarské úmluvy o mokřadech Českou republikou.  www.pdpmokrady.cz

Autorka k recenzi použila tiskovou zprávu MŽP k udělení Ceny J. H. a citace z knihy.

Bohdana Fabiánová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu