Čtení na tyto dny

Principy

Muž
naklání se k dítěti
důrazně říká
nad rudou růží
To je heřmánek
opakuj
a dobrásek opakuje
heřmánek je to

Heřmánku můj
jedno mi to není
Víš o nás ještě
růžičko červená

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Mokřady. Ekologie, ochrana a udržitelné využívání


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 50

Editoři Hana Čížková, Libuše Vlasáková a Jan Květ. Vydala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v edici Episteme, 632 s., České Budějovice 2017

Dne 25. června 2018 byly uděleny Ceny Josefa Hlávky za odbornou a vědeckou literaturu za rok 2017.

Cena Josefa Hlávky je udělována společně Nadací Český literární fond a Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury publikovanou v České republice. Jedná se o prestižní ocenění, jediné svého druhu v oblasti odborné a vědecké literatury v České republice. V oblasti věd o živé přírodě byla na zámku Lužany u Přeštic cena udělena prof. Haně Čížkové, CSc., Mgr. Libuši Vlasákové, RNDr. Janu Květovi, dr. h. c., a kolektivu autorů za knihu Mokřady - Ekologie, ochrana a udržitelné využívání.

Dílo představuje první české původní souhrnné zpracování problematiky mokřadů. Kromě obecné charakteristiky mokřadů zahrnuje popis hlavních typů přímořských i vnitrozemských mokřadů včetně mělkých vod a lesů mokrých stanovišť, přičemž hlavní pozornost je věnována mokřadům České republiky. Samostatné kapitoly jsou věnovány funkční a strukturní charakteristice mokřadních ekosystémů a interakcím mezi mokřady a člověkem. Kniha je zdrojem základních informací o ekologii, ochraně, obnově a využívání mokřadů. Odkazuje na více než tisíc původních informačních zdrojů, a tak je možné z ní vycházet i při hlubším poznávání mokřadů. Jedná se o společné dílo třiceti českých odborníků působících v oblastech výzkumu, využívání a ochrany mokřadů.

Jako čtenář-laik si netroufám přinést zodpovědný zevrubný komentář 632 stran sepsaných ve 27 kapitolách a 120 podkapitolách (kromě předmluvy, poděkování, odborné charakteristiky editorů a autorů a soupisu literatury). Takové recenze přinesli a přinesou recenzenti erudovanější.

Svazek váží 1 373 gramů, ale váha slov, kterými je zaplněn, se mi zdá mnohem větší. Pomaličku listuji a na přeskáčku pročítám. Pod pojmem mokřad si tedy můžeme představit stále nebo jen po určitou dobu zatopené území, nebo území s půdou stabilně nasycenou podzemní vodou. - Ano, to si umím představit vzpomínajíc na túru prosluněnou, leč stále podmáčenou jezerní oblastí nedaleko norského Trondheimu. A mnohem dříve, v dětství a mládí, výlety na Pálavu spojené s cestou napříč krásnou lužní krajinou. V obou případech to slastné měkké našlapování s rytmickým čvachtáním. - Takové ekosystémy mají mnoho podob, například bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy, tedy území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, s vodou tekoucí i stojatou, sladkou, slanou nebo něco mezi… A taky je dobré v dnešním globálním světě znát i jejich různá pojmenování: wetland, zones humide, humedales, bolota či mokrye mestoobitanija, Feuchtgebiete… Nadále ale zůstanu u slova mokřad. Nacházejí se na všech kontinentech, dle nejnovějších bádání i v Antarktidě pod ledovcem. V Evropě se o největší rozlohy mokřadů starají delty řek Rhôny, Quadalquiviru, Ebra, Dunaje a Volhy. V Africe jsou to řeky Zaire (dříve Kongo), Nil, Niger a Zambezi, povodí Viktoriina jezera a jezera Čad nebo vnitrozemská delta řeky Okavango. V Asii nalezneme nejrozsáhlejší plochy v Indii, Číně, Indonésii, Bangladéši, Thajsku a Vietnamu, v Severní Americe jsou největší mokřadní komplexy v oblasti Hudsonova a Jamesova zálivu, kanadských vnitrozemských delt a samozřejmě je vytváří řeka Mississippi. Nejznámější mokřady se nachází na Floridě. V Jižní Americe se o většinu „práce“ postarají řeky Amazonka, Paraguay, Orinoko či litorální pásmo jezera Titicaca. V Austrálii jsou specifickým typem mokřadů korálové útesy, mangrovy s brakickými vodami a pobřeží lemující podmořské „trávníky“. A k těm všem patří statisíce větších či menších a ještě menších mokřadů, jež vytvářejí speciální prostředí. A jsme u sucha a boje s ním, u jádra věci. Klepeme hřebíček přímo na hlavičku, neboť vodu do krajiny nenavrátí vodní nádrže, jež budou jen bezmocně vzhlížet k vysychajícím řekám, jež je nedokážou naplnit. Význam mokřadů pro udržení vody v krajině, pro ovlivňování místního klimatu, biodiverzitu a lidské živobytí je dnes nezpochybnitelný, stejně jako nutnost je chránit a využívat na principu udržitelnosti. Velký význam pro šíření povědomí o nezastupitelné úloze mokřadů mají jistě i mezinárodní úmluvy a programy zaměřené na jejich ochranu. Aby se k tomu přidal rozum i cit nás všech, co jsme na planetě Zemi na návštěvě, k tomu nám dopomáhej Bůh.

Kniha byla zpracována a vydána v rámci projektu Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky, který byl řešen v letech 2015-2017 a byl financován z EEA fondů v programovém období 2010-2014. Projekt, na kterém se kromě Ministerstva životního prostředí podílelo dalších sedm partnerských organizací, byl koordinován na sekci ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí a významně přispěl ke zvýšení znalostí a informovanosti o významu a funkci mokřadů v krajině a naplňování Ramsarské úmluvy o mokřadech Českou republikou.  www.pdpmokrady.cz

Autorka k recenzi použila tiskovou zprávu MŽP k udělení Ceny J. H. a citace z knihy.

Bohdana Fabiánová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu