Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Z historie Hodiny Země


Matěj Hollan, č. 2/2010, str. 9

První Hodina Země (Earth hour) proběhla 31. března 2007, kdy více než 2,2 milionu domácností a fi rem v australském Sydney vypnulo na hodinu světla. Uplynul jeden rok a Hodina Země dosáhla do 370 měst a obcí ve více než 35 zemích a 18 časových pásmech. Kampaň se z události v Sydney proměnila v celosvětové hnutí za trvale udržitelný život. Odhadem 50 až 100 milionů lidí po celém světě zhaslo v roce 2008, potemněly i světově známé dominanty, včetně mostu Golden Gate v San Francisku, římského Kolosea, reklamy na Coca-Colu na náměstí Times Square nebo hotelu Jumeirah v Dubaji.

Třetí ročník Hodiny Země 2009 se stal dosud nejrozsáhlejší dobrovolnou akcí vůbec. Svá světla vypnulo 4 159 měst v 88 zemích, včetně 79 hlavních měst a 9 z 10 nejlidnatějších velkoměst. Mezi světově známými stavebními památkami, které akci podpořily, byla např. Sfi nga a pyramidy v Gíze, socha Krista Spasitele v Brazílii nebo pařížská Eiffelova věž. V ČR se jako jediná obec zapojil Hostětín. Tento jednoduchý, přitom viditelný čin - zhasnutí světla - poskytl silný mandát světovým leadrům pro přípravu kodaňské konference OSN o klimatických změnách v prosinci 2009.

WWF pro letošní rok oslovila Český svaz ochránců přírody, aby Hodinu Země 2010 koordinoval v Česku. Konkrétní organizační práci má na starosti ZO ČSOP Veronica. Mezi prvními v ČR se do akce přihlásila tato města a obce: Křižánky (veřejné osvětlení), Říčany (Masarykovo náměstí), Třeboň (osvětlení kostelní věže a věže historické radnice), Ústí nad Labem (nasvícení dominant), Desná (nasvícení kulturních památek Riedlova vila a Riedlova hrobka), Telč (veřejné osvětlení v centru města, na historickém náměstí Zachariáše z Hradce, které je zapsáno na seznamu světového kulturního a historického dědictví UNESCO), Vimperk (celonoční zhasnutí vimperského zámku a městské zvonice), Nový Jičín (vybrané části města), Topolany (veřejné osvětlení), Ostopovice (veřejné osvětlení). Celkem se v Česku připojilo 34 obcí a měst, 35 firem a společností, prostřednictvím Facebooku přes 20 000 lidí. Děkujeme. Fotografie a další info na http:// www.veronica.cz/hodinazeme/.

Povzbuzováním měst, firem i jednotlivců k účasti na této akci - vypnout světla byť i na pouhou jednu hodinu - obdržel svět důležité poselství, že je nutné zaměřit se na klimatické změny. Potvrdilo se, že přispět může každý z nás. Máte-li zájem se do této akce zapojit příští rok, oslovte svého šéfa nebo starostu, aby se k akci přidal, nebo si doma udělejte černou hodinku.

Matěj Hollan
člen ZO ČSOP Veronica, koordinátor akce v ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu