VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Magdalenu Říčnou jsem poznal v polovině osmdesátých let jako vynikající zpěvačku lidových písní. V brněnském folklorním souboru Javorník i tančila, později též vedla pěvecký sbor. Teprve zprostředkovaně - vlastně díky společnému muzicírování - jsem se seznamoval s jejím výtvarným působením.

Lenka se věnuje propagační grafice i volné tvorbě. Před studiem na Fakultě architektury absolvovala v Brně Střední uměleckoprůmyslovou školu - je žačkou profesorů Jiřího Šindlera a Dalibora Chatrného. Od roku 1982 pravidelně vystavuje (Praha, Brno, Znojmo, Lysice, Boskovice, Náměšť nad Oslavou, Oslo, Stockholm), její práce jsou mj. zastoupeny ve sbírkách Moravské galerie v Brně, obrazy putovaly do soukromých sbírek v Evropě i za mořem. Rozsah jejího díla by si zasloužil monografické zpracování. Pracuje se slepotisky, pastely a akvarely, věnuje se ilustraci, knižní grafice a kaligrafii, navrhla desítky obalů na knihy a CD. Od poloviny devadesátých let, kdy se spřátelila s psycholožkou, překladatelkou a básnířkou Kristinou Černou, každoročně vydávají poetický kalendář, oblíbený a vyhledávaný milovníky výtvarného umění a poezie, jehož ukázky jsou i v obrazovém doprovodu tohoto čísla Veroniky. Dělá také nejrůznější výtvarné návrhy i rozsáhlé velkoformátové realizace, interiérové úpravy liturgických prostor, skleněné mozaiky v moderních i starých sakrálních stavbách atd. Zobrazení fauny - ptáků, oveček, koní a koček, myší, hadů - najdete v její tvorbě častěji než lidské figurální motivy. Tu a tam zachytí i andělskou bytost, tematicky však převažují krajiny. Když se v jejích akvarelech jemné tóny barev potkávají s linií kresby, můžete mít pocit, že na vás dýchlo něco ze spontánní „východní“ kaligrafické kreativity.

Pracujeme se ženou jako psychoterapeuti a oba máme zkušenost, že Lenčiny obrazy lidem pomáhají ke ztišení a usebrání. Zdá se mi, že jak Lenka zpívá, tak kreslí a maluje; i v jejím zpěvu objevíte cit pro rovný tón i jeho přirozenou barvu, pro harmonii. Přirozenost vidím i v jejím výtvarném výrazu, její tvorba je čistá, citlivá, bez svévole a okázalosti. Charakteristický je smysl pro čistou bílou a odstíny světla. Řekl bych, že Lenčina práce se zkratkou a náznaky nám otevírá pohled k tajemství, které je „za“ pojmenovatelným - a přitom se v nás probouzí pocit, že je to, jak to má být.

PhDr. Ludvík Běťák (1947), psycholog, muzikant a zpěvák folklorista, autor a publicista, podílí se na překladech díla C. G. Junga.