Vstup pro předplatitele: |
bylo
příliš mnoho kamení
na zemi
a země porodila stromy
bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí
a země
porodila člověka
a člověk
vzal sekeru
(Jan Tluka)
Králová, H. (ed.): Řeky pro život. Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. ZO ČSOP Veronica, Brno 2001, 440 s., 251 fotografií.
Rozsáhlá publikace, kterou se po více než jeden a půl roce usilovné práce podařilo vydat, měla být původně pouze překladem druhého, rozšířeného vydání britské příručky The New Rivers and Wildlife Handbook z roku 1994. Je potěšující, že se překladatelka Helena Králová rozhodla ke konečnému zpracování přizvat řadu specialistů z našich odborných institucí a vysokých škol, upravit text na poměry území České republiky a rozšířit ho i o zkušenosti z revitalizací v Nizozemí. Vznikla tak jedinečná česká verze původního díla zabývajícího se všestranným přístupem k vodním tokům a jejich nivám, zejména zachováním jejich přirozené životodárné funkce a přírodní rozmanitosti vodních a mokřadních společenstev, tedy péčí o toky ve prospěch živé přírody.
Publikace je členěna do pěti částí. Část 1 se zabývá základní charakteristikou říční geomorfologie, hydrologickými charakteristikami a stanovištními požadavky rostlin a živočichů říčních biotopů. Část 2 objasňuje nezbytnost ekologického a geomorfologického průzkumu před prováděním zásahů na tocích. Část 3 rozebírá různé metody péče o řeky a uvádí příklady, které se nejlépe osvědčily v praxi. Část 4 je souborem případových studií informujících na konkrétních realizovaných zásazích z Velké Británie o úpravách vyhovujících přírodě. V části 5 pak jsou uvedeny zkušenosti a příklady z Nizozemí, které se v jednotlivostech liší od řešení britských. Vlastní text je doplněn přílohami o zásadách bezpečnosti práce a ochrany zdraví při činnostech prováděných na tocích, citací ze směrnic EU - Natury 2000 a Rámcové směrnice o vodách, přehledem vybraných druhů rostlin a živočichů vázaných na řeky a výkladovým slovníčkem vybraných pojmů a použitých zkratek. Závěrečný přehled literatury z původní britské verze je u jednotlivých kapitol doplněn o českou odbornou literaturu vztahující se k tématu.
Vydavatelé první verze originálu z Královské společnosti pro ochranu ptáků z Velké Británie v roce 1984 předpokládali, že nazrál čas ke změně přístupu k řekám, do té doby lidmi znásilňovaných do přímočarých geometricky pravidelných, nezřídka vydlážděných či dokonce vybetonovaných koryt, v nichž protékala tekutina téměř bez života, jen zdánlivě připomínající vodu, základ životních pochodů této planety. V předcházejícím období se v Anglii podařilo zlepšit čistotu toků a vytvořit tak předpoklad k postupné revitalizaci. Jak začít a provádět úpravy, měla pomoci zpracovaná příručka. V dalších letech pak došlo v Anglii k celospolečenské změně náhledu na péči o vodní toky a přilehlé biotopy a po deseti letech bylo nezbytné příručku přepracovat do aktuální a podstatně rozšířené podoby i s ukázkou a hodnocením již realizovaných úprav řek.
Vychází-li nyní česká verze této příručky, lze předpokládat, že jsme se u nás dostali do období, ve kterém byla Anglie v roce 1984. To znamená, že se zlepšila čistota vod a nazrál čas začít měnit koryta toků a jejich okolí z ryze technického díla směrem k přírodnímu prostředí. Díky vydané publikaci můžou ti, kterým je určena a kteří chtějí realizovat úpravy toků, čerpat náměty a nápady ověřené praxí a věřím, že sami je nejen rozvinou a zdokonalí, ale přijdou i na řešení nová, která se časem objeví v následně novelizovaném dalším českém vydání příručky, které si vynutí komplexní změna náhledu na péči o naše řeky a také aplikace norem EU po našem přijetí do Evropské unie.
Publikace mohla být vydána jen díky všeobecné a hlavně finanční podpoře Královské společnosti pro ochranu ptáků (The Royal Society for the Protection of Birds - RSPB) z Velké Británie a Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Na vydání také přispěli správci našich toků, státní podniky Povodí Labe, Odry, Ohře a Vltavy. Zarážející je však absence „domácího“ správce Povodí Moravy. Inu ke změně firemního myšlení a přístupu ke správě námi svěřených vodních toků zřejmě nestačí jen výměna na postu generálního ředitele.
Věřme tedy, že je pravdivé konstatování z úvodního slova prof. Koháka k české verzi, že „bezohledné poničení naší země není nezvratné. Je třeba vůle, představivosti a ovšem zcela konkrétní představy - jak na to“. A návod jak na to příručka Řeky pro život předkládá. To ostatní pak záleží již jen na nás.
Jaroslav Hrabec