Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Helena Králová (ed.): Řeky pro život


Jaroslav Hrabec, č. 5/2002, s. 28

Králová, H. (ed.): Řeky pro život. Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. ZO ČSOP Veronica, Brno 2001, 440 s., 251 fotografií.

Rozsáhlá publikace, kterou se po více než jeden a půl roce usilovné práce podařilo vydat, měla být původně pouze překladem druhého, rozšíře­ného vydání britské příručky The New Rivers and Wildlife Handbook z roku 1994. Je potěšující, že se překladatelka Helena Králová rozhodla ke ko­nečnému zpracování přizvat řadu specialistů z na­šich odborných institucí a vysokých škol, upravit text na poměry území České republiky a rozší­řit ho i o zkušenosti z revitalizací v Nizozemí. Vznikla tak jedinečná česká verze původního díla zabývajícího se všestranným přístupem k vodním tokům a jejich nivám, zejména zachováním jejich přirozené životodárné funkce a přírodní rozmani­tosti vodních a mokřadních společenstev, tedy pé­čí o toky ve prospěch živé přírody.

Publikace je členěna do pěti částí. Část 1 se za­bývá základní charakteristikou říční geomorfolo­gie, hydrologickými charakteristikami a stano­vištními požadavky rostlin a živočichů říčních biotopů. Část 2 objasňuje nezbytnost ekologic­kého a geomorfologického průzkumu před pro­váděním zásahů na tocích. Část 3 rozebírá různé metody péče o řeky a uvádí příklady, které se nej­lépe osvědčily v praxi. Část 4 je souborem přípa­dových studií informujících na konkrétních rea­lizovaných zásazích z Velké Británie o úpravách vyhovujících přírodě. V části 5 pak jsou uvedeny zkušenosti a příklady z Nizozemí, které se v jed­notlivostech liší od řešení britských. Vlastní text je doplněn přílohami o zásadách bezpečnosti prá­ce a ochrany zdraví při činnostech prováděných na tocích, citací ze směrnic EU - Natury 2000 a Rámcové směrnice o vodách, přehledem vybra­ných druhů rostlin a živočichů vázaných na ře­ky a výkladovým slovníčkem vybraných pojmů a použitých zkratek. Závěrečný přehled literatu­ry z původní britské verze je u jednotlivých kapi­tol doplněn o českou odbornou literaturu vztahu­jící se k tématu.

Vydavatelé první verze originálu z Královské společnosti pro ochranu ptáků z Velké Británie v roce 1984 předpokládali, že nazrál čas ke změ­ně přístupu k řekám, do té doby lidmi znásilňova­ných do přímočarých geometricky pravidelných, nezřídka vydlážděných či dokonce vybetonova­ných koryt, v nichž protékala tekutina téměř bez života, jen zdánlivě připomínající vodu, základ životních pochodů této planety. V předcházejí­cím období se v Anglii podařilo zlepšit čistotu toků a vytvořit tak předpoklad k  postupné revi­talizaci. Jak začít a provádět úpravy, měla pomo­ci zpracovaná příručka. V dalších letech pak do­šlo v Anglii k celospolečenské změně náhledu na péči o vodní toky a přilehlé biotopy a po deseti letech bylo nezbytné příručku přepracovat do ak­tuální a podstatně rozšířené podoby i s ukázkou a hodnocením již realizovaných úprav řek.

Vychází-li nyní česká verze této příručky, lze předpokládat, že jsme se u nás dostali do obdo­bí, ve kterém byla Anglie v roce 1984. To zna­mená, že se zlepšila čistota vod a nazrál čas začít měnit koryta toků a jejich okolí z ryze technické­ho díla směrem k přírodnímu prostředí. Díky vy­dané publikaci můžou ti, kterým je určena a kte­ří chtějí realizovat úpravy toků, čerpat náměty a nápady ověřené praxí a věřím, že sami je ne­jen rozvinou a zdokonalí, ale přijdou i na řešení nová, která se časem objeví v následně novelizo­vaném dalším českém vydání příručky, které si vynutí komplexní změna náhledu na péči o naše řeky a také aplikace norem EU po našem přijetí do Evropské unie.

Publikace mohla být vydána jen díky všeobec­né a hlavně finanční podpoře Královské společ­nosti pro ochranu ptáků (The Royal Society for the Protection of Birds - RSPB) z Velké Británie a Velvyslanectví Nizozemského království v Pra­ze. Na vydání také přispěli správci našich toků, státní podniky Povodí Labe, Odry, Ohře a Vltavy. Zarážející je však absence „domácího“ správce ­Povodí Moravy. Inu ke změně firemního myšle­ní a přístupu ke správě námi svěřených vodních toků zřejmě nestačí jen výměna na postu gene­rálního ředitele.

Věřme tedy, že je pravdivé konstatování z úvod­ního slova prof. Koháka k české verzi, že „bezo­hledné poničení naší země není nezvratné. Je tře­ba vůle, představivosti a ovšem zcela konkrétní představy - jak na to“. A návod jak na to příruč­ka Řeky pro život předkládá. To ostatní pak zá­leží již jen na nás.

Jaroslav Hrabec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu