VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Kam, co a kdy zasadit?

Cypřiš na návsi - tvarovaný živý plot na okraji louky.

Lípa u křížku - střemcha u potoka - mateřídouška na mezi.

Že první skupina jsou příklady nevhodné a druhá je ukázkou vzorovou, je nasnadě. Ne vždy je ale situace tak jednoznačná. Pro správné rozhodnutí, co a kam vysadit, je dobré si uvědomit, do jakého prostředí rostlinu sázíme a co od ní očekáváme.

KAM?

Sázíme do volné krajiny či ve městě? Je místo zastíněné či plně osluněné? Je lokalita vlhká, suchá či se jedná o natolik pozměněné prostředí, že bude třeba zvolit dřevinu, která se podmínkám dokáže přizpůsobit. Ráz místa výsadby a podmínky na stanovišti by měly být hlavní v rozhodování o charakteru výsadby.

CO?

Jehličnany × listnáče - záleží na místě výsadby a podmínkách. Obecně u nás mají větší tradici i opodstatnění listnaté dřeviny, je to dáno klimatem, krajinným rázem, historickými souvislostmi i pěstebními vlastnostmi obou skupin. Absurdním příkladem by byla například smrková alej uprostřed města.

Cílová velikost dřeviny - velký strom musí mít dostatek prostoru, to platí nejen pro část nad zemí, ale i pro kořeny. Ty potřebují nejen dostatek vzduchu, vody a živin, ale také prostor, kde kotvit.

Velikost sazenice - v krajině je to jiné než ve městech, v lesích jiné než v zahradách. V urbanizovaném prostředí se obvykle vysazují sazenice stromů, jejichž velikost udává obvod kmínku. Nejčastěji je to 14-16 cm. Tyto sazenice se poměrně dobře ujímají, mají již zapěstovanou korunku a nejsou příliš drahé. Menší velikosti jsou snadným terčem vandalů, větší se zase obtížněji ujímají, pokud nejsou předem dobře připraveny.

KDY?

Termín výsadby - nejlépe je sázet na podzim, rostliny se nejlépe ujímají. Podzimní a zimní vláha pomohou dřevině snáze zakořenit. Jarní období vhodné pro výsadbu je výrazně kratší. Sazenice v kontejneru lze sázet v průběhu celého roku, avšak se zvýšenými nároky na zálivku, stínění apod.

JAK?

Jak zasadit a jak pečovat?

Plánování výsadby je základem úspěchu, nesprávným provedením lze ale dobrý záměr pohřbít. O úspěchu celé akce pak rozhodne péče v dalších letech.

Výsadbová jáma - šířka jámy by měla odpovídat volnému rozprostření kořenů v případě prostokořenných sazenic, v případě výsadby rostlin s balem by měla být o polovinu širší než bal. Hloubka je shodná s výškou balu. Jámu je dobré po obvodu rozrušit, aby se kořeny nestáčely podél hladkých stěn a nevznikl květináčový efekt. V případě nekvalitní zeminy je vhodné provést výměnu půdy, obvykle do 50 % objemu a promísit s původní zeminou, aby nevznikl příliš velký kontrast mezi jámou a okolím a kořeny opět nezůstaly jen v prostoru jámy.

Kotvení - vysazená rostlina se kotví 1-3 kůly podle typu sazenice. Kotvení udrží stromek ve vzpřímeném růstu a zabrání poškození drobných kořínků v případě pohybu sazenice (větrem, záměrným vyvrácením apod.). Kotvení je třeba kontrolovat, povolovat zaškrcené úvazky a včas je odstranit.

Mulčování - s louží k udržení vlhkosti a zamezení růstu plevelů ve výsadbové míse. Mulčovat lze hmotou organickou (štěpka, borka, sláma) či anorganickou (štěrk, kamenivo). Mulč by neměl být v přímém kontaktu s kmenem.

Odplevelování - kde mulč přestane plnit svoji funkci, je dobré mechanické odplevelení okolí sazenice. Plevelné rostliny sazenici konkurují, ubírají vláhu a živiny. Spolu s odplevelením je dobré prokypření půdy, především ve zhutněných plochách, protože kořeny potřebují nejen vodu a živiny, ale také vzduch.

Zálivka - při výsadbě běžně velké sazenice je dobré stromu dodat 60-80 litrů vody. Další zálivky pak v množství 60 litrů 8-10× za vegetaci v závislosti na klimatických podmínkách. Četnost zálivky se v dalších letech postupně snižuje, aby se stromy adaptovaly na místní podmínky. Chybou je časté zalévání malým množstvím vody, rozvíjí se pouze povrchové kořínky, rostlina se nenaučí hospodařit s vodou.

Řez při výsadbě a po ní - při výsadbě je cílem srovnat poměr mezi nadzemní a podzemní částí. Malé kořeny by velkou korunku neutáhly. Cílem řezu při výsadbě je rovněž podpora správného růstu a odstranění rodících se defektů ve větvení.

Ing. Alexandra Koutná, Veřejná zeleň města Brna