Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Léto s kůrovcem


Tomáš Růžička, č. 3/2019, s. 1

Foto Josef Ptáček

Letošní léto pokračovala gradace kůrovce ve smrkových lesích, a pokud si někdo nevšiml usychajících smrků a nových holin v roce loňském, letos už nezůstává nikdo na pochybách, že doba smrková definitivně končí. Tak rychlý rozpad smrkových monokultur nemá v historii našeho lesnictví obdoby. Proto jsme svědky vzrušených debat a střetu názorů na vzniklou situaci. Máme již geneticky zakódováno, že hledáme nějakého viníka, potřebujeme ukázat prstem, kdo za to může. Strefujeme se do ochranářů, do lesních hospodářů, do myslivců… A jak už to bývá, v těchto debatách se projevují i silná ega jednotlivých aktérů, nemluvě o politických ambicích či nezřídka ekonomických zájmech toho či onoho.

Prázdniny byly tedy plné kůrovce ve všech médiích. Toto výbušné téma v závěru léta krátce zastínil jen rozruch kolem přemnožení hrabošů a vydaného povolení k plošnému používání jedu Stutox II, které naštěstí vydrželo v platnosti jen několik dnů. Téma kůrovce na výsluní znovu vynesla žaloba Jihočeského kraje na správu národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí proti navržené zonaci v národním parku. Že si kraj dokonce najal PR agenturu pro vedení kampaně proti postojům ministerstva, správy národního parku a vědců za 2,1 milionu Kč, jen dokresluje, jak velkým politickým tématem kůrovec zůstává.

V tomto čísle Veroniky se věnujeme tedy hlavně kůrovci a necháváme zaznít různé názory na současnou situaci a na to, co znamená pro budoucnost našich lesů. Hned úvodní článek lesnických entomologů z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně předkládá odpovědi na otázku, co je příčinou současné situace a jakou roli kůrovec v lesním ekosystému má. Protože jsou lesy i zásadní ekonomickou komoditou, není možné pominout ani tuto stranu pomyslné mince. Jak souvisí ekonomika lesního hospodářství s gradací kůrovce, vysvětluje Robert Babuka, místopředseda Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR. Tři otázky k budoucnosti lesů jsme položili různým vlastníkům lesa a odpovědi zástupců Lesů ČR a Biskupských lesů Biskupství ostravsko-opavského si určitě přečtěte v příspěvku Co nás čeká po kůrovci? Zaznamenali jsme pro vás netradiční formou „duelu“ i rozdílné názory na řešení kůrovcové kalamity v Jeseníkách. Své názory si zde vyměňuje vedoucí Správy CHKO Jeseníky s předsedou Společnosti přátel Jeseníků. Necháváme na vás, čtenářích Veroniky, abyste si udělali na situaci svůj vlastní názor. Nejlepší bude se do Jeseníků zajet podívat a na vlastní oči se seznámit se situací. Přesto i na místě samém je potřeba zapojit svou fantazii a podívat se do budoucnosti, jak bude krajina a les vypadat za dalších deset, dvacet, padesát let. Tento pohled do budoucnosti předkládá v tomto čísle Veroniky ředitel Regionálního pracoviště AOPK ČR Olomoucko Michal Servus.

V souvislosti s „lesnickým“ tématem tohoto čísla jsme nemohli nevzpomenout na výjimečného profesora Mrkvu. Citujeme též z fejetonu Karla Klostermanna, jak popisuje kůrovcovou kalamitu na Šumavě v roce 1870. V dalších článcích se dozvíte o rizicích použití chemických postřiků pro asanaci kůrovcového dříví. Možná vás překvapí i to, že u nás je známo přes 100 druhů kůrovců; o jejich životě se také dočtete. Dozvíte se ještě, proč se kůrovcová kalamita nevyhnula ani beskydským lesům, kdo získal Cenu AOPK ČR za ochranu přírody, jací největší ptáci Evropy navštívili jižní Moravu, kdo se stal Ropákem, jaké dary lesa v kapalném skupenství lze ochutnat v Alpách a ještě dál, jaká byla loňská klíšťová sezona a co s boreliózou. Otiskujeme také vítězný esej o klimatu z literární soutěže. Členovi redakční rady Vaškovi Štěpánkovi popřál za nás za všechny k narozeninám kyticí z pastvin Jan Lacina.

Ponořte se do čtení a vychutnejte si toto číslo, které jsme pro vás připravili s cílem obohatit vaše poznání, ale hlavně s cílem podnítit vaše přemýšlení. A k tomuto číslu ještě prosba na závěr: Zachovejte si optimistický pohled na svět. S ním jde totiž problémy řešit.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu