Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Rozplétání gordického uzlu


Mojmír Vlašín, č. 2/2010, str. 25

Pro ty, kdo to ještě neví: v jihozápadním cípu CHKO Bílé Karpaty, blízko Radějova, se rozkládá malebné údolí potoka Mandát, jehož podstatná část je od roku 1989 obehnána bytelným plotem a uvnitř, na cca 1 600 ha, probíhá intenzivní chov spárkaté zvěře, především daňka skvrnitého. To je tedy Obora Radějov. Kromě množství chované zvěře se tu ovšem nachází také přírodní rezervace Kútky a několik typů hodnotných lučních i lesních přírodních biotopů s vzácnými druhy rostlin a živočichů. Celé území obory je součástí velké evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

Územní překryv přírodních hodnot a zájmů o intenzivní využívání, ať mají tyto zájmy jakoukoliv podobu, vždy představuje principiální střet. V popisovaném území problém dlouho doutnal pod povrchem, na jaře roku 2006 ale „konečně“ propukl souběhem několika skutečností v otevřený oheň, který od té doby přerostl v poměrně masivní požár. Tím končím s metaforou. Fakticky jde o nárůst přímých i nepřímých negativních projevů působení zvěře: sežrané zmlazení dřevin v lese, okousané a oloupané odrostlé stromy, zcela spasený bylinný lesní podrost, rozšlapané mokřady, sežrané téměř všechny kvetoucí byliny v loukách, plošná eutrofizace území a pomístní, ale četná narušení půdního povrchu a s tím související silné šíření expanzivních a rumištních druhů v lučním i lesním prostředí. O míře těchto vlivů nejlépe hovoří přiložené fotografie ze srovnávacích terénních pokusů.

Problém se přes značné úsilí nedaří vyřešit ve prospěch přírody, ačkoliv přírodní hodnoty soustředěné v dotčeném území jsou na první pohled mimořádné. Čím to? Máme přece právní systém, v němž je ochrana přírody zakotvena jako veřejný zájem, a máme síť správních orgánů ochrany přírody a myslivosti, které společně onen veřejný zájem hájí.

Tento systém sice funguje pro usměrnění beránků, ale na boj s tygrem nestačí. Neubránil jsem se opět metafoře. V čele obory stojí osoba mimořádných rétorických schopností, disponující prakticky neomezenými finančními prostředky, týmem právníků a výbornými kontakty v politické sféře (to je důležité, peníze totiž nejsou všechno, není nad pevná přátelství mezi pravými muži). Vášnivý lovec zvyklý bojovat za svou věc. Žádný beránek.

Nebudu zabíhat do podrobností, ale pro základní představu o těžkopádnosti správného úředního postupu a související šíři prostoru pro obstrukce a demagogickou rétoriku uvádím alespoň příklad. I přes nepochybnou realitu se musí ochrana přírody stále zabývat složitým a časově náročným dokazováním, že v území vůbec dochází k poškozování přírody a pokud ano, že to má souvislost s chovem zvěře.

Na závěr se potřetí a naposled uchyluji k přirovnání: postupem času a s přibýváním zúčastněných subjektů zašmodrchal se problém v docela slušný gordický uzel, jenž (jak napovídá historie, velká to učitelka života) je lépe rozetnout, než se jej snažit rozplést. To ovšem nezvládne jen tak někdo. Čas čekání na velikého Alexandra nestrávíme s rukama v klíně, neboť rozplétat je naše práce a navíc, co kdyby přece jen…

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu