Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Vzpomínka na profesora Radomíra Mrkvu


Petr Čermáček, č. 3/2019, s. 48

* 3. 9. 1934, Rychvald u Karviné   † 18. 12. 2018, Brno

Když jsem z popudu Antonína Bučka zaměřil svou disertaci na vliv sudokopytníků na lesní fytocenózy a dynamiku lesa, začal jsem svou práci pravidelně konzultovat s profesorem Mrkvou. Zpočátku pravda poněkud ostýchavě, neboť pan profesor bez rozpaků říkal svůj názor a stejně jako dokázal přímočaře pochválit, dokázal také „zdrbat“. Brzy jsem však zjistil, že právě tato přímočarost je jednou z jeho mnoha předností - bylo se možné nad jednou věcí přít a vzápětí nad jinou si svorně notovat… Když jsem se po intermezzu civilní služby vrátil doktorát dokončit, dostal jsem nabídku, která určila celou mou další dosavadní odbornou práci - nastoupil jsem na Ústav ochrany lesů a myslivosti jako odborný asistent, a stal se tak na několik let Mrkvovým nejbližším spolupracovníkem.

Za dlouhých cest na výzkumné plochy či při večerním sezení u piva po celodenní terénní práci, v úsměvných i hořkých vzpomínkách ožívala celá profesorova odborná kariéra. Po praxi v lesním provozu, kde působil v letech 1957-1960 jako technik na polesí v Nových Hradech a později jako referent na Lesním závodu Břeclav, nastoupil na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi nad Vltavou. I v lesnické praxi se zvládl věnovat výzkumu, v lesích za Poštornou například vlivu znečištění na mechy a lišejníky a jejich využití pro bioindikaci znečištění. Na tehdejší Lesnickou fakultu VŠZ v Brně nastoupil v roce 1964 jako asistent v oboru ochrany lesa již s velmi širokým profesním záběrem. V roce 1968 se aktivně účastnil fakultních protestů proti okupaci, a tak byl po prověrkách počátkem 70. let přeřazen na Ústav ekologie lesa, nejprve jako technik, teprve později, když „klatba“ poněkud vyčpěla, jako samostatný vědecký pracovník. Ústav sídlil v Brně-Soběšicích, pan profesor vzpomínal, jak v zimě jezdil do práce na běžkách… Působil tam až do roku 1990, kdy se vrátil zpět na Ústav ochrany lesů. V krátké době prošel všemi pedagogickými stupni. Přednášel ochranu lesa i našemu ročníku, přišedšímu na fakultu rovněž v prvním porevolučním roce. V letech 1994-1998 byl vedoucím ústavu a zásadně se zasadil o jeho transformaci a novou koncepci. Studentům zprostředkovával nejnovější poznatky, zapojoval je do řešení aktuálních otázek, byl respektovaným pedagogem. Ve vědecké práci se orientoval na úlohu hmyzu v přirozených lesních ekosystémech, škody v lesích způsobené abiotickými činiteli se zvláštním zřetelem na škody imisemi, škody zvěří a řešení nerovnováhy mezi lesnickým a mysliveckým hospodařením - právě toto téma nás úzce profesně spojovalo.

Za dlouhé roky náš vztah přerostl rámec profesní - pan profesor byl věrným účastníkem mých vernisáží či autorských čtení, na mohelenské stepi učil mou dceru chytat cvrčky… Já se stal korektorem jeho textů, nadšeným obdivovatelem jeho kaktusů a bonsají. O to bolestněji mi jeho přímočaré věty pronášené s jiskrou v oku, s mírně potutelným očekáváním reakce, chybí.

Petr Čermák (Čermáček)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu