|
Vstup pro předplatitele: |
Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá
A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají
Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji
A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají
A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly
(Jan Skácel)
Na konferenci Veřejné prostory - živá místa Harry Harbote ze společnosti Richter Spielgeräte mluvil o přírodních hřištích: „V současnosti se zvyšuje nutnost nabídnout dětem ve městě přírodní prostředí. Nejen proto, že děti potřebují přírodu, ale i proto, že příroda potřebuje děti. Jak jinak mohou v dospělosti chránit přírodu, když s ní nemají zážitky?“ Stejné je to s námi ostatními a s městem jako takovým. A proto potřebujeme ve městech vytvářet kvalitní, inspirující a lákavé prostory pro lidi. Jak je oživit nejen lidsky, ale i přírodně, jak to v komunitě naplánovat a provést, jak nezapomenout na prvky u nás zatím spíše nevšední, jako jsou komunitní kompost, byliny ve veřejné zeleni, revitalizace řek uvnitř města, sochy na náměstích a v parcích či sdílení aut? Kvalitní a příjemná města chápeme jako součást krajiny, kterou můžeme obývat rozumně a nedestruovat přitom ekologické vazby. I o ní je toto číslo, které volně navazuje na zmíněnou konferenci. Zajímavé počtení a hravé léto! Já běžím na hřiště.
Dana Zajoncová